KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Neodmyslitelné souvislosti

26/07/11
viz. zdroj

Zdroj: AK ČR

 

Máte dvě děti, jednomu dáváte jen tu nejlevnější výživu a ještě k tomu málo. Druhé dítě má kaloricky, ale i nutričně vyváženou stravu a je pochopitelně silnější a zdravější. Když totéž děláte s pšenicí, je rozdíl patrný především při sklizni. Zejména pokud je při hnojení šizena o dávky fosforu, který ovlivňuje sílu klasů a vyšší specifickou váhu zrna.

 

Pokud jste ale chudí a šetříte jak na dítěti, tak obdobně i na výživě rostlin, výsledky se samozřejmě hned dostaví.

K napsání úvodníku na téma souvislosti mezi dávkami hnojiv a výší výnosů mě přiměla výzva pár pracovníků Českého statistického úřadu. Na jejich nedávné tiskové konferenci ke žním konferovali ředitel odboru statistiky zemědělství lesnictví a životního prostředí Českého statistického úřadu Ing. Jiří Hrbek spolu s Ing. Janem Záhorkou z Agrární komory ČR. Perfektní podklady v podobě tabulek a grafů dávaly nejen člověku rychle se zorientovat v tom, kolik čeho je letos zaseto na našich polích, na honech v EU a jaký je odhad letošní sklizně ve světě. Jelikož statistickému úřadu ale až tak nepřísluší zkoumat příčiny určitých rozdílů ve výnosech mezi jednotlivými regiony, natož mezi státy EU, otázka směřovala na zástupce agrární komory. V čem vidí problém v našich nižších výnosech ve srovnání se státy s obdobnými pedologickými a klimatickými podmínkami. A zcela výjimečně jsem si dovolila dát k dobru i osobní zkušenost ze stáže na Iowské zemědělské univerzitě v USA a zkoumání souvislostí mezi výší základních hnojiv, ve zkratce NPK, v ČR, EU a USA.

Zatímco před pár roky, nyní to bude možná ještě víc, se v USA dávalo na hektar obilnin přes 400 kg čistých živin přepočteno na NPK, v Evropské unii se v té době zdaleka nesmělo s ohledem na rezidua chemikálií nad 300 kg a u nás to bylo něco kolem 80 kg. Za těch několik let od této zkušenosti se v ČR zvýšila dávka čistých živin zhruba na sto kilogramů, troufám si tvrdit, že v Německu, Francii,Velké Británii jsou tyto dávky určitě dvaapůlkrát vyšší. Zatímco u nás se podle ČSÚ sklizeň pšenice z hektaru rovná 5,2 tunám, v Německu7,6, ve Francii 7,3 a ve Velké Británii je to dokonce 8,1 tuny. Obdobné rozdíly jsou i u ječmene. Pokud nebereme v úvahu přímou úměru dopingu hnojivem a výší výnosů, je velmi jednoduché tvrdit, že příčina je nasnadě. Někteří agrární ekonomové pro to mají výraz, nízká produktivita českých zemědělců. Naši farmáři, chcete-li sedláci, prostě podle nich pěstovat obilí neumí a měli by jít od toho pryč a raději nechat vše na dovozech. Anebo – ale to už neříkají, prodat půdu farmářům z Nizozemska, Němcům a Britům a věnovat se jiné bohulibé činnosti. Kdyby totiž farmář ze staré EU, jak je to běžné, vzal doma přes svou mateřskou firmu dotace a uplatnil je tady ve formě vyššího hnojení, měl by i na této půdě jako doma stejně vysoké výnosy. Technika je dnes už shodná, jak u nás, tak v sousedních státech a agrotechnické lhůty se sledují a dodržují také všude stejně.

A tak mi nezbývá, než tvrdit, že ony souvislosti s nízkými a nestejnými dotacemi u starých a nových zemí nedovolují našim zemědělcům dávat půdě štědřejší výživu a bohužel se to odráží na nižších výnosech. Slovo nižší je sice polemické, protože i přes mnohem nižší dávky hnojiv dosahovat přes pět tun z hektaru – o tom se dříve nesnilo ani špičkovému obilnářskému JZD Tuchoraz s pšenicí Mironovská a s dávkami 140-160 kg NPK na hektar. Takže, když příště bude někdo kritizovat naše zemědělce za nízkou produktivitu práce, měl by se zamyslet i nad příčinami a ty jsou více než jasné. Má to ale jednu velkou výhodu, na našich polích tím pádem hospodaříme takřka všude přímo ekologicky a sklizené obilí by mohlo být směle označené visačkou Bio, proč neudělat z nouze ctnost.

Eugenie Línková