Tak, jako je třeba v masokombinátech nechat maso odvěsit a v chladírnách dozrát, aby v něm proběhly nutné biochemické procesy, totéž lze říci i o obilí. Pro ně platí, že je dobré je nechat vydýchat, vysvětlil Stavy zásob jsou podle něj přesně takové, aby zbytky staré úrody mohlo vystřídat zrno z nové sklizně. Rezervy z roku 2008 jsou již zcela vyprodané a teď se totéž děje i se zbytkem předloňské úrody. Jde přitom již o obilí prodané většinou některé ze zahraničních společností a čeká se jen, kdy si toto zboží odveze.

Zdeněk Kubiska také potvrdil důležitou skutečnost, že skladovacích kapacit je dost. „Během uplynulých dvou let si řada větších producentů obilí pořídila i vlastní sila a je tu vytvořena nová skladovací kapacita pro množství zhruba na 400 tisíc tun,“ upřesnil Kubiska. Na tato sila šla část peněz z projektů určených na rozvoj venkova. „Taková investice je velice zdravá a na místě,“ uzavřel Kubiska. Vyjadřoval se i ke slibné úrodě řepky.

Jak skladovatelné uvádějí, producenti mají se skladovateli uzavřené pevné smlouvy na množství a cenu ve výši 15-20 %. Toto množství si již z pole bude odvážet vlastně nový majitel. Dalších přibližně stejně tolik tun s uzavřenou cenou si nechají producenti sice po sklizni doma, ale už s pevným místem určení podle smlouvy. A na zbytek úrody se vztahuje volná ruka trhu, která bude vybírat nejvhodnější okamžik pro prodej této žádané komodity. Stejně jako agrární komora, tak ani toto sdružení skladovatelů nedává producentům žádné rady, kdy bude nejvhodnější svou úrodu prodat nebo dokonce komu a za kolik. Je na každém ze zemědělských podnikatelů, aby rozhodl sám, na základě zralé úvahy.

Eugenie Línková