Jednání delegace Zemědělského výboru PSP ČR v Astaně, Kazachstan

25/10/11

viz. zdroj

Zdroj: AK ČR

Delegace Zemědělského výboru PSP ČR v čele s předsedou výboru P. Lukšou

jednání se zástupci Výboru pro agrární otázky a Výboru pro mezinárodní záležitosti, obranu a bezpečnost Dolní komory (Mažilisu) Parlamentu KZ
jednání s náměstkem ministra zemědělství KZ E. Amanem (11. 10. 2011, Astana)
pracovní návštěva v Akmolinské oblasti (13.10. 2011)

Jednání delegace Zemědělského výboru PSP ČR v čele s předsedou výboru P. Lukšou se zástupci Výboru pro agrární otázky a Výboru pro mezinárodní záležitosti, obranu a bezpečnost Dolní komory (Mažilisu) Parlamentu KZ

Dne 11. října 2011 se v Astaně uskutečnilo pracovní jednání delegace Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v čele s předsedou výboru P. Lukšou se zástupci Výboru pro agrární otázky a Výboru pro mezinárodní záležitosti, obranu a bezpečnost Parlamentu KZ. Z české strany byli na jednání dále přítomni místopředsedové výboru J. Papež, P. Kováčik a L. Skopal, velvyslanec B. Kopecký, tajemník výboru V. Weis, pracovnice odboru mezinárodních vztahů Š. Vašková, pracovnice OEÚ ZÚ Astana D. Kopbossynová a tlumočnice E. Kožnarová. Z kazachstánské strany se jednání zúčastnil R. Madinov, předseda Výboru pro agrární otázky, V. Rogalev, sekretář Výboru pro mezinárodní záležitosti, obranu a bezpečnost a vedoucí skupiny pro spolupráci mezi Dolní komorou Parlamentu KZ a Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, P. Dmitrienko, člen Výboru pro agrární otázky a člen skupiny pro spolupráci mezi Dolní komorou Parlamentu KZ a Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, I. Čirkalin, sekretář Výboru pro agrární otázky a T. Ibraev, člen Výboru pro agrární otázky.

V úvodní části jednání seznámil předseda R. Madinov českou delegaci s vývojem v agrárním sektoru v Kazachstánu a s aktivitami poslanců zaměřených na rozvoj kazachstánského zemědělství. V. Rogalev se soustředil na otázky meziparlamentní spolupráce a informoval, že v Dolní komoře Parlamentu KZ působí skupina poslanců pro spolupráci s českými poslanci. Vyzdvihl v této souvislosti význam setkání poslanců z Parlamentů obou zemí k výměně zkušeností a k rozšiřování meziparlamentních styků.

Předseda P. Lukša mj. uvedl, že meziparlamentní vztahy ČR a Kazachstánu existují již delší dobu s tím, že je potřebné je dále rozvíjet. Za významnou označil spolupráci v průmyslové oblasti, v zemědělství a v dalších oblastech. Místopředseda výboru J. Papež informoval o svém setkání s kazachstánskými poslanci v Astaně během jeho mezipřistání na cestě do Číny a vyjádřil se pro prohloubení vztahů ČR a Kazachstánu.

Obě strany se vyslovily za rozšíření parlamentní integrace a vyměnily si názory na možnosti dalšího rozvoje spolupráce. Zájem projevili i o spolupráci na vyšší úrovni jako je vědecká spolupráce apod. Kazachstánská strana vyjádřila zájem o technologie z ČR. Pozornost se soustředila též na výměnu zkušeností v oblasti živočišné výroby v rámci strategického programu 2020. Kazachstánská strana má zájem na spolupráci při rozšiřování živočišné výroby, např. při výstavbě nových provozů, zaškolení personálu a dodávkách plemenného materiálu. Kazachstánští poslanci též informovali, že hovězí dobytek se dováží do Kazachstánu z Austrálie a ze Spojených států, kazachstánská strana má zájem o dovoz plemenného skotu též z ČR.

V závěru jednání pozval předseda P. Lukša poslance obou výborů Dolní sněmovny (Mažilisu) Parlamentu KZ k pracovní návštěvě ČR.

Vypracoval: Ing. František Trojáček
Schválil: JUDr. Bedřich Kopecký

Velvyslanectví České republiky Astana

Jednání delegace Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v čele s předsedou výboru P. Lukšou s náměstkem ministra zemědělství KZ E. Amanem

Dne 11. října 2011 se uskutečnilo pracovní jednání delegace Zemědělského výboru PSP v čele s předsedou výboru P. Lukšou s náměstkem ministra zemědělství KZ E. Amanem. Z české strany se jednání dále zúčastnili místopředsedové výboru J. Papež, P. Kováčik a L. Skopal, velvyslanec B. Kopecký, tajemník výboru V. Weis, pracovnice odboru mezinárodních vztahů Š. Vašková, rada ZÚ Astana F. Trojáček a tlumočnice E. Kožnarová. Za kazachstánskou stranu byl dále na jednání zástupce ředitele Odboru strategického plánování a inovativní politiky Ž. Omarov a expert Odboru investiční politiky a vnějších vztahů K. Tokraev.

V úvodní části jednání nám. ministra E. Aman uvedl, že sám byl poslancem v Parlamentu KZ 10 let, přičemž se zabýval problematikou zemědělství a vedl Agrární výbor. Vyzdvihl, že v letošním roce bude Kazachstán oslavovat 20 let nezávislosti. Prvních 10 let popsal jako složité, realizovaly se reformy a přecházelo se na tržní ekonomiku, hledali se vlastníci půdy apod. Vývoj v dalších 10 letech byl charakterizován stabilitou a růstem ekonomiky, přičemž se vláda více soustředila na stimulování dalšího růstu hospodářství.

Dále nám. ministra E. Aman sdělil, že v letošním roce je v Kazachstánu rekordní úroda s tím, že se v současné době řeší otázka umístění obilí do skladů a zajištění exportu na mezinárodní trhy. Dále uvedl, že v Kazachstánu byl na konci 90-tých let přijat „půdní kodex“, který garantuje soukromé vlastnictví půdy. Řešení otázky soukromého vlastnictví půdy vyvolalo v Kazachstánu velké diskuse, v současné době jsou v soukromém vlastnictví však pouze 2% půdy. V Kazachstánu existují velké zemědělské společnosti s velmi efektivním hospodařením a dále zemědělská hospodářství, tj. farmy. Na celinách v minulosti hospodařily sovchozy a kolchozy, některé z nich pokračují dále, a to již jako soukromé akciové společnosti. Cílem vlády je vytvářet rovné podmínky pro podnikání všech forem zemědělských hospodářství a podniků.

E. Aman informoval, že výroba drůbežího masa se v Kazachstánu v posledních 3 – 4 letech zvýšila 3-krát. Věnuje se velká pozornost výstavbě nových drůbežáren a obnově původních drůbežářských podniků. Dříve bylo v Kazachstánu cca 10 mil. kusů hovězího dobytka, v současné době se stavy hovězího dobytka pohybují na úrovni 6 mil. kusů. Ministerstvo zemědělství usiluje o zvýšení celkové atraktivnosti tohoto sektoru a též jeho investiční přitažlivosti. V současné době existuje velký projekt v oblasti chovu hovězího dobytka za účasti domácích finančních organizací. V rámci projektu se dovezl hovězí dobytek ze Severní Dakoty a z Austrálie. U hovězího dobytka na mléko se skot dováží z Německa a z Maďarska, plemení býci z Francie, Nizozemí a z Kanady.

S ČR spolupracovali kazachstánští zemědělci dříve, Československo stavělo v Kazachstánu mlýny a sila. Nám. ministra E. Aman osobně přebíral poslední silo od českých dodavatelů v roce 1989. V současné době čeští specialisté pracují na budování mlýnů v Kazachstánu. President a vláda považují rozvoj zemědělství v Kazachstánu za prioritu č. 1. S ohledem na velký rozměr země a různá klimatická pásma se velká pozornost věnuje logistice. Úkolem je zlepšit celkové podmínky pro dopravu a vybudovat další terminály k exportu zrní. V současné době se např. vedou rozhovory s litevskou stranou k možnostem využití přístavu Klajpeda, předpokládá se též výstavba terminálu na zrno na čínské hranici apod.

Kazachstán exportuje cca 4 – 5 mil. tun pšenice v regionu, tj. do sousedních zemí jako je Uzbekistán, Turkmenistán, Azerbajdžán, Irán a Tadžikistán. V tomto regionu může úspěšně konkurovat. Exportní potenciál Kazachstánu je však na úrovni 10 – 12 mil. tun, tj. je nutné rozvíjet i další exportní trhy.

Nám. ministra E. Aman dále zmínil, že kazachstánská strana spolupracuje s českou stranou např. ve vědecké oblasti (tj. s vědci s ČR), nakupuje v ČR některé obilné odrůdy s tím, že existuje značný potenciál pro rozšíření této spolupráce.

Předseda Zemědělského výboru P. Lukša informoval, že česká strana měla v 90-tých letech obdobné problémy s tím, že lze tuto dobu rozdělit na období do rozpadu Československa, na období do vstupu ČR do EU a na období po vstupu ČR do EU. Začátkem 90-tých let se řešily restituční nároky, ke vstupu do EU se muselo implementovat velké množství zákonů do našeho právního systému, po vstupu do EU hrála důležitou roli společná zemědělská politika EU. Nyní je na půdě Evropského parlamentu vedena diskuse o společné zemědělské politice, která bude mít značný dopad na ČR v období 2014 – 2020.

P. Lukša dále uvedl, že v době existence Československa probíhala dobrá spolupráce s kazachstánskou stranou v zemědělství. Vyzdvihl, že cílem cesty je seznámit se s možnostmi kazachstánského zemědělství a s jeho potenciálem pro rozvoj bilaterální spolupráce. Zdůraznil, že existuje mnoho společných průsečíků, což může pro nás představovat komparativní výhody.

Místopředseda výboru P. Kováčík se dotázal na dlouhodobé výnosy a na problematiku zajištění úrodnosti, dále u živočišné výroby na zajištění krmivové základny a dlouhodobé udržitelnosti. Nám. ministra E. Aman v odpovědi uvedl, že se nacházíme v zóně ruských stepí s tím, že v severních částech Kazachstánu existuje „rizikové“ zemědělství. Zemědělství se rozvíjí zejména na severu, jihu a východě. Na západě jsou pouštní oblasti, v oblastech v blízkosti Uzbekistánu se těží ropa apod. Vyzdvihl, že úvodní způsoby využívání celin způsobily vyčerpání země a její erozi. Nyní se již uplatňují nové přístupy zaměřené na zachování půdy, což přináší dobré výsledky. Zrno se pěstuje zejména ve třech severních oblastech na rozloze 10 mil. ha. Průměrný výnos činí 17,5 – 18 q/ha, některá hospodářství mají výnos větší než 30q/ha. V minulém roce postihlo Kazachstán sucho s tím, že s pomocí moderních metod se podařilo udržet výnosnost na úrovni 9 q/ha, v rizikových oblastech na úrovni 7 – 8 q/ha. Nehledě na extrémní sucho v roce 2010 Kazachstán zrno exportoval na zahraniční trhy. E. Aman dále sdělil, že v Kazachstánu existují unikátní podmínky pro živočišnou výrobu s tím, že k dispozici je na 80 mil. ha pastvin. Kazachstánská strana nechce zústat pouze u pastevního chovu, chce se zaměřit více na intenzivní chov dobytka. Záměrem je též zajištění větší diversifikace zemědělství s tím, že v současné době se z 80% pěstuje pšenice. Kazachstánská strana se více soustředí na diversifikovanou strukturu plodin, tj. více se budou pěstovat krmiva a též technické plodiny.

Místopředseda J. Papež sdělil, že česká a kazachstánská strana mohou navázat na dobrou spolupráci s tím, že ČR má co předložit. O možnostech spolupráce v zemědělství již delegace Zemědělského výboru jednala dopoledne na KazAgro. Dále informoval, že v ČR jsou společnosti, které dokáží postavit farmu na klíč, dodat skot, zaškolit personál, případně dodat zařízení pro zpracování mléka a masa. V loňském roce se takový závod otevíral u Moskvy. Dále se dotázal na problematiku sledování a registrace půdy např. i s pomocí satelitu a na využívání podpor. Doplnil, že systém na registraci půdy česká strana pomohla zavést v Rumunsku a v Chorvatsku. V reakci nám. ministra E. Aman sdělil, že v Kazachstánu existovalo státní vlastnictví na půdu. Stát půdu rozdělil na jednotlivé podíly a bezplatně předal rolníkům a obyvatelům venkova. Někteří zemědělci vytvořili akciové společnosti, jiní hospodařili soukromě. Předáno bylo „právo na využití půdy“. Část půdy zůstala jako rezerva u municipalit.

Sledování půdy se provádí prostřednictvím Kazgeokosmos, tj. vláda má satelit, využívá ho k monitoringu effektivního využívání půdy a půdního fondu. Využití satelitu však zatím není zcela efektivní. Monitorování je řízeno z agentury Vědecko-technické centrum pro monitorování s tím, že v tomto roce se Centrum pro monitorování vrací pod gesci Ministerstva zemědělství KZ. Ministerstvu je zřejmé, že bez kontroly se nedá zachovat úrodnost půdy. Připravují se proto zákonné normy pro používání systému. Financování v zemědělství je nutné zajistit tak, aby probíhalo jinak než u běžných komerčních bank, tj. aby bylo možné prostředky směřovat do konkrétních míst a na konkrétní projekty.

Místopředseda L. Skopal mj. uvedl, že zemědělství má velmi široký záběr a týká se též vod a lesů. Poukázal na význam meliorací a závlah s tím, že česká strana pomáhala rozpracovávat systém závlah v Egyptě. Dotázal se na procento pokrytí Kazachstánu lesy a sdělil, že Lesnická a dřevařská fakulta v Brně se zúčastnila projektu zalesňování okolí Pekingu.

Nám. ministra E. Aman uvedl, že v rámci struktury Ministerstva zemědělství KZ je též odbor lesního hospodářství, vodního hospodářství a rybolovu. V jižních částech země se nejvíce využívají závlahové systémy k pěstování rýže, bavlny a zeleniny. Pozornost se zaměřuje v současné době na využití moderních technologií a postupů k minimalizaci spotřeby vody. Se sousedními zeměmi jako je Čína a Uzbekistán řešíme problématiku transhraničních vodních toků, konkrétně vyčerpávání velkého množství vody ještě před hranicí s Kazachstánem z důvodu zavlažování. Velvyslanec B. Kopecký doplnil, že s touto problematikou je spojeno též značné znečišťování vodních toků mj. z Číny. Dále nám. ministra E. Aman sdělil, že 4% teritoria Kazachstánu je pokryto lesy. Informoval o projektu zalesňování okolí Astany. Konkrétně je již vysázen 50 000 ha „zelený pás“ kolem hlavního města. Na projektu se účastní polští specialisté. K otázce vlastnictví lesa nám. ministra E. Aman sdělil, že les není v Kazachstánu privatizován, jedná se pouze o práva využití a dlouhodobého nájmu. Pokud si však soukromá osoba svůj les vysadí, tak se stává jeho vlastníkem. Velká pozornost se též věnuje zachování a rozšiřování chráněných území a národních parků v Kazachstánu.

Dále nám. ministra E. Aman informoval, že v džungarské rezervaci se nachází jabloně, které jsou předkem všech existujících jabloní na Zemi. Jabloně obsahují bohatý genetický materiál při jejich naroubování na standardní jabloně jsou stromy zdravější.

Předseda P. Lukša v závěru jednání sdělil, že delegace bude informovat české Ministerstvo zemědělství o dobrém průběhu rozhovorů s kazachstánskými partnery s tím, že navrhne uskutečnit další bilaterální jednání na exekutivní úrovni. Vyjádřil přesvědčení, že pracovní cesta parlamentní delegace pomůže rozvoji spolupráce a výměně zkušeností mezi ČR a Kazachstánem v oblasti zemědělství.

Nám. ministra E. Aman v závěru upozornil, že v rámci Celní unie Rusko – Kazachstán – Bělorusko je kazachstánská ekonomika nejvíce atraktivní pro zahraniční investory. Vyzdvihl, že vždy byli mezi námi dobré vztahy, Kazaši dobře znají české zboží, české značky jako je TATRA, české pivo, každý druhý Kazach byl v Karlových Varech. Zdůraznil, že je to základ, na kterém lze bilaterální spolupráci dále rozvíjet.

Vypracoval: Ing. František Trojáček
Schválil: JUDr. Bedřich Kopecký

Velvyslanectví České republiky Astana

Pracovní návštěva delegace Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v čele s předsedou výboru P. Lukšou v Akmolinské oblasti (13. října 2011)

Dne 13. října 2011 se uskutečnila pracovní návštěva delegace Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v čele s předsedou výboru P. Lukšou v Akmolinské oblasti, která se nachází cca 250 km severně od hlavního města Astany. Delegace se setkala s Akimem oblasti S. Djačenko, který mj. informoval o jednotlivých aktivitách Akimatu zaměřených na rozvoj oblasti. Sdělil, že Akmolinská oblast je v současné době prioritně zapojena do budování „potravinového pásu“ pro hlavní město Astana (jedná se o pěstování zemědělských plodin a též o rozvoj příslušného zpracovatelského průmyslu).

S. Djačenko českou delegaci dále informoval, že v roce 2007 podepsala Akmolinská oblast s Karlovarským krajem Memorandum o spolupráci. Zmínil, že dostal pozvání k návštěvě Karlovarského kraje. Pozvání by mohl přijmout s tím, že by během jeho pracovní návštěvy v ČR mohl podepsat nové Memorandum o spolupráci, které by bilaterální spolupráci posunulo na novou kvalitativní úroveň a mělo by být konkrétnější. Dále S. Djačenko vyzdvihl, že Akmolinská oblast má zájem o spolupráci s českou stranou v oblasti živočišné výroby, u zpracování obilí a cukru a sladu. Zájem je i o výrobní technologie pro keramiku, porcelán a stavebniny.

S. Djačenko též seznámil poslance s aktivitami Akmolinské oblasti, které jsou zaměřené na rozvoj turismu a lázeňství zejména v národním přírodním parku Borovoe, který je velmi oblíbenou turistickou destinací v Kazachstánu mj. pro obyvatele hlavního města Astana.

Komentář ZÚ: Vedení Akmolinské oblasti věnovalo pracovní návštěvě delegace Zemědělského výboru PSP ČR velkou pozornost a péči s tím, že české poslance očekávala velká delegace oblasti a akim S. Djačenko měnil svůj program, aby se s českou delegací mohl osobně setkat. Vedení Akmolinské oblasti považuje za velmi významný rozvoj turistiky a lázeňství s tím, že by v této oblasti chtělo prioritně rozvíjet bilaterální spolupráci s Karlovarským krajem. Škoda je, že Karlovarský kraj o zaslání pozvání vedení Akmolinské oblasti neinformoval Zastupitelský úřad ČR v Astaně.

Vypracoval: Ing. František Trojáček
Schválil: JUDr. Bedřich Kopecký

Velvyslanectví České republiky Astana

NABÍDKA