KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Historie a budoucnost českého zemědělství (IV)

07/02/12
viz. zdroj

Zdroj: AK ČR

 

Faktografická část konceptu Historie a budoucnost českého zemědělství pokračuje i tentokrát dalšími oficiálními daty Českého statistického úřadu údaji. Týkají se vývoje intenzity živočišné produkce, která by v našich přírodních podmínkách měla hrát základní roli v naší agrární soustavě.

 

Intenzita chovu hospodářských zvířat vypovídá o stupni vyváženosti agrární soustavy a využití zdrojů území.

 

Intenzita chovu hospodářských zvířat

Výsledky po seřazení početních stavů hlavních hospodářských zvířat v časové řadě od roku 1935 v přepočtu na sto hektarů půdy ukazuje tabulka 1.

 

Tab. 1. – Intenzita chovu hospodářských zvířat (ČSÚ)

 

Rok

Počet zvířat na 100 ha z.p. (kusy)

skotu

z toho krav

ovcí

prasat

z toho prasnic

drůbeže

1935

61,7

36,1

0,8

54,9

7,2

x

1946

63,7

31,5

3,3

64,4

6,8

264,5

1990

79,4

28,2

10,2

142,1

9,7

1.035,3

2010

38,1

15,7

5,9

68,8

4,4

836,5

Čísla korespondují s absolutními čísly vývoje stavů chovaných hospodářských zvířat a jsou z nich patrné následující závěry.

 

  • U skotu jsme měli historicky vysokou intenzitu chovu, která se soustavně lineárně zvyšovala až do roku 1990, poté následuje strmý pád na zhruba poloviční stav.
  • Intenzita chovu prasat rostla především v poválečném období v návaznosti na řešení zvyšující se spotřeby masa. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 1980, kdy se chovalo 155,4 kusu na 100 ha o. p.
  • Chov prasat dospěl za posledních dvacet let do stavu, který je velmi špatnou vizitkou české agrární politiky. Stalo se tak za absolutního nezájmu našich vlád.
  • Další obor, chov drůbeže, si jako jediný důležitý sektor udržoval dobrou intenzitu chovu, ale počínaje rokem 2008 se vývoj obrací a intenzita trvale klesá. Od roku 2007 o 19 %.

 

Užitkovost hospodářských zvířat

V opačném trendu se vyvíjí užitkovost hospodářských zvířat, druhý ukazatel intenzity chovu. Její vývoj od roku 1936 zachycuje tabulka 2.

 

Tab. 2 – Užitkovost hospodářských zvířat (ČSÚ)

Rok

Dojivost jedné krávy l/rok

Snáška jedné nosnice

za rok

Odchovaných telat na 100 krav

Odchovaných selat na prasnici

1936

2 129

125

1952

1 628,7

114,6

70,49

8,61

1990

3 949,3

252,9

99,9

18,09

2010

6 903,8

309,3

88

22,1

Z výsledného vývoje snesou přísná měřítka současné úrovně jenom první dva výsledky – užitkovost dojnic a snáška slepic. Cenný je zejména výsledek u dojnic. Kdybychom šli dál a vzali jenom na mléko specializovanou holštýnskou populaci, pak se výkonem asi 9000 kg mléka na jednu dojnici řadíme k předním státům Evropy.

Nedostatečná užitkovost u prasat souvisí především s nízkými investicemi do stájových technologií. V tomto směru by bylo možné oboru pomoci, kdyby byl zájem. Lze předpokládat, že počet odchovaných selat na prasnici se bude rychle zvyšovat, protože v provozu zůstaly jenom ty nejlepší chovy.

 

Objem živočišné výroby

Souhrnným ukazatelem intenzity chovu hospodářských zvířat je objem živočišné výroby, tedy produkce v tunách, litrech a kusech. V tabulce 3 je objem živočišné výroby zachycen od roku 1950, data z první republiky jsou neúplná a někdy chybí zcela.

 

Tab. 3 – Objem živočišné výroby (ČSÚ)

Rok

Celkem tis.tun!

Skot (tis. t ž. hm)

Prasata (tis. t ž. hm)

Drůbež (tis. t ž. hm)

Mléko (mil. l)

Vejce (mil. kusů)

1950

605

218

330

26

2 330

1 329

1990

1 465

509

740

210

4 802

3 681

2003

1 082

198

580

304

2 646

2 841

2010

788

171

366

251

2 612

2 125



Jak patrné z tabulky, vývoj objemu produkce živočišné výroby je velmi nepříznivý. Nenalezneme bohužel obor, který by vykazoval vzestupný trend. Celkovou dnešní produkcí 788 tisíc tun (do roku 2003 v tabulce chybí telata) jsme na úrovni roku 1964. Přitom je to živočišná produkce, která tvoří zaměstnanost (v prvovýrobě, ve zpracovatelském průmyslu a obslužných oborech) přidanou hodnotu a suroviny pro výrobu domácích potravin.

V zemích EU-15 je vývoj přesně opačný. Je paradoxní, že německá spolková ministryně zemědělství Ilse Aignerová musí proti Zeleným obhajovat expanzi produkce masa. Pro list Neue Osnabrucker mimo jiné řekla: „Zvyšování spotřeby masa odpovídá růstu počtu obyvatel, především ve velkých rozvojových zemích se rapidně mění způsoby stravování“. Během deseti let od roku 2011 totiž Německo zvýšilo vývoz masa o 250 % na více než 3,7 miliónu tun. O takovém vývoji se nám může jenom zdát.

(Pokračování příště)

Ing. Jan Veleba
prezident AK ČR