Je možné tedy konstatovat, že proměnných mnoho není. Samé maličkosti. Počasí, ceny komodit i vůle státu vyplácet dotace.

Ale teď vážně. Určitě se objeví mnoho pojednání o tom, jaký byl rok 2011. Aniž by byly známy statistické údaje, jsem přesvědčen o tom, že pro nás, zemědělce České republiky, byl rok 2011 nadmíru úspěšný. Mohou se sice vyskytnou jednotlivé případy těch, kteří s mojí tezí nebudou nesouhlasit. A těch mi je lidsky líto, zejména pokud se do nezáviděníhodné situace dostali nepřízní osudu. Ostatní, a těch je většina, budou při bilancování loňského roku spokojeni. Úroda byla dobrá a kupodivu i ceny nezaznamenaly strmý pád podobný tomu z roku 2008.

Významně se na kladném výsledku podílejí ale i dotace. Ty sice přicházejí každoročně koncem roku, ale ne každý zemědělec si s nimi umí ve svém hospodaření poradit. Poradit ve smyslu hospodářského výsledku. Budou či nebudou národní dotace včetně těch doplňkových ve slíbené výši? Byl to hodně silný adrenalin. Vše bylo navíc umocněno aspektem výměny resortního ministra. Mám, nebo nemám investovat do oprav zchátralého stavebního fondu? Bude na to? Podařilo se! Citlivé komodity jsou vyplaceny. Dokonce i slibované dotace do nesmírně zkoušeného sektoru výroby vepřového masa se letos našly. Jen jestli to už není dávno po dvanácté hodině!

Co bude letos? Léty prověřená moudrost radí: „Smiř se s tím, co změnit nelze, a zaměř své síly na to, co změněno být může“. Určitě nelze změnit vliv přírody, můžeme se však cíleně proti živlu pojistit. Určitě nemůžeme změnit dotační pravidla do roku 2013, o to více se snažme vhodně formulovat zásady nové společné zemědělské politiky. Určitě málo můžeme ovlivnit výši světových cen komodit. Ty neovlivňuje ani Česká republika, a hodně málo celá Evropská unie. Co však můžeme zlepšit, je naše vyjednávací pozice při „ladění“ konkrétní ceny realizovaného obchodu. Jak? Tím, že přenecháme část svých pravomocí zástupcům fungujících odbytových organizací. Je s podivem, že to, co běžně funguje u zemědělců v západní Evropě, u nás doma ne a ne se prosadit. Je jen otázkou, komu tento stav vyhovuje. Jako jednotlivec nemám šanci ovlivňovat výši a skladbu národních dotací, jako člen nevládní zemědělské organizace se mé šance výrazně zvyšují. I o tom je třeba hovořit. Ne vše padá do klína samo sebou.

Jindřich Šnejdrla
viceprezident Agrární komory ČR