Karel Kříž totiž k situaci našeho zemědělství nemá objektivně a zejména odborně co říci (alespoň v článku tomu tak nebylo), postrádá věcné argumenty, a tak prezidenta Agrární komory ČR Jana Velebu, který nikdy v JZD nepracoval, protože působil na státních statcích, označuje pojmem „proslulý kolchozní lobbista“, který opakovaně lobbuje za pokřivování trhu a za zvýšení zemědělských dotací.

Navíc si v Lidových novinách dovolil hovořit o přínosu bioplynových stanic. To Kříže rozzuřilo tak, že div tohoto nepřítele nás všech ostatních občanů zrovna neukřižuje. A to v době, kdy se v Evropské unii uvažuje o odstavení řady jaderných elektráren, protože nesplňují potřebné bezpečnostní parametry.

„V poslední době zejména tlačí na podporu výroby elektřiny a tepla prostřednictvím takzvaných bioplynových stanic“, zlobí se na Velebu Karel Kříž, prokurista společnosti Value Added, kde působí pár let s Romanem Čéškou, známým exprivatizátorem, a dále s exministrem vnitra Petrem Čermákem, a radí mimo jiné, jak se vyhnout tomu, aby česká pole „brázdily obrovské, jinde nevídané stroje, jejichž motorová kapacita by často stačila na pohon těžkého obrněného vozu nebo dokonce tanku.“

Pomineme-li jasný lobbing pro jedině dobrou, levnou elektřinu z ČEZ, až úsměvně působí slova: „Nejhorší ze všeho však je, že podporou bioplynek zároveň budeme petrifikovat ničemnou strukturu české zemědělské výroby. Hrůzovláda kolchozního systému spočívá v tom, že automaticky tíhne k výrobě toho, co se nedá prodávat v potravinářských obchodech. Ještě větší lány, ještě větší kolchozy, ještě větší monokultury, ještě více těžké techniky, ještě více dotací prostřednictvím faktického zdražování elektřiny. A na druhé straně ještě méně ovoce a zeleniny, chmele, ještě méně dobytka popásajícího se na šťavnatých loukách, ještě méně produktů na už dnes poloprázdných farmářských trzích.“

Tohle snad není třeba komentovat, protože každý, kdo byl v zahraničí, vidí, jaké stroje běžně používají malí sedláci i velké podniky v západní, střední i východní Evropě, v USA či v Austrálii. A velikost farem? Svět jde cestou zvyšování jejich rozlohy, zefektivňováním a optimalizaci výrobních procesů, snižování podílu kdysi tvrdé lidské práce a dřiny.A pokud jde o farmářské trhy, přibývá jich jako hub po dešti a jsou velmi oblíbené. Naposledy jim dal podporu i starosta městské části Prahy 14 Radek Vondra a v předminulém týdnu spolu s řadou osobností veřejného života střihal i Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR, pásku na farmářských trzích umístěných v prostoru před stanicí Metra B „Rajská zahrada“ (směr Černý most).

A pokud jde o bioplynové stanice a jejich využití v zemědělství? Nejlépe to dokumentoval v reakci na slova Karla Kříže Miroslav Drs, předseda Agrární unie sdružující přes dva tisíce soukromých zemědělců při AK ČR, když řekl: „Sám pocházím z tradiční sedlácké rodiny, můj otec soukromně hospodařil již za minulého režimu a nikdy nepřestal, já jsem od něj převzal hospodářství po roce 1989, dlouhodobě farmaří také můj bratr. Na poli a okolo zvířat se pohybuji dnes a denně, vím, jak to bylo kdysi s komunisty a jejich bojem o zrno, potýkám se však i s dnešním přezíravým přístupem státu a politiků. A dodávám, že již roky provozuji vlastní bioplynovou stanici, která výrazně pomáhá ekonomické stabilizaci celé mé farmy, včetně vyřešení ekologické otázky, co s odpadem z chovu skotu.“ Miroslav Drs uvedl i jednu zajímavost, že totiž do sítě bioplynky dodávají elektrický proud za prakticky stejnou cenu, kolik platíme běžně jednu kilowatthodinu jako spotřebitelé.

Z makroekonomického hlediska mají bioplynové stanice velký význam, ví o tom své především okolní státy ze staré patnáctky Evropské unie. Článek Karla Kříže lze proto nazval bulvárně provokující a sama sebe diskvalifikující. Asi záleží na úhlu vidění a na cílech a zájmech, které autor obhajuje.

Eugenie Línková