Můžeme se jen domýšlet, za jakých okolností napadlo naše předky získávat od některých zvířat mléko. Nebylo to zase tak dávno – domestikace, která je podmínkou pro dojení, proběhla podle současných názorů u ovcí a koz před zhruba 10 000 roky, domestikace skotu (krav) o něco málo později. Dlouhá léta byli lidé za značnou vydatnost mléka jistě rádi. Život naprosté většiny lidí byl až do donedávna značně namáhavý a možnost získat nejen kvalitní bílkoviny, mléčný cukr, vápník a řadu dalších potřebných látek, ale i podstatnou část potřebné energie, byla velmi vítaná.

Poslední desetiletí však zcela popřela biblické „chléb svůj v potu tváře dobývat budeš“. Pro stále větší část lidstva je možné obstarat si jakkoli energeticky bohatou stravu bez vynaložení téměř jakékoli energie. Omezování energetické hodnoty stravy se stává nutností (i když mnohdy ještě nepochopenou) pro stále větší část obyvatel hospodářsky vyspělých zemí, dokonce i v zemích celkově chudých vyrůstají početné obézní populace.

Možnost odstranit z mléka část či dokonce většinu mléčného tuku poskytuje jednu z možností, jak snížit celkovou energetickou hodnotu stravy. Samotné mléko, mléčné nápoje, sýry, jogurty – to vše moderní mlékárenský průmysl nabízí v mnoha nízkoenergetických podobách a obezitologové to jen vítají. Jednak se to našim pacientům hezky vysvětluje, jednak to opravdu funguje. A to je to hlavní.

MUDr. Petr Sucharda, CSc.

primář 3. interní kliniky 1. LF UK & VFN a

vědecký sekretář České obezitologické společnosti ČLS JEP