Ad.1. K reformě SZP

Zdá se, že krajně liberální tendence v pojetí reformy SZP v rámci EU jsou na ústupu a že převažuje realističtější pohled.

Tento proud má svého mluvčího ve francouzském prezidentovi Nicolasu Sarkozym. Dovolte mně citaci jeho hlavních myšlenek, které představil 16. června t.r. na fóru 120ti agrárních organizací z celého světa v Paříži. Jsou pozoruhodné a stojí za to je studovat.

Prezident hned v úvodu řekl dvě zásadní věty:
„Vy, kteří představujete na tomto fóru farmáře z celého světa, jste prožili posledních 20 let, které byly nejvíce problematické jaké zažili farmáři za několik století.

Čelit globalizaci, čelit přírodním katastrofám, čelit nepředvídatelnosti trhu, všude jste v první linii. Potřebujete stabilitu a celý svět potřebuje stabilitu.“

Po pasáži věnované řecké krizi prezident pokračuje:
„Pro vás, zemědělce z celého světa, je to zvláště pravdivé. Jako všichni ekonomičtí aktéři, trpíte výkyvy cen surovin, jako všichni producenti cítíte dopady na vaše aktivity. Jste ve středu světového hospodářství, ale vy jste víc než to. Protože zemědělství není aktivita jako ostatní, podobně jako zemědělská produkce není zboží jako ostatní. 
Mluvilo se o konci zemědělců, to je pohádka, kterou slýcháme již desetiletí. Aktuální situace nám ukazuje jak je nezbytné vrátit zemědělství do první linie zájmů světové politiky.“

V další části se prezident věnuje demografickým údajům nárůstu světové populace a potřeby potravin. Odhaduje, že do roku 2050 musí svět zemědělskou produkci zvýšit o 70 %.

V další části projevu Sarkozy představuje zemědělství jako hlavní světovou aktivitu:
„Musíme proto především obnovit a znovu rozvinout zemědělství 21. století.

Výzva rozvoje představuje v první řadě samotné farmáře. Přestavují nyní 1,3 mld. pracovních míst, zemědělství je první hlavní světovou aktivitou. Víc než 40 % aktivní populace světa závisí přímo na lokálních zemědělských trzích.“

Druhé zásadní sdělení prezidenta Sarkozyho se týká nestability trhu:
„Tyto cenové výkyvy se stávají nesnesitelné, především pro vás, zemědělce, jak na Severu tak na Jihu naší planety, protože vytváří nejistotu pro vaše příjmy. Brání vám investovat s rozmyslem a penalizuje vaši kupní sílu. Když ceny propadají, váš produkční potenciál je v nebezpečí. A taková situace neexistuje v žádném jiném sektoru aktivit. Citujte mi některou jinou profesi, kde každým rokem můžete ztratit přes 30 % vašich příjmů….“

Sarkozy z toho vyvozuje doposud bezprecedentní závěr:
„A konečně, musíme regulovat finanční trhy u derivátů zemědělských surovin. Vím, že pokračuje debata o příčinách velkých výkyvů cen zemědělských produktů a roli, jakou mohou zde hrát různé parametry, jako spekulace, či klimatické problémy. Nebudeme čekat, až se experti dohodnou, než budeme reagovat. Přál bych si, aby se země G20 zavázaly na zlepšení funkcí trhů derivátů a zvláště aby pravidla u derivátů ropy byla rozšířena na trhy se zemědělskými deriváty.

To je jedním z nejdůležitějších článků pro obnovení rovnováhy světové ekonomiky, protože objemy převodů a transakcí se zvýšily naprosto neuvěřitelným tempem za poslední roky a ve stejné době se zvýšila vzdálenost mezi realitou fyzického trhu a trhu s finančními deriváty.“

„Trvale krmit svět a pomoci ekonomickému rozvoji populace, bez toho, abychom poškodili budoucnost planety, to je poslání, které nám dává toto století a které nechalo pro naše zemědělce, to co dělá z vaši aktivity, aktivitu strategickou.“

Tolik Sarkozy.

Včera v EP proběhl první velký souboj.
Předložili jsme český pozměňovací návrh proti zastropování přímých plateb. Získali jsme přes 100 hlasů podpory. Další pozměňovací návrh poslance Jahra získal přes 130 hlasů. Mnoho dalších poslanců se zdrželo.

Naší iniciativou jsme vytvořili blok, základ, proti zastropování, který budeme rozvíjet. Směr našich aktivit bude nyní k Radě Evropy a potom zpět do EP.

Ad. 2 Postoje vlády a nejvyšších politiků ČR

• Vláda ČR zaujímá dlouhodobě ortodoxní liberální stanovisko – to je: snížit rozpočet EU, odbourat dotace. Toto stanovisko naformulovala vláda Jana Fišera.
• MZe ČR zaujalo k reformě SZP realistické stanovisko, které respektuje reálie českého zemědělství
• Premiér vlády ČR začal našim argumentům naslouchat a opustil požadavek snížení rozpočtu na SZP
• Ministr financí s námi nekomunikuje

Sečteno a podtrženo – dospěli jsme ze stadia dohody v rámci ČR do stadia soustředěných aktivit v rámci EP. Začínáme hrát v Bruselu silnou roli.

V tom budeme pokračovat a jsem si jist, že mnohé dosáhneme. Pokud ano, tak si zajistíme podmínky pro období 2014 až 2020.

Jak jsem ale psal v posledním Týdeníku Zemědělec. Je možné a potřebné mluvit o budoucnosti, ale je nutné mít zajištěnu přítomnost. Podívejme se proto nyní tímto směrem:

Ad. 3 Úroveň cen na agrárních trzích, „podnikatelská nálada“, nahlížení vnějších subjektů

• Ceny komodit RV jsou velmi dobré, cena mléka je solidní
• Predikce letošní světové produkce obilí je proti dosavadním předpokladům nižší kvůli nepříznivému počasí, které zasáhlo úrodu v Evropě a USA. Produkce tak letos klesne pod úroveň spotřeby a ceny zůstanou vysoké a neustálené, uvedla ve středu  Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
• FAO nyní předpovídá, že světová produkce obilí letos vystoupá na 2,302 miliardy tun, zatímco předchozí předpověď uváděla 2,315 miliardy tun. Předpověď své sklizně obilí snížily Spojené státy a v Evropské unii se očekává nízká produkce pšenice a ječmene.
• "S celkovou produkcí obilovin pod očekávanou spotřebou zůstanou světové ceny pravděpodobně vysoké, zejména na trzích s pšenicí a krmným obilím," uvádí organizace ve zprávě o vyhlídkách sklizně a situaci s potravinami. Zpráva připomíná, že zásoby zrna zůstávají nízké, zejména u kukuřice.
  Barometrem momentálního stavu zemědělství je vždy počet podávaných žádostí a poskytnutých podpor PGRLF. Za prvních pět měsíců letošního roku bylo podáno u programu Investice – zemědělec 1 094 žádostí, za stejné období loňského roku to bylo jenom 660 žádostí. Celková výše zprostředkovaného úvěru je letos 2 mld. Kč, vloni to bylo 0,9 mld. Kč.
  Dalším barometrem je v letošním roce enormní zájem významných subjektů o spolupráci s Agrární komorou. Mluvím o pojišťovnách a bankách. Jsme prakticky každý týden oslovováni významnými hráči na tomto trhu a je nám nabízena exkluzivní spolupráce za velmi zajímavých podmínek. Jsme kontaktováni za stejným účelem i silnými investičními podnikatelskými subjekty. Jinými slovy, o zemědělství začíná být velký zájem.
  Závěrem chci zdůraznit, že letošní předpoklady hospodářského výsledku jsou příznivější než v tomto období v minulém roce a mám-li srovnávat s rokem 2009, pak ten rozdíl bude ještě daleko větší.
  Na pozitivní signál čekají chovatelé monogastrů. Ten signál přijde, připravuje se 540 mil. Kč a čeká se notifikace programů v Bruselu. Je samozřejmě otázka, zda se tak nestane poněkud pozdě.
  Sečteno a podtrženo – pokud se nenastane něco neočekávaného s počasím, české zemědělství bude mít v letošním roce po dlouhé době dobrý výsledek. Měli bychom se intenzivně připravit na jeho prezentaci společnosti. Mám na mysli především to, že bychom se měli soustředit na propagaci našeho stavu s cílem přivést do našeho oboru mladou generaci. Mám-li parafrázovat, pak řeknu, že obilí vypěstujeme, krávu odchováme, ale kvalitního pracovníka nikoliv.

Některé další teze z projevu Sarkozyho:

K těmto naléhavým úkolům se přidávají podmínky, které jsou ztíženy velkými výkyvy cen. A k tomu se přidává ještě celá řada dalších parametrů, jako demografický růst, změny užití zemědělské půdy, snížení růstu zemědělské produkce, se přidává zvětšování rozdílu mezi nabídkou a poptávkou po potravinových produktech. Tyto tlaky představují první příčinu růstu cen a jejích výkyvů u všech zemědělských produktů.

Tato mobilizace je první etapou, dokazuje, že svět konečně pochopil primordiální roli, kterou hraje zemědělství pro budoucnost planety. Ale nemělo by to být jen předmětem symbolů.

Probudit vědomí, je sice pěkné, ale nestačí. Musíme jednat a to musíme udělat s vědomím, že nesmíme opakovat chyby a pochybnosti z minulosti.

Uvedu zde jen jeden příklad, z trhu v Chicagu. Pro zemědělské suroviny se každým rokem vymění 46x více derivátů než je roční americká produkce pšenice, 24x pro kukuřici. Musíme si uvědomit, že deriváty byly vytvořeny, původně, na ochranu obchodních aktivit proti fluktuaci fyzického trhu. Dnes, v Chicagu, na trhu futures u surovin, 85% pozic nákupu je drženo aktéry čistě finančními, jejichž aktivita nemá žádné spojení s výměnou zboží. To je příklad který dokazuje do jaké míry náš svět ztratil smysl pro hodnotu, smysl pro realitu, smysl kapitalizmu, který má sloužit k rozvoji a spokojenosti populace.

Jan Veleba, prezident AK ČR, Brno, 24. červen 2011