KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Obálka na přímé platby

03/01/12
viz. zdroj

Zdroj: AK ČR

 

 

Zhruba před rokem vzniklo konsorcium nevládních organizací k reformě společné zemědělské politiky, kde jsou členové Agrární komora ČR, Potravinářská komora ČR, Zemědělský svaz ČR a několik velkých zemědělských a potravinářských podniků.

 

Důvodem bylo vytvoření jednotné platformy pro co nejlepší výsledek ve vyjednání podmínek této reformy, která ovlivní podmínky pro české zemědělství a potravinářství na dlouhých sedm let.

 

Konsorcium uzavřelo smlouvu o strategickém poradenství v tomto vyjednávání se společností BXL, kterou vede Pavel Telička. Velmi úzce komunikujeme s ministerstvem zemědělství o koordinaci našeho postupu, což je velmi důležité pro konečný dobrý výsledek.

 

Několik příznivých změn

Velmi obtížně se hodnotí, co se nám za ten rok podařilo, protože u jednotlivých změn není nikde napsáno, kdo se o ně zasloužil, protože samozřejmě nejednáme pouze my, ale i další členské země, přesto jsme alespoň částečně pozitivně ovlivnili několik příznivých změn. Je to především zavedení navýšení stropu na podnik o veškeré osobní náklady zaměstnanců v zemědělské výrobě podniku v předchozím roce, které výrazným způsobem zmírňuje dopad případného zastropování pro zemědělské podniky v ČR.

Další pozitivní změnou je, že nevyčerpané prostředky ze zastropování zůstanou v ČR a bez koofinancování z národního rozpočtu mohou být využity v rámci Programu rozvoje venkova. Dále došlo v Programu rozvoje venkova ke snížení restrikce pro velké zemědělské a potravinářské podniky.

Dobrou zprávou je i návrh obálky pro Českou republiku na přímé platby, kde vychází přímá platba zhruba na 255 eur na hektar.

Tím samozřejmě práce Agrární komory ČR nekončí. Naopak. S legislativním návrhem reformy společné zemědělské politiky představeným Evropskou komisí nesouhlasíme a budeme se snažit o změny v rámci projednávání a schvalování v Radě a v Evropském parlamentu Evropské unie. Toto vyjednávání bude trvat minimálně do poloviny roku 2013. Následující text seznamuje s pozicí konsorcia k legislativnímu návrhu z 28. listopadu 2011, který byl představen 12. října 2011.

 

Požadavky konsorcia k návrhu reformy politiky

Přímé platby

Zastropování

Zásadně odmítáme zavedení zastropování – v pozici máme argumenty na jednu stránku, které kvůli prostoru v tomto článku nejsou uvedeny.

Pokud se nepodaří zrušit zastropování, je důležité, aby obsahovalo následně uvedené parametry.

  • Zvýšit hranici stropu na podnik (IČ) o 100 tisíc eur v porovnání se současným návrhem, kde je hranice od 150 tisíc eur do 300 tisíc eur na hranice 250 tisíc eur až 400 tisíc eur. Tento požadavek oficiálně chceme sdělit až později, podle vývoje situace.
  • Umožnit přičítat ke stropu veškeré osobní náklady předchozího roku všech zaměstnanců zaměstnaných v daném podniku v zemědělské výrobě – tak je to v návrhu a je zásadní, aby to nebylo nijak omezováno.
  • Neaplikovat v oblasti zastropování propojenost jednotlivých podniků, která se řeší na základě směrnice vymezující malé a střední podniky. To by zásadním způsobem poškodilo české zemědělství. Zastropování by mělo směřovat na daný samostatný podnik (IČ).

 

Ozelenění

  • Z navržených parametrů ozelenění zásadně nesouhlasíme s povinností, aby sedm procent zemědělské půdy daného podniku muselo být zařazeno mimo produkci. To je zásadně proti současné situaci v Evropské unii, kdy se zvyšuje požadavek na zajištění dostatku kvalitních potravin pro obyvatele Evropské unie. Navíc existuje závazek vyrábět 20 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020, kde hraje produktivní zemědělská půda nezastupitelnou roli. Protiargument k tomuto požadavku zelených organizací je, že pokud by byl naplněn, tak nebude v žádném případě naplněn jejich zásadní požadavek na obnovitelné zdroje energie a budou se stavět jaderné a uhelné elektrárny.
  • Požadujeme dobrovolný systém ozelenění – to znamená, když zemědělec nebude plnit podmínky ozelenění, tak by dostal pouze část přímých plateb na ozelenění a základní sazbu by dostal v plné míře.
  • Požadujeme, aby veškeré prostředky z nečerpané části přímých plateb na ozelenění, byly převedeny v rámci členské země do Programu rozvoje venkova obdobně, jak je to navrženo u zastropování.
  • Jasně definovat pojem, co přesně znamená plodina při střídání plodin.
  • Po zpracování analýzy zemědělské půdy mimo LPIS zařadit mezi půdu mimo produkci i půdu, na kterou se v současné době neberou dotace SAPS a není v LPIS. V České republice je asi 4,2 milionu hektarů zemědělské půdy a v LPIS na SAPS je 3,5 milionu hektarů. To znamená, že Česká republika má mimo produkci dnes již asi 16 procent. To lze využít jako jednu variantu nebo jako argument proti dalšímu navyšování půdy mimo produkci.
  • Zásadně odmítáme možnost doplácet další peníze na ozelenění z národních rozpočtů, mimo rámec společné zemědělské politiky. To by způsobilo další rozdíly a nerovné podmínky na společném trhu.

 

Cuplované platby na citlivé komodity

Vítáme možnost cuplovaných plateb, které pomáhají zachovat citlivé komodity, které zásadním způsobem udržují rovnováhu celé zemědělské soustavy a zaměstnanost na venkově. Jde především o živočišnou výrobu a komodity rostlinné výroby náročné na práci.

  • Požadujeme o přiřazení mezi citlivé komodity především chov prasat a případně chov drůbeže, kde na základě čísel více členských států lze prokázat, že jde skutečně o citlivé komodity, které mají dlouhodobé problémy a zásadním způsobem ovlivňují stabilitu zemědělství a zaměstnanost ne venkově. Například před vstupem do Evropské unie bylo v ČR přes 300 tisíc prasnic a v současné době jich není ani 100 tisíc.
  • Zásadně nesouhlasíme s rozdílnou procentní hodnotou možné podpory cuplovanými platbami v jednotlivých členských státech (5 až 15 %), jak je uvedeno v návrhu a požadujeme jednotnou hranici minimálně na úrovni 12 % a ideálně na 15 %.
  • Požadujeme zpracování jednotné hranice možné podpory citlivých komodit z národních, regionálních a dalších zdrojů mimo společnou zemědělskou politiku. To zásadním způsobem v současné době ovlivňuje podnikání na společném trhu Evropské unie.
  • Požadujeme, aby nebylo platbami spojenými s produkcí zakázáno navyšování produkce členské země v porovnání s rokem 2013, to by bylo pro Českou republiku významně nevýhodné. Požadujeme, aby se tato podmínka zcela zrušila nebo porovnávala s obdobím našeho vstupu do EU.
  • Samostatně řešit systém platby na cukrovku – nemůže být součástí navržených plateb spojených s produkcí, protože by cukrovka vyčerpala významnou část prostředků.

 

Platební nároky na přímé platby

  • Pokusit se tento systém nezavádět a ponechat v České republice již vyzkoušený systém SAPS.
  • U platebních nároků je navrženo zbytečné blokování prostředků tříprocentní rezervou – to lze řešit přesunem od prodávajícího přes rezervu na kupujícího ve stejném množství – protože hektary zemědělský půdy se nemění, takže tříprocentní blokování není třeba.
  • Je třeba zjistit, jakou roli by hrál při platebních nárocích rok 2011 a jakým způsobem by se řešila změna výměry v období 2014 až 2020.

 

Ostatní v prvním pilíři

  • Nesouhlasíme s definicí, kdy je aktivní zemědělec definován minimálně pět procenty dotací k nezemědělským tržbám. To je problém u některých typů podniků, kde dostávají nízké přímé platby – například u chovu prasat. Požadujeme zavést definici aktivního zemědělce poměrem tržeb ze zemědělské prvovýroby k celkovým tržbám na dané IČ, které žádá o dotaci na úrovni 10 %.
  • Požadujeme udržení dobrovolnosti převodu 5 % přímých plateb na LFA pro členskou zemi a v rámci ČR doporučujeme toto neaplikovat.
  • Souhlasíme s navrženou zvýšenou platbou pro mladé zemědělce, ale nesouhlasíme s minimálním procentem z celkových plateb. To by způsobilo v některých členských zemí nečerpání prostředků, protože by nemělo tolik mladých zemědělců – to by byl i případ České republiky. Požadujeme stanovení prostředků pro mladé zemědělce až po podání žádostí.

 

Program rozvoje venkova – II. pilíř

Finanční obálka pro členské státy

Zatím nebyl na rozdíl od prvního pilíře zveřejněn návrh obálky pro jednotlivé členské státy.
Vzhledem k navržení velmi pomalého snižování rozdílů úrovně přímých plateb v I. pilíři požadujeme adekvátní náhradu ve vyšší finanční obálce v Programu rozvoje venkova z důvodů  vyrovnání nízké úrovně aktiv na hektar či vysokého zatížení vlastního kapitálu cizími zdroji.

 

Omezení pro velké podniky

  • Zásadně odmítáme omezení pro velké podniky v opatřeních Programu rozvoje venkova. Není možné v případě významného omezení formou zastropování v I. pilíři ještě dále omezovat velké podniky i v programu venkova v rámci celého potravinářského řetězce.
  • Zásadně odmítáme degresivitu plateb LFA, která také znevýhodňuje podniky v České republice.

 

Společný strategický rámec

  • V rámci tohoto nového mechanismu zajistit jasnou úlohu ministerstva zemědělství při tvorbě programu, aby nedocházelo k výraznému odlivu Programu rozvoje venkova od zemědělství.
  • Jasně stanovit, jakou část investic na venkově má pokrýt Program rozvoje venkova a co bude financovat.
  • Stanovit ostatní operační programy, aby nedocházelo k překrývání podpor.

 

Ostatní k Programu rozvoje venkova

  • Nesouhlasíme s navrženou  výkonnostní rezervou v rámci Programu rozvoje venkova.
  • Požadujeme umožnění zálohových plateb na investiční projekty v rámci Programu rozvoje venkova.

 

Bohumil Belada
viceprezident Agrární komory ČR