KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

SPOLEČNÁ DEKLARACE TÝKAJÍCÍ SE LEGISLATIVNÍCH NÁVRHŮ KOMISE K BUDOUCÍ SZP V LETECH 2014-2020

07/12/11
viz. zdroj

Zdroj: AK ČR

 

SPOLEČNÁ DEKLARACE TÝKAJÍCÍ SE LEGISLATIVNÍCH NÁVRHŮ KOMISE K BUDOUCÍ SZP V LETECH 2014-2020

Zastoupených: Polskem, Maďarskem,  Českou republikou, Slovenskem, Rumunskem, Estonskem, Lotyšskem, Litvou a Chorvatskem

 

28. – 29. listopadu 2011, Budapešť, Maďarsko

 

Zástupci Maďarské agrární komory, Národní rady polských zemědělských komor, Agrární komory České republiky, Slovenské agrární a potravinářské komory,  Federace rumunských zemědělských producentů,  Estonské zemědělské a obchodní komory, Lotyšských zemědělských nevládních organizací, Svazu litevských farmářů a Chorvatské agrární komory se sešli, aby projednali stanoviska svých organizací k legislativním návrhům Komise týkajícím se budoucí Společné zemědělské politiky. Členové výše uvedených organizací zformulovali své společné stanovisko ke klíčovým bodům nově navržené legislativy SZP následujícím způsobem:

 

VŠEOBECNÉ POZNÁMKY

Řízení společné zemědělské politiky za uplynulých 5 let bylo pro většinu našich zemí zklamáním. Velikost a síla našich zemědělství  ve většině případů ztrácela svou základnu místo toho, aby se dále rozvíjela. Bezpečnost příjmů našich farmářů byla oslabována místo toho, aby se stabilizovala.

 

Jsme přesvědčeni, že značná část tohoto fenoménu je spojena se způsobem, jakým je systém SZP navržen a prováděn. Zvláště došlo k pochybení pokud jde o poskytnutí stejné úrovně možností všem farmářům napříč společným trhem a  jejich konkurenceschopnosti ve vztahu k jejich konkurentům ze třetích zemí.

 

Z těchto důvodů naše země doufaly v podstatné změny v návrhu nové Společné zemědělské politiky pro období 2014-2020. Jsme však zklamáni, protože současný návrh Komise nezahrnuje žádné podstatné změny ve srovnání se současným systémem.

 

Návrh Komise ve své současné podobě nepředpokládá silnější a konkurenceschopnější evropské zemědělství – místo toho uvaluje na farmáře dodatečné náklady a různou další administrativní zátěž. Nepřichází s opravdovým a transparentním novým řízením a místo toho ještě více komplikuje současný systém.  Nepřináší nový systém přidělování zdrojů a místo toho toleruje systém založený na historických referenčních údajích na příštích mnoho let a navíc přichází ještě s dalším přechodným obdobím.  Potřebujeme silnější, spravedlivější a jednodušší Společnou zemědělskou politiku než je ta, kterou v současné době navrhla Komise.

 

PŘÍMÉ PLATBY

Rozpočet SZP


Oceňujeme úsilí Komise zachovat silný rozpočet SZP.  Avšak zmrazení rozpočtu SZP v nominálních podmínkách, spolu s dalšími navrženými prvky, které snižují příjem a zvyšují náklady (například 30% ní povinné zelenání, neobdělávání 7% půdy z ekologických důvodů atd.) znamená, že v reálných podmínkách příjmy farmářů ještě více poklesnou.

 

Přidělování plateb


Návrh Komise v zásadě počítá se zachováním hlubokých rozdílů mezi spřátelenými členskými státy pokud jde o úroveň přímých plateb tím, že umožňuje, aby systém založený na referenčních datech existoval ještě mnoho let a navíc přichází s dalším dlouhým přechodným obdobím. To je v rozporu s mnoha oficiálními sliby a politickými rozhodnutími  přijatými v minulosti, že bude tato diskriminace do konce současného rozpočtového období odstraněna.  Proto vyzýváme Komisi, aby návrh přehodnotila a předložila úplně nový systém kalkulace národních obálek v rámci Pilíře 1, který bude vyhovovat všem členským státům. Tento nový systém nesmí být založen na historických referencích a nesmí zahrnovat další přechodná období.  Jsme přesvědčeni, že jen takto můžeme vytvořit novou a skutečně Společnou zemědělskou politiku, která bude bez  diskriminace a ku prospěchu všech evropských farmářů.

 

Aktivní farmáři


Souhlasíme s návrhem Komise, že finanční prostředky SZP musí dostávat pouze ti farmáři, kteří skutečně produkují zemědělské produkty. Na druhé straně jsme velmi znepokojeni tím, že jednotně navrhovaná definice nepostihne národní rozdíly výrobních struktur.  Původnímu cíli by lépe sloužilo stanovení určitého kriteria, jemuž by musely vyhovět všechny členské státy a zároveň ponechání určité  flexibility na národních úrovních.  Jsme rovněž přesvědčeni, že býti „aktivním farmářem“ by mělo zahrnovat skutečný výstup zemědělských výrobků.

 

Zjednodušení SZP


Komise navrhuje zavedení dalších vrstev byrokracie a úředního šimla na farmáře a vlády. Bez ohledu na to, že Komise souhlasila s naléhavou potřebou zjednodušit SZP, její návrhy týkající se křížové kontroly, zelenání, zastropování a její definice aktivního farmáře učiní pro veřejnost celý systém ještě méně transparentním a pro farmáře a vlády bude představovat ještě větší zátěž.  Pokud návrh nepřináší zjednodušení, musí být přepracován.

 

Zastropování


Komplikovaný návrh Komise na zastropování přímých plateb  bude působit proti pobídkově pokud jde o modernizaci farem. Bude rovněž trestat farmáře, kteří již vyvinuli úsilí  dosáhnout dobrého hospodaření a také ty, kteří využívají smluvní pracovní síly. Zastropování proto odmítáme.

 

Mandatorní zelenání


Návrhy Komise týkající se zelenání v rámci Pilíře 1 budou mít velmi negativní dopad jak na farmáře, tak na spotřebitele s velmi malou zárukou prospěšnosti ve vztahu k životnímu prostředí.  Uvalení stejných požadavků na více než 12 milionů farem nacházejících se v různé situaci je zřejmě ten nejméně efektivní způsob jak dosáhnout prospěšnosti ve vztahu k životnímu prostředí.  Farmáři musí mít možnost vybrat si taková opatření, která vyhovují situaci na jejich farmě a místním podmínkám. Navrhujeme, aby všechna opatření týkající se zelenání byla opětovně zvážena a přesunuta do Pilíře 2, aniž by došlo ke snížení financování Pilíře1 a za podmínky, že zastropování bude odstraněno. Opatření týkající se zelenání by měla být zaváděna na dobrovolné bázi.

 

Napojené platby


Vítáme možnost použít až do 10% národní obálky na poskytnutí limitovaných napojených plateb, ale vyzýváme při využití tohoto opatření k větší národní flexibilitě.  Členské státy by měly mít možnost samy určit, které sektory zvýhodní, než aby byl seznam nárokových sektorů stanoven na úrovni Evropské unie (článek 38). Mělo by být povoleno, aby úroveň podpory pro vysoce citlivé sektory byla vyšší.

 

Křížová kontrola


Celý systém křížové kontroly musí být podstatně  zjednodušen, aby byla odstraněna administrativní zátěž – zvláště pokud jde o postup při výpočtu sankcí. Rovněž je velmi potřeba usměrnit a více sladit mandatorní pravidla napříč Evropskou unií. Produkce vstupující do Evropské unie ze třetích zemí by měla vyhovovat  stejným požadavkům jako mají předepsány evropští producenti. Nepodporujeme doplnění návrhu o Vodní direktivu (2000/60/EK) a Pesticidy ( 2009/128/EK). Podle našeho návrhu je Vodní direktiva již realizována prostřednictvím řady zákonů ve všech členských státech. Na druhé straně si myslíme, že zavedení směrnice Pesticidy do křížové kontroly by bylo v této fázi předčasné.

 

Plán „mladí a malí farmáři“


Oceňujeme úsilí Komise dosáhnout zjednodušení prostřednictvím zavedení Plánu pro malé farmáře, je však důležité, aby tento krok doprovázela opatření na podporu ziskovosti malých farmářů a strukturální reformy. Podporujeme záměr Komise přivést mladé zájemce do zemědělské činnosti.  Jsme však přesvědčeni, že skutečnou překážkou pro mladé farmáře je nízká úroveň příjmů a ziskovosti zemědělských obchodů na trhu.

 

SPOLEČNÁ ORGANIZACE TRHU

Tržní opatření


Při obchodování se třetími zeměmi  by měly být zachovány a efektivně využívány exportní náhrady.  Odmítáme návrhy na oslabení a zkomplikování současného systému bez ohledu na  zásady přijaté v Lisabonské smlouvě.  Další rychlé a bezdůvodné odstranění tržních opatření by způsobilo závažné ztráty producentům, zpracovatelům i spotřebitelům, protože slabá záchranná síť nedokáže zabránit extrémním cenovým výkyvům. Proto navrhujeme upevnění těchto nástrojů, a to zejména v oblasti intervencí  obilovin. Navrhujeme, aby byly intervenční referenční ceny plně aktualizovány a přizpůsobeny dnešním podmínkám na trhu.  Žádáme, aby mléčné kvóty, kvóty na cukr a výsadbová práva pro sektor vína byly zachovány alespoň do roku 2020 (s výjimkou mléčných kvót Estonska, mléčných a cukerných kvót Lotyšska a výsadbových práv Chorvatska). Jsme proti plánům pomoci pro mléčný krmný prášek a odstranění kaseinu. 

 

Producentské organizace


Vítáme rozšíření  spektra výrobků i na producentské organizací a jejich sdružení a na meziodvětvové organizace. Jsme však znepokojeni tím, že podmínky a postupy pro uznání producentských organizací jsou navrženy tak, že mají být pouze v pravomoci Komise. To by bránilo řádné kontrole a dohledu, a proto tento návrh odmítáme. Producentské organizace rovněž potřebují „právní jistotu“ pokud jde o zákon o konkurenci ve Společenství tak, aby se mohly spojovat a působit tak na trhu efektivněji. Důležité je to, že podpora producentských skupin není omezena tak, jako je tomu u malých a středních podniků, takže i větší uskupení jsou podporována. Jestliže bude současná úprava producentských organizací pro ovoce a zeleninu přesunuta do Pilíře 2, bude nezbytné kompenzovat jejich investiční podporu, která bude ztracena. Producentské a meziodvětvové organizace by měly být plně podporovány v rámci Pilíře 1.

 

ROZVOJ VENKOVA

Všeobecné poznámky


Komise navrhuje přidělení 50 % rozpočtu na rozvoj venkova založeného na „nových objektivních kriteriích“, která budou specifikována později a počítá s +/- 10% rozdílem ze současné národní úrovně podpor na rozvoj venkova. Jsme velmi znepokojeni nejasností definic těchto kriterií a nesouhlasíme s jakýmkoliv snížením zdrojů na rozvoj venkova členským státům na úroveň, jež by měla být pod průměrem Evropské unie. Nové přidělení finančních prostředků na rozvoj venkova nesmí vyústit v jakékoliv narušení mezi členskými státy, zejména ve prospěch rozvinutějších zemí na úkor těch méně rozvinutých. Navrhujeme také, aby mohlo být 10 % celkových národních obálek přemísťováno mezi Pilířem 1 a Pilířem 2, podle vlastního rozhodnutí členských států.

 

Platby LFA


Považujeme za důležité, aby platby LFA dostával v budoucnu pouze aktivní farmář.  Rovněž navrhujeme, aby práh nárokovosti z plánu LFA byl snížen na 50 % místo na 60 % jak to navrhuje Komise. Kromě toho je pro nás nepřijatelná jakákoliv degresivita plateb založená na velikosti farmy. V současné době jsou veškeré platby LFA prováděny z Pilíře 2. Komise nyní navrhuje, aby členské státy mohly použít do 5 % finančních prostředků určených na přímé platby na platby do oblastí s přírodním omezením. To by pro farmáře znamenalo, že by z prostředků získaných pokrácením svých přímých plateb platili za opatření, která dříve financoval EAFRD (Evropský fond pro rozvoj venkova).  Pro to nevidíme žádný důvod a myslíme si, že by tyto platby měly být i nadále plně hrazeny z Pilíře 2.

 

Řízení rizik


Vítáme zachování současných opatření pro řízení rizik a zavedení dodatečných dobrovolných nástrojů pro stabilizaci příjmů. Musí se však dále prověřit  do kterého pilíře by tato opatření měla být zavedena  a dále stanovit podrobnosti jejich zavádění.  Pokud jde o toto opatření,  žádáme o kompenzaci plateb farmářů na pojištění, aby bylo zajištěno řádné fungování řízení rizik a rovněž žádáme, aby jejich povinný vlastní příspěvek byl snížen na 10%.

Tato Deklarace byla vyhotovena v 15 originálech v angličtině, sestává ze šesti stran (v angličtině) a byla podepsána všemi zúčastněnými stranami  na základě jejich plného souhlasu.

Budapešť, 29. listopadu, 2011

 

 

       Wiktor SZMULEWICZ                                     GÉZA POPRÁDY
                   prezident                                                   vládní komisař
Národní rada zemědělských komor                     Maďarská agrární komora
                 POLSKO                                                    MAĎARSKO

 

              Jan VELEBA                                              Milan SEMANČÍK
                 prezident                                                          předseda
 Agrární komora České republiky      Slovenská zemědělská a potravinářská komora
        ČESKÁ REPUBLIKA                             SLOVENSKÁ REPUBLIKA

 

            Viorel MATEI                                               Roomet SÕRMUS
                Prezident                                               předseda představenstva
Federace rumunských zemědělských            Estonská agrární a obchodní komora
               producentů                                                     ESTONSKO
            RUMUNSKO

 

       Jonas TALMANTAS                                         Armands KRAUZE
                 předseda                                                           zástupce
         Svaz litevských farmářů                             Lotyšské nevládní organizace
                  LITVA                                                         LOTYŠSKO

 

Damjan BOGDANOVIC
  generální tajemník
     Chorvatská agrární komora
CHORVATSKO

 

 

English version of the Declaration