V úterý se v Evropském parlamentu spousta událostí točila kolem jídla. Zemědělský výbor hlasoval o zprávě o kvalitě potravin. V Parlamentu se představily regionální potraviny. Poslanci diskutovali o nadcházejícím hlasování o značení potravin a o geneticky modifikovaných potravinách. A poprvé v dějinách poslanci během tiskové konference neodpovídali jen na dotazy novinářům, ale i na otázky našich čtenářů.
Snadnější registrace označení kvality pro výrobce

Zemědělský výbor ve své  zprávě zdůraznil, že pokud chce se svými potravinami obstát v konkurenci třetích zemí, musí EU výrobcům usnadnit proces registrace značek kvality. Evropská komise nyní bude muset žádost vyřídit do 6 měsíců, a ne do 12, jak tomu bylo doposud. Skupiny sdružující výrobce potravin budou mít možnost lépe chránit své výrobky a jejich dobré jméno a propagovat je.

O zprávě o kvalitě potravin by se mělo hlasovat na druhém zářijovém plenárním zasedání.

Úterní oběd v parlamentní restauraci se nesl ve znamení regionálních specialit. Bylo možné ochutnat mozzarellu z buvolího mléka z italské Kampánie, šunku z belgických Ardén a francouzský sýr Bleu d’Auvergne.Kuchaři předvedli i jejich správnou přípravu.

Ideální etikety pro spotřebitele

Naši čtenáři měli možnost zeptat se poslanců EP na otázky týkající se označování potravin, a to prostřednictvím Facebooku a Twitteru. Dotazy mířily především na bezpečnost potravin a na jasnost označování.

Odpovědi na otázku jak by měla vypadat ideální etiketa na výrobku, se ujal švédský poslanec za Zelené Carl Schlyter, podle něhož se k ideální etiketě nedopracujeme, protože “každý spotřebitel považuje za ideální etiketu něco jiného”. Pro něj je ideální etiketa taková, která spotřebiteli umožní informovaně si vybrat, a vyhnout se náhražkovým potravinám, jako je “jahodový jogurt, ve kterém nejsou žádné jahody”.

Ideální etiketa nizozemského poslance Gerbena-Jana Gebrandyho by měla být jasná, a měla by obsahovat informace důležité z hlediska zdraví, jako je obsah tuků, soli, atd. Britský konzervativec Struan Stevenson má zase pocit, že někteří poslanci to s množstvím požadovaných informací přehání. “Při takovém množství informací by etikety byly dlouhé jako Vojna a mír”, říká Struan Stevenson. Podle něj musí být etiketa jasná a přímočará.

Jak se naučit rozumět etiketám?

To byla otázka, které se chopila britská sociálně demokratická poslankyně Glenis Willmot. Vzdělávání v této oblasti by podle ní mělo začít už v taném věku ve škole. Německá lidovecká poslankyně Renate Sommer s tímto názorem souhlasí, ale dodává, že bychom neměli zapomenout ani na starší spotřebitele. I těm by se mělo dostat poučení, jak se v etiketách vyznat. Vzdělávání spotřebitelů v této oblasti je podle ní zodpovědností členských zemí.

Potraviny ze třetích zemí

Někteří tazatelé se obávali nebezpečnosti některých potravin dovážených ze zemí mimo Evropskou unii, třeba z Číny nebo USA. Carl Schlyter připomněl, že EU zavedla systém včasného varování. "Když některá z členských zemí zachytí nějaké nebezpečí v dováženém jídle, musí informovat ostatní." Podle Renate Sommer musí třetí země při vývozu potravin do EU splnit stejné podmínky, které EU uplatňuje na své výrobky. Nicméně i tak by EU měla být schopná včas odhalit případná nebezpečí.

O zprávě o označování potravin a o geneticky modifikovaných potravinách se bude hlasovat na červencovém plenárním zasedání.

Odkaz : 20110617STO21624, Spotřebitelé − 24-06-2011 – 13:54