KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Budeme letos slavit dožínky?

16/08/11
viz. zdroj

Zdroj: AK ČR

 

Budeme v Českých Budějovicích letos slavit dožínky? Tuto otázku jsem si položil při hodnocení postupu sklizně obilovin a řepky na jednání komoditní rady pro obiloviny a řepku v Hodkovicích u Prahy 9. srpna 2011. K tomuto datu je sklizeno pouze 35 % obilovin. Ne, že bychom na tom byli hůře než v nesmírně složitém roce 2010.

 

Naopak. Co mne však zaráží, je skutečnost, že malé procento sklizených ploch jde napříč celou republikou. V minulých letech, včetně toho loňského, byly produkční oblasti již v závěru sklizně. Letos je málo sklizeno všude. Celé území České republiky je neustále zásobováno srážkami. Naštěstí to nejsou žádné přívalové deště, sklízet se však dá velmi omezeně. Při pohledu na oblohu se mi vybavuje ona slavná věta majitele říčních lázní Antonína Důry z neméně slavného filmu Jiřího Menzela Rozmarné léto: „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným“.

Ale teď trochu vážně. Postup sklizně vyvolává mezi zemědělskou veřejností jistou dávku nervozity. Nemalá část z nás má závazky vůči dodavatelům vstupů, které bude hradit úrodou z letošní sklizně. A ona je z velké části na poli. Zboží je zdá se dost. Dosavadní výnosy korespondují s našimi prognózami, které jsme předpovídali na počátku žní. Problém však může nastat, a již nastává, s kvalitou potravinářských partií, a to jak u potravinářské pšenice, tak u sladovnického ječmene. Polehlé porosty požadované kvality určitě nedosáhnou.

Klíčovou úlohu sehrají agronomové zemědělských podniků. Na nich bude záležet, aby přednostně pro sklizeň vybírali ty plochy, ze kterých se obilí svými parametry zařadí do potravinářské kvality, a obilí nechali řádně ošetřit a uskladnit. Určitě jim majitelé budou děkovat, neboť za toto zboží se bude platit dobrá cena. U krmného obilí to tak slavné pravděpodobně nebude.

O poznání jednodušší situace je u řepky. Je sklizena z 80 procent. Výnosy jsou rozdílné, oblast od oblasti, podnik od podniku, ale i hon od honu. Rozhodujícím ukazatelem pro úspěch při pěstování řepky v letošním roce bylo zřejmě založení porostu před rokem. Porosty založené v agrotechnické lhůtě, řádně ošetřené proti plevelům a škůdcům, dávají letos čtyři i více tun po hektaru. V opačném případě to není ani polovina. I počasí v letošního roku řepce přálo, až na ten závěr. Olejnatost se pohybuje nad hranicí 42 procent. Zpracovatelé mohou být nad míru spokojeni.

Jistě si pozorný čtenář povšiml, že se vyhýbám otázkám ceny. Činím tak záměrně a není to poprvé, ani  naposledy. Obchodní politiku si řeší každý producent sám nebo prostřednictvím své účasti v odbytové organizaci. Dovolte mi však několik obecných postřehů. Určitě neprohloupil ten, který část své produkce realizoval prostřednictvím termínovaných obchodů již před sklizní. Zejména u řepky se tento postup velice osvědčuje, mimo jiné proto, že celosvětová bilance sklizně je velmi vyrovnaná. Podobně to vypadá u obchodů s potravinářskou pšenicí a sladovnickým ječmenem. Velkou výzvou do budoucna je obchodování s krmnými partiemi.

Každý rok je jiný. My zemědělci jsme konzervativní národ, který si téměř se vším poradí. Určitě si poradíme i s letošní sklizní. S noblesou a nadhledem nám vlastním. A to je dobrá zpráva pro občany České republiky.

Ing. Jindřich Šnejdrla