Jednání o politice běží
Zdroj: AK ČR
Společná zemědělská politika Evropské unie pro období 2014 až 2020 je téma, na které bylo a bude napsáno mnoho článků, protože je pro české zemědělce zcela zásadní.
Následující text je stručnou rekapitulací aktuálního vývoje vyjednávání. Agrární komora ČR intenzivně pracuje na vyjednávání v rámci konsorcia nevládních organizací k vyjednávání společné zemědělské politiky, kde kromě Agrární komory ČR jsou členy Potravinářská komora ČR, Zemědělský svaz ČR a několik velkých zemědělských a potravinářských podniků.
Je třeba si vážit spolupráce s Potravinářskou komorou ČR a potravinářů, u kterých by se mohlo zdát, že se jich společná zemědělská politika netýká tolik jako zemědělců, přesto správně vyhodnotili, že potravináři mají v ČR šanci, jen pokud tu bude fungovat rentabilní zemědělství.
Toto konsorcium prodloužilo smlouvu se společností BXL Consulting, s. r. o., kterou vede Pavel Telička, do konce roku 2011. Firma poskytuje strategické poradenství ve vyjednávání. Je to řemeslo jako každé jiné, a jde o to, že nemůžeme zkoušet, jestli to zvládneme sami nebo ne. Spolupráce funguje velmi dobře i s Ministerstvem zemědělství ČR, kde probíhají pravidelné schůzky a výměna informací s ministrem zemědělství Ivanem Fuksou a jeho celým vyjednávacím týmem, včetně stálého zastoupení v Bruselu.
Co se podařilo
-
Prestiž ČR v Bruselu
Podařilo se získat určitou prestiž ČR při vyjednávání. Samozřejmě, máme koho dohánět, například Francouze a Němce, ale v rámci nově vstoupivších zemí EU-12 jsme určitě zařazeni mezi ty, které berou vážně, a to je způsobeno naší jednotou, jasnými požadavky a tvrdou prací. -
Získání blokační menšiny v rámci Rady EU proti zastropování
Ministrovi zemědělství Ivanu Fuksovi se podařilo vyjednat podpis deklarace proti zastropování 21. února 2011 a daří se tuto blokační menšinu držet pohromadě, což je důležitý signál pro Evropskou komisi. Je pozitivní, že český ministr svolá jednání této menšiny v rámci poslední Rady, kam s potvrzením stanoviska dorazí ministři Německa, Velké Británie, Rumunska a Slovenska. To jsme si mohli v minulosti jen stěží představit. Je důležité tuto menšinu udržet a ještě se pokusit o její rozšíření. -
Nastavení spolupráce s našimi europoslanci a Evropským parlamentem
Ze začátku to šlo ztuha, ale v současné době můžeme konstatovat , že je nastavená dobrá komunikace se všemi poslanci v Evropském parlamentu za Českou republiku a je zajištěna jednotná pozice našich poslanců ke společné zemědělské politice (SZP). V tomto velmi pomohl poslanec Jan Březina. Podařilo se navázat spolupráci i se zpravodajem Evropského parlamentu (EP) na SZP Albertem Dessem. To, že hlasovalo pro náš pozměňovací návrh proti zastropování 104 poslanců EP, je určitě úspěch, přestože návrh nebyl přijat. Je to signál a hlavně zkušenost pro budoucí období, kde půjde o skutečné schvalování. -
Vyjednávání o rozpočtu
Při našem jednání s premiérem Petrem Nečasem se podařilo dojednat stanovisko premiéra k rozpočtu, které jsme již publikovali a které znamená pozitivní posun.
Komise představila 29. června návrh rozpočtu, který je uveden v tabulce 1.
Tab. 1 – Návrh rozpočtu pro období 2014 až 2020
Program |
Období
2007 – 2013 |
Období
2014-2020 |
Rozdíl
v % |
I. Pilíř SZP |
293 mld. eur |
282 mld. eur |
-3,8 |
II. Pilíř SZP – Program rozvoje venkova |
77 mld. eur + 19 mld. eur na pokrytí inflace za sedm let = 96 mld. eur |
90 mld. eur – navýšení na pokrytí inflace nebylo schváleno |
-6,3 |
Speciální platby přesunuté z I. pilíře do jiné části rozpočtu |
15 mld. eur |
||
Celkem na SZP |
389 mld. eur |
387 mld. eur |
-0,5 |
Specifikace speciálních plateb, které jsou v jiné části rozpočtu EU
-
4,5 miliardy eur na výzkum a inovace, na bezpečnost potravin, bioekonomiku a udržitelné zemědělství;
-
2,2 miliardy eur na bezpečnost potravin v okruhu 3;
-
2,5 miliardy eur na potravinovou pomoc pro nejchudší osoby v okruhu I;
-
3,5 miliardy eur na nové rezervy pro krizové situace v zemědělství;
-
až 2,5 miliardy eur na Evropský globalizační fond.
Tab. 2 – Roční alokace (mld. eur)
Pilíř SZP |
Rok |
|||||||
2013 |
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
|
I. pilíř |
43 515 |
42 244 |
41 623 |
41 029 |
40 420 |
39 618 |
38 831 |
38 060 |
II. pilíř – PRV |
13 890 |
13 618 |
13 351 |
13 089 |
12 832 |
12 581 |
12 334 |
12 092 |
To určitě není špatný výsledek, ale je třeba dál bojovat. Je to zatím jenom návrh a není jasné, jaký bude mít vliv na rozpočet rozšíření o Chorvatsko, zda je třeba kalkulovat s většími platbami pro Rumunsko a Bulharsko , o než v minulém období žádaly tyto země.. Proto jednoznačně požadujeme u II. pilíře pokrýt inflaci navýšením plateb stejně, jako to bylo schváleno na roky 2007-2013.
Dále v rámci představení rozpočtu Evropská komise sdělila, že bude v návrhu SZP navrženo zastropování s přihlédnutím na zaměstnanost v podnicích a že bude 30 % přímých plateb tvořit takzvaná zelená vrstva. U zelené vrstvy bude zásadní, co vlastně bude znamenat. Pokud to bude dodržení střídání plodin, určitého zeleného pokryvu přes zimu a dodržení dnes již přísných podmínek GAEC a cross compliance, tak to problém nebude, ale pokud tam bude v této době naprosto nelogická povinnost minimálního úhoru a další opatření, která jdou proti konkurenceschopnosti evropského zemědělství, tak je třeba proti tomu tvrdě bojovat. Proto je ozelenění naše priorita číslo 2.
Spravedlivé rozdělení na národní obálky
Spravedlivé rozdělení, to bude velký oříšek a je to pro nás také velký úkol vybojovat co nejvíce pro ČR. Bude to opatrné našlapování a vyjednávání až do konce. Kromě celkového balíčku pro ČR je také zásadní podpora citlivých komodit rostlinné výroby a živočišné výroby, které se potýkají v současné době v problémech a jsou nenahraditelné pro zajištění rovnováhy zemědělské soustavy a zaměstnanosti na venkově. Dále je důležité odstranění rozdílů v národních a regionálních dotacích, které nás v některých komoditách velmi poškozují.
Co nás čeká
V říjnu představí komise první legislativní návrh pravidel SZP na roky 2014 až 2020 v paragrafovaném znění, kde již budou konkrétní parametry. Agrární komora ČR bude intenzivně pracovat v září na komisi a DG AGRI, aby bylo toto první představení pravidel co nejpřijatelnější. Následně bude probíhat dlouhé vyjednávání o konečné podobě pravidel, které lze odhadnout až na 24 měsíců, to znamená definitivní schválení zhruba v polovině roku 2013. Na schválení se musí shodnout komise, Rada EU a Evropský parlament.
Je třeba doufat, že nám po celé toto období vydrží energie, jednota a kvalitní ministr zemědělství, aby výsledek byl pro české zemědělce a potravináře co nejlepší. Chci požádat i vás, zemědělce, abyste nás v tomto úsilí podpořili, protože jde opravdu o hodně všem českým zemědělcům.
Ing. Bohumil Belada
viceprezident Agrární komory ČR
Zařazeno v Agrární komora ČR, Aktuality, Evropské podpory