KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Ano, půda je základem

20/06/11
viz. zdroj

Zdroj: AK ČR

 

Nechci donekonečna polemizovat s těmi, kdo mají klapky na očích a neumí vnímat objektivní jevy. Anebo umí a brání jim v tom politika. Názory typu ne komodity, ale půda – připomínají debatu o tom co bylo dříve, jestli vejce nebo slepice. Zkusím se proto k půdě, jejímu ždímání, vyjádřit poněkud komplexněji.

 

Po vzniku samostatného Československa 28. října 1918 přišla první pozemková reforma, jejíž cílem bylo umožnit vlastnictví půdy masám rolníků. Konkrétně došlo k záboru a následnému rozdělení pozemkového majetku nad 150 ha výměry. Samozřejmě za úhradu. Nutno dodat, že první pozemková reforma nebyla nikdy úplně dokončena.

 

Revize první pozemkové reformy


Po válce, v roce 1947 byla vyhlášena revize první pozemkové reformy. Byla to předzvěst socializace, respektive kolektivizace českého zemědělství. Vlastně tehdy československého. Držba půdy byla omezena na 50 hektarů. Pak ovšem přišla ona kolektivizace a drtivá většina půdy byla obhospodařována v režimu tehdejších Jednotných zemědělských družstev a Státních statků. Právo užívání půdy bylo povýšeno nad právo vlastnické. Tento stav trval bezmála čtyřicet let. Byl to stav ve vztahu k vlastnictví půdy bezprávný.

 

Transformace českého zemědělství


Po listopadové revoluci 1989 došlo v polovině devadesátých let minulého století k transformaci českého zemědělství, jejímž základem a prvním krokem bylo vrácení půdy vlastníkům. Teprve ve druhém kroku došlo k transformaci ostatního nemovitého a movitého majetku. Začaly ale také procesy, které se k půdě vztahují nepřímo, které však na její kvalitu a úrodnost mají velký vliv. Zahájila se první vlna redukce stavů hospodářských zvířat, a tím také počátek narušení koloběhu organické hmoty v půdě. V první polovině devadesátých let se u nás chovalo 2,5 milionu skotu, v roce 2000 už jenom 1,6 milionu, vloni už to bylo jenom 1,3 milionu kusů. U ostatních kategorií hospodářských zvířat byl vývoj podobný.

Výsledkem tohoto dramatického poklesu stavů bylo snížení přísunu té nejkvalitnější organické hmoty, která má vliv na obsah humusu a na úrodnost půdy. Vedle toho se navíc prudce snížily i dávky anorganických hnojiv a zásadním způsobem se omezila neutralizace kyselých půd. Důvod tohoto procesu byl jednoduchý – nedostatek kapitálu.

 

Od poloviny 90. let žijeme na dluh


Sečteno a podtrženo – od poloviny devadesátých let jsme začali žít v podstatě na dluh. A to nepočítám zastavení investic do úpravy vodních režimů, včetně údržby meliorací.

Vše popsané by bylo třeba přesně kvantifikovat. Jednak ekonomicky, jednak z pohledu půdoznaleckého. Za klíčový pokládám rozbor ekonomický, který by ukázal, co jsme půdě dlužni. Nic takového se ale neděje. Nenašel se žádný renomovaný ekonom, který by se tímto klíčovým problémem zabýval. Alespoň tedy ekonomicky, nikoli filozoficky a politicky. Jsme pouze svědky patetických, politicky podbarvených výkřiků o půdě, které ale nic neřeší a nikoho k ničemu nevedou.

 

Prudké snižování stavů hospodářských zvířat


Vedle narušení přirozeného koloběhu organické hmoty došlo k druhému zásadnímu zásahu. Prudké snižování stavů hospodářských zvířat dramaticky změnilo osevní postupy, jenž jsou další zárukou dobré kondice půdy a péči o ni. Tedy jenom v případě, že se jedná o vyvážené osevní postupy. Takové však v současné době má už jenom velmi málo farem či firem. V krajině už to vidí každý laik. Mimo Vysočiny a jižních Čech jsou celé regiony bez dobytka a statisíce hektarů se změnily v monokultury obilí, řepky a kukuřice. Že to není jenom můj dojem, o tom svědčí čísla Českého statistického úřadu. Procentní zastoupení hlavních polních plodin v osevním postupu v roce 2010 a v roce 1993, tedy v době transformace, uvádí tabulka.

 

Hlavní plodiny zastoupené v osevních postupech ČR v letech 1993 a 2010 (%)

Zastoupení plodiny

V roce 1993

V roce 2010

Obiloviny

50,5

58,5

Řepka

5,3

14,7

Pícniny na orné půdě

30,2

16,3

Kukuřice zrno

0,9

4

Brambory

3,3

1,1

Cukrovka

3,4

2,2

Luskoviny

3

1,3

 

Propad ve spotřebě certifikovaných osiv a sadby


To ale není všechno. Velký problém v podobě časované bomby vidím ve vývoji spotřeby certifikovaných osiv a sadby. Čísla Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu vypovídají o časově dlouhodobém prudkém propadu produkce těchto vysoce intenzifikačních výrobních vstupů. Pro příklad uvedu ty hlavní, které budou srovnány s rokem 1990 a rokem 2009 (čísla za rok 2010 ještě nejsou k dispozici).

 

Množitelské plochy hlavních komodit v letech 1990 a 2009

Množitelské plochy

Rok 1990 (ha)

Rok 2009 (ha)

Množitelská plocha obilovin

150 000

60 000

Uznaná množitelská plocha brambor

17 637

3 442

Uznaná množitelská plocha jetelovin

26 810

9 123

Uznaná množitelská plocha luskovin

30 506

6 734

Uznaná množitelská plocha olejnin

6 224

18 157

 

Tento vývoj vyjma řepky neznamená jenom stagnující výnosy, ale i značné zhoršování zdravotního stavu výsledné produkce. Například výskyt snětí rodu Tilletia na pšenici ozimé je za posledních deset let sedminásobný a sporami je napadeno už přes 20 % zrn. U snětí rodu Tilletia controversa je zvýšení dvojnásobné. To je alarmující vývoj.

 

Tři poznámky závěrem


Problémy nejsou jenom v upadajícím objemu živočišné produkce, který je vidět na první pohled. Jsou i v celé rostlinné produkci, která zdaleka nevykazuje intenzitu, která by odpovídala stávajícím poznatkům vědy a výzkumu a koneckonců i reálným výsledkům produkce rozvinutých západních zemí. Inu alespoň ty hektary neždímeme …

Poznámka druhá. Na v tomto článku nastíněný vývoj jsme v minulosti v dobré víře upozorňovali bezpočtukrát. Lze to z archivních článků velmi snadno doložit. Zatímco ti, co nám vytrvale okopávají kotníky, vždy naše konkrétní námitky v zájmu jakéhosi vyššího politického principu mravního vyjma politických frází a útoků odmítají, ale sami nepřišli nikdy s ničím. Tedy pravda vedle politických frází.

A konečně poznámka závěrečná. Když jsem před třiceti lety studoval dálkově na nynější brněnské Masarykově univerzitě sociologii, nynější děkan filozofické fakulty profesor Ivo Možný na přednáškách říkával, abychom si vždy dávali pozor na toho, kdo mluví o budoucnosti a neřeší současnost. Takže jistě je možné filozofovat o optice pohledu na několik desetiletí dopředu, ale bez vyřešení fundamentálních základů současnosti je to směr, který popsal ve svém díle Thomas Mor. To dílo se nazývá Utopia a bylo napsáno v roce 1516.

Ing. Jan Veleba
prezident AK ČR