KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Manipulace s fakty a jejich nedostatek škodí zemědělcům

09/01/12
viz. zdroj

Zdroj: AK ČR

 

Ve večerním zpravodajství ČT 24 dne 1. ledna 2012 byla odvysílaná reportáž o propadu stavů prasat chovaných v České republice až na poválečnou úroveň a o příčinách tohoto stavu. Moderátor pořadu však nedal propad chovů prasat do souvislostí. Navíc v ní byl mylně uveden počet selat odchovaných na prasnici.

 

„Z reportáže byla patrná informační nepřipravenost moderátora pořadu Přemysla Čecha a bohužel i zástupce organizace Ministerstva zemědělství, ředitele Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) PhDr. Jana Šlajse,“ uvedl Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR. „Rozhodně se ohrazujeme proti tvrzení ředitele Šlajse, že se podle něj převážně odchovává méně než dvacet selat na prasnici,“ dodal Veleba. Skutečnost je taková, že podle Situační a výhledové zprávy vepřové maso, kterou vydává ministerstvo zemědělství ve spolupráci a po oponentuře ÚZEI, činil počet odchovaných selat na jednu prasnici v roce 2010 přesně 22,1 selete. „Pokud se týká roku 2011, oficiální číslo odchovu selat ještě není k dispozici, náš odhad je 22,6 selete,“ řekl dále Jan Veleba.

 

ÚZEI neinformuje s potřebnými fakty

Na tuto reportáž reagovala řada zemědělských odborníků s otázkou, jak je možné, že ÚZEI navíc nedává situaci v propadu chovů prasat do souvislostí. Z reportáže mylně vyznělo, že si pokles produkce vepřového masa v České republice zavinili de fakto sami zemědělci, aniž se dává do kontextu český postoj k této problematice a jak se chovají k zemědělcům v jiných zemí Evropské unie. Není totiž těžké dohledat v příslušných podkladech různé typy podpor v zahraničí, kde si vyspělé ekonomiky dovedou ochránit soběstačnost v potravinách. Vepřové maso je totiž stěžejní komoditou a Česká republika se odjakživa vyznačovala jednou z nejlepších šlechtitelských výsledků, což ve svém důsledku znamená vyrovnané partie jatečných prasat a vysokou kvalitu tohoto masa.

Pro přesnost informací, která by měla být české veřejno-právní televizi vlastní, je důležité doložit současnou potřebu ČR dovážet vepřové maso z bezmála 60% potřeby skutečnými fakty. Ta měl mít nesporně i moderátor k dispozici.

 

Příklady podpor produkce vepřového


Pro orientaci, jak se v jiných zemích přistupuje v zemědělství k citlivým komoditám, uvedeme dva příklady. Je to především dánský způsob podpory v chovech prasat, kde se platí na každou prasnici zařazenou do základního stáda 1225 Kč. Při počtu narozených selat ročně, což je v Dánsku v průměru 26, to je příspěvek 47 Kč na jedno sele. Je známou věcí, že dlouhodobě působící marketingová organizace v Dánsku dává chovatelům, ale i státu v době větších výkyvů v produkci prasat, echo a stát s okamžitostí vyplácí exportní dotace. Jsou různě vysoké a mají vždy nesporně vliv na konkurenceschopnost dánských farmářů, kteří tento přístup otevřeně chválí. V Dánsku se zároveň podporuje finančně zpracovatelský průmysl. Je to podpora porážek, která u vepřového představuje 375 Kč na kus. To je při porážkové váze 100 kg jednoduše 3,75 Kč na kilogram živé váhy.

„Proč by tedy nevyváželi selata a nevozili k nám vepřové v půlkách? Kromě toho ještě existuje podpora odbytových organizací,“ konstatuje Jaroslava Vlasáková, ředitelka Agrání komory Pardubice. A stejně jako ostatní zemědělci si klade otázku, proč se takové reportáže matoucí veřejnost, bez věcné argumentace, dostávají do televize, hrazené z příspěvků každého z nás.

Druhým případem může být přístup Německa ke svým farmářům, ale i ke své potravinové bezpečnosti. Tam se vyplácí takzvaný příspěvek na porodní místo, který činí 65 eur, což je 1625 Kč na jedno porodní místo ročně (při počtu 26 selat = 62,50 Kč na jedno sele). Dále je to i příspěvek na čistý provoz v porodnách a výkrmnách 1,8 eur/m2/rok, což je 45 Kč/m2/rok.
Mimo to podpora odbytových organizací výrobců, zpracovatelů, včetně vývozu, kromě Německa činí 11 centů na kilogram = 2,75 Kč/kg., příspěvek zpracovatelům na dopravu je 4 centy na kilometr (1 Kč/km).

 

Každý cent hraje v chovu prasat roli


Jak vidno, každý cent hraje v podpoře vlastní produkce v Německu svou roli a pak při takovémto přístupu státu lehce zahraniční farmáři konkurují českým ,nad nimiž je potom nejjednodušší mávnout proutkem a uvést, že by měli v podstatě svou produkci opustit. A nechat se rekvalifikovat třeba na montéry k linkám ve firmě Škoda auto. Bez ekonomických zdůvodnění je ale těžké tento postoj , byť jen moderátora pořadu vyvrátit, to by měl vysvětlit především erudovaný zástupce námi všemi placené instituce, jíž nesporně UZEI je a být by především měla.

Eugenie Línková