„Předpoklad vyšší letošní sklizně základních obilovin se opírá o vyšší hektarové výnosy všech sledovaných druhů i přes úbytek osevních ploch,“ popisuje situaci Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Českého statistického úřadu. Celková produkční plocha základních obilnin je proti loňsku nižší o 1237 hektarů, avšak podíl ve výměře ozimé pšenice stoupl o dvacet tisíc hektarů.

Semene řepky olejky by se mělo podle odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) sklidit 1 056 tisíc tun, což je v meziročním srovnání více o čtrnáct tisíc tun. Tohoto výsledku by mělo být dosaženo nárůstem produkční plochy o 4,5 tisíc hektarů, výnos z oseté plochy je odhadován na úrovni loňského roku.

Okolní státy očekávají také dobrou úrodu

První odhady sklizní a hektarových výnosů hlavních druhů základních obilovin v evropských zemích slibují také dobrou úrodu. Ve většině zemí došlo proti loňsku k nárůstu osevních ploch především u pšenice: v Německu o 2,8 %, Rakousku o 1,9 %, Slovensku o 24,8 %, Maďarsku o 26 %, Francii o 1,6 % a v Evropské unii celkem (EU-27) o 3,6 %.

V některých evropských zemích rostly oseté plochy i u ječmenů: na Slovensku o 28,9 %, v Maďarsku o 13,5 %, ve Francii o 13,2 %, Evropské unii celkem o 5 %.

Hektarové výnosy jsou v západních státech Evropské unie tradičně na vysoké úrovni. Průměrný výnos je odhadován u pšenice v Německu na 7,58 t/ha, Rakousku 5,15 t/ha, Francii 7,28 t/ha, Velké Británii 8,11 t/ha. Podobná situace je i u letošních odhadů výnosů ječmenů – Německo 6,24 t/ha, Francie 6,6 t/ha, Velká Británie 6,03 t/ha.

Vývoj produkčních ploch u řepky je v zemích Evropské unie značně rozdílný. Některé země hlásí meziroční nárůst – Maďarsko 9,9 %, Francie 10,9 % a Velká Británie 5,4 %. V řadě evropských zemí ovšem došlo k poklesu ploch – v Německu o šest procent, Rakousku o čtyři procenta. V celé sedmadvacítce klesla plocha řepkových polí o 0,8 procenta. Letošní průměrný odhadovaný hektarový výnos se očekává v Německu ve výši 4,14 t/ha, Rakousku 3,4 t/ha, Polsku 3,11 t/ha, ve Francii 3,48 t/ha a v EU celkem 3,2 t/ha.

V podílu osetých polí řepkou Česko vede

Důležitým ukazatelem je podíl výměry pěstovaných druhů základních obilnin a řepky na orné půdě. V České republice činí zastoupení pšenice celkem na orné půdě více než třetinu (34,3 %), v Německu je to 27,3 %, na Slovensku 24,4 %, v Rakousku už jen 20,4 % a v tradičně zemědělsky zaměřeném Polsku 20,8 %, (v Evropské unii 21,1 %). U ječmenů je podíl na orné půdě v ČR 14,8 %, Německu 13,7 %, Rakousku 11,5 %, na Slovensku 9,9 %, v Polsku 9,5 %, ve Francii 9,5 %, v EU celkem 11,9 %. U řepky ve struktuře osevní plochy na orné půdě je první Česká republika (14,8 %), Německo (11,7 %), Rakousko (3,7 %), Slovensko (12,2 %), Polsko (5,7 %), Francie (8,9 %), EU celkem (5,7 %).

V meziročním porovnání se v České republice významně změnil osev i ostatních plodin (mimo základních obilnin). Snížila se produkční plocha máku o dvacet tisíc hektarů, hrachu o sedm tisíc hektarů, hořčice na semeno o devět tisíc hektarů, vojtěšky o pět tisíc hektarů. Ve srovnání s loňským rokem je nižší výměra orné půdy neoseté a úhoru o sedmnáct tisíc hektarů. Naproti tomu stoupla výměra osevní plochy pod kukuřicí na zeleno a siláž o šestnáct tisíc hektarů, kukuřice na zrno o deset tisíc hektarů, řepky o pět tisíc hektarů, cukrovky o dva tisíce hektarů.

Soupisy osevních (produkčních) ploch provádí ČSÚ od roku 1920. Hlavním druhem základních obilnin bylo v té době žito, které se pěstovalo na 702 tisících hektarů, následoval oves na 569 tisíc ha, ječmen na 373 tisíc ha a teprve potom pšenice na 351 tisíc ha. Osevní plocha řepky (včetně řepice) dosahovala pouhých 5900 hektarů. Celková osevní plocha činila 3814 tisíc hektarů a byla o 1326 tisíc hektarů větší než v letošním roce.

Za povodně mohou i změny zemědělské krajiny

Formování struktury zemědělské mapy země ovlivňují ekonomická kritéria. Například v roce 1945 ještě byl významnou setou obilovinou oves. „Jenže v té době byl významnou dopravní silou kůň, situace se samozřejmě změnila,“ říká Hrbek. V posledních letech naopak roste poptávka bioplynových stanic po kukuřici na zeleno a siláž.

S úbytkem hospodářských zvířat se ale dlouhodobě snižuje plocha zemědělské půdy osetá pícninami. To potom přináší i další problémy. „Úbytek zájmu o pícniny způsobí zmenšování tak oseté půdy, což má nepříznivý vliv na průsak vody do podloží. A jsme svědky stále častějších a silnějších povodní,“ vysvětluje poradce Agrární komory ČR Jan Záhorka.

Agrární komora Ř s ČSÚ těsně při sběru a vyhodnocování dat spolupracuje od roku 1992. V letní sklizňové sezóně sbírá každé pondělí dopoledne data ze všech krajů o vývoji sklizně – a to nejen o sklizených plochách, ale třeba i o zatopených územích.

Ing. Jiří Němeček
Český statistický úřad
oddělení vnější komunikace