S nimi má zkušenost zemědělská agentura Agrotom v čele s Jaroslavem Tomšů a ředitelé krajských a okresních agrárních komor. Proto se zemědělci dohodli, že tato setkávání co nejdřív zahájí.

V pátek 29. dubna se konal první ročník Manažerského fóra zemědělců a potravinářů kraje Vysočina. „Cílem setkání majitelů a manažerů společností zemědělské prvovýroby, zpracovatelského průmyslu a spolupracujících organizací z oblasti bankovnictví, pojišťovnictví a dalších je vzájemná výměna názorů, zkušeností a aktuálních informací o současném dění agrárního a potravinářského sektoru nejen v České republice a Evropské unii, ale i konkrétně v daném kraji, v tomto případě v kraji Vysočina,“ uvedl Jaroslav Tomšů. Ten spolu s OAK Třebíč pozval zmíněné zástupce firem a organizací do jihlavského vzdělávacího centra ve čtvrti Červený kříž. „Význam akce podpořili svojí účastí a vystoupením v odborné části na aktuální témata hejtman kraje Vysočina MUDr. Jiří Běhounek, prezident Agrární komory ČR Ing. Jan Veleba , viceprezident Potravinářské komory ČR Ing. Zdeněk Kubiska a viceprezident České manažerské asociace Ing. Jiří Majer,“ dodal.

Komposty mají zúrodňovací význam

K tématům se rovněž podrobně vyjadřoval radní pro oblast lesního a vodního hospodářství a zemědělství kraje Vysočina Ing. Josef Matějek. „Zmiňoval jsem naše nejdůležitější aktivity, jimiž je podpora produkce brambor a mléka. Vysočina je odjakživa dobrou agrární základnou a zatím propad v produkci mléka a hlavně vepřového masa nebyl tak markantní jako v některých dalších regionech,“ uvedl Matějek, který donedávna řídil jednu z velkých zemědělských společností – Agrochemu Studenec.

Vyjadřoval se i k bioplynovým stanicím. „Chápu jejich význam a podporuji jejich výstavbu, varoval jsem ale před přehnaným využíváním kukuřice k těmto účelům nebo také travní hmoty, jinak vhodné ke kompostování. K těmto účelům se v sousedním Rakousku dává sedlákům možnost využít i posekanou trávu u silnic z příkopů, u nás tomu ale brání hned několik předpisů a sedlák může tak zužitkovat zelenou hmotu jen ze svých pozemků a nemůže si od silničářů vzít na kompost trávu z příkopů nebo po úpravě veřejné zeleně v parcích. S tím se snažíme něco udělat. Komposty jsou pro zúrodnění půd nesmírně důležité a toto zelené hnojivo je mnohem vydatnější a bohatší na živiny než třeba zpracovaný digestát z bioplynek, který se také vyváží na pole jako hnojivo,“ uvedl Matějek.

Soutěže o nejlepší regionální výrobky a potraviny

Ředitel OAK Třebíč Karel Coufal zase hovořil o pravidlech a jejich uplatnění při soutěži o nejlepší regionální potravinu, vyhlašovanou ministerstvem zemědělství. Na Vysočině se do loňského roku nedělaly při regionální agrární komoře tyto soutěže, proto tam bude jen „ministerská“ soutěž o nejlepší regionální potravinu. „Podporujeme i soutěž o nejlepší regionální výrobek, což nejsou jen potraviny, ale i různé krajové výtvory, jako jsou předměty z keramiky, dřeva, výšivky, pletené výrobky nebo různé hračky a další věci. Vítězné výrobky mohou mít potom na obalu logo Vysočiny,“ doplnil Matějek.

Voda a půda potřebují ochranu

Na manažerském fóru se hovořilo i o nutnosti šetrného zacházení s vodou a uplatňování všech možných způsobů její ochrany. Ví o tom své například zemědělci z Pelhřimovska, kde zejména v létě se už vody nedostává. Stejně vážná je situace spojená s erozí půdy. I v tomto případě se přítomní zamýšleli nad tím, jak zlepšovat trvale kvalitu půdy.

Na závěr jednání s přibývajícím večerem došlo i na kulturní program s písněmi a hudbou, při ochutnávce piv z  pivovarů v Kraji Vysočina. Další fórum tohoto druhu se má konat v kraji Plzeňském a Karlovarském a další regiony je budou následovat.

Eugenie Línková