Česká republika během belgického předsednictví podepsala společné prohlášení s Belgií,  Maďarskem, Rumunskem, Poslem a Slovenskem ohledně budoucnosti společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2013, takzvanou Bratislavskou deklaraci. Deklarace obsahuje požadavek na opuštění historických kritérií v oblasti přímých plateb, zachování dvoupilířové struktury SZP, zjednodušení principu křížového souladu (cross compliance), modernizaci tržních opatření, klade důraz na kvalitu potravin a připomíná nutnost inovativních řešení pro financování prevence chorob rostlin a živočichů.

Systém přímých plateb

Česká republika bude nadále podporovat snahy ke zmírnění přetrvávajících rozdílů v úrovni přímých plateb mezi zemědělci v rámci celé Evropské unie. Budoucí systém přímých plateb by neměl být založen na historických referenčních obdobích tak, jako je tomu doposud. V oblasti rozdělení národních obálek ČR preferuje způsob, který by vycházel z výměry obhospodařované zemědělské půdy členských států. Zároveň ČR obhajuje možnost pokračování aplikace systému SAPS pro státy, které tento systém využívají, i po roce 2013. Takové řešení je v souladu s dalším zjednodušováním SZP. Česká republika považuje za důležité, aby nově navrhovaná složka „ozelenění“ (greening) přímých plateb nevedla ke zvyšování administrativní náročnosti a k prohlubování konkurenční zátěže evropských zemědělců a poskytovala určitou, předem definovanou flexibilitu s tím, že by bylo vhodné dále usilovat o možném snížení procentního podílu platby za greening (navrženo je 30 % z celkové výše přímých plateb).

Jako problematické Česká republika vnímá zastropování přímých plateb, které by vedlo ke zvýšení administrativní zátěže a v konečném důsledku k umělému dělení farem a ke zhoršení konkurenceschopnosti evropského zemědělství. Specifika jednotlivých členských zemí (podpora malých farmářů) by měla být řešena na základě dobrovolnosti a při zachování principu subsidiarity.

Česká republika dosáhla na únorovém setkání ministrů zemědělství v Bruselu podpisu společné deklarace, jíž stvrdily svými podpisy Dánsko, Česká republika, Velká Británie, Slovensko, Rumunsko a Itálie. Tyto státy jsou  proti zastropování  přímých plateb. Politika rozvoje venkova

Česká republika podporuje další posilování významu politiky rozvoje venkova jako klíčového nástroje pro zachování životaschopných venkovských společenství, a to ve třech základních aspektech – konkurenceschopné zemědělské odvětví a navazující sektory, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a vyvážený územní rozvoj.

K zabezpečení dosažení cílů politiky rozvoje venkova Česká republika prosazuje zajištění adekvátních prostředků při nezbytném vymezení koordinace SZP s kohezní politikou, a to na úrovni Společenství i národní úrovni tak, aby nedocházelo k překryvům či potenciálním nedostatkům.

S ohledem na specifický charakter zemědělství považuje Česká republika za klíčové podporovat zemědělství i v některých méně příznivých oblastech, kde by za čistě tržních podmínek nebylo životaschopné. Důležitý je požadavek, aby u plateb v rámci méně příznivých oblastí (LFA) zůstala zachována kompenzace újmy způsobené ztíženými podmínkami hospodaření.

Rozhodující pro zamezení migrace obyvatel je podpora vytváření pracovních příležitostí a rovněž zajištění kvality života na venkově, zabezpečením dostupné občanské vybavenosti a zachováním společenského a kulturního dědictví venkova. V této oblasti je nutné zohlednit regionální hlediska a propojit SZP s kohezní politikou a jejími finančními zdroji.

V zájmu České republiky je prosazení udržitelné produkce potravin a bude dále jednat o mléčném balíčku.

Martin Fantyš, tajemník AK ČR