Dnešní sněm završuje 3leté volební období  orgánů komory, které jsme si zvolili na XV. sněmu v Olomouci 13.března v roce 2008.

Bylo to především období boje s důsledky celosvětové hospodářské krize, které zasáhly všechny odvětví naší ekonomiky včetně agrárních.

V průběhu roku 2008 se meziroční tempo růstu hrubého domácího produktu české ekonomiky zpomalilo z dříve obvyklých 6 % až na 1 % v prosinci a za celý rok dosáhlo pouze 3,5 %. V roce 2009 se hrubý domácí produkt propadl na mínus 4,1 a předčil svou hloubkou propadu veškeré prognózy. V loňském roce došlo již k obratu z minusového tempa na +2,3 %.

V letošním roce má nastat růst, podle České národní banky o 1,2 %, podle některých analytiků až o 2 %.
Jde o velmi křehký růst, který zatím vůbec nepřinesl růst zaměstnanosti.

Ještě počátek roku 2008 byl ve znamení velkých nadějí na obrat v tendenci neustálého zmenšování rozměru českého zemědělství, kdy dozníval růst cen agrárních produktů. V druhém pololetí, zejména po sklizni však začaly ceny placené zemědělcům prudce klesat pod úroveň předchozího roku a v prosinci již meziroční propad činil bezprecedentních téměř 23 %.

Další meziroční propad cen byl za celý rok 2009 o plnou čtvrtinu. V roce 2010 došlo k obratu s nízkým meziročním zvýšením za celý rok o 5,4 %, z toho u rostlinných produktů o 6,3 % a u živočišných o 4,4 %.

Na růstu cen rostlinné produkce má největší váhu růst cen obilovin o 15,4 % a řepky o 8,9 %.

Na ceny živočišné výroby měl největší vliv růst cen mléka, meziročně o 18,6 %. Přitom ceny rostlinných produktů byly až do konce června hluboko pod úrovní předchozího roku. To výrazně ovlivnilo celoroční průměr. Růst cen v 2. pololetí 2010 byl velmi dynamický. Loni v lednu se prodávala potravinářská pšenice za 2600, letos za 4800 Kč/t.

Prudké výkyvy cen se projevovaly v hospodářském výsledku. V roce 2008 se dále snížil rozměr zemědělství a podnikatelský důchod meziročně poklesl o 29 %. V roce 2009 nabralo snížení zemědělské produkce rychlé tempo – meziročně o více než 18 % a to v rostlinné i živočišné produkci.Podnikatelský důchod se meziročně dále propadl o 68 % na nejnižší úroveň od vstupu do EU. V loňském roce se zemědělská produkce v běžných cenách proti nízké základně r. 2009 zvýšila pouze o 2,7 %. Přitom živočišná se i přes mírné zvýšení cen propadla pod skutečnost r. 2009. Podnikatelský důchod lze podle ČSÚ očekávat ve výši 6,5  mld. Kč v důsledku růstu cen v 2. pololetí ale i v důsledku časového rozlišení vyplacených podpor.

Bez ohledu na stádium hospodářského cyklu, ať je krize nebo oživení, se neustále prohlubuje záporné saldo agrárního obchodu. U všech základních živočišných produktů, kromě mléka jsme již ztratili soběstačnost. Vepřového, kde jsme byli přebytkoví,již dovážíme už téměř polovinu.

Odvětví zemědělství není v současných podmínkách dlouhodobě schopné prosté reprodukce a jeho rozměr se neustále snižuje. Je to důsledek především společné zemědělské politiky, která neměří všem stejně a také vizitka našich politiků a našich vlád.

 

Dámy a pánové,
Nyní dovolte, abych udělal velmi stručný přehled komoditní problematiky.

Celé volební období pokračovalo snižováním živočišné produkce.
Největší problémy byly u prasat. Pokračovalo snižování stavů. Jestliže v roce 1990 jsme chovali 4,8 mil. ks prasat, v roce 2008 již jen 2,4 v současné době jsme již hluboce pod 2. mil. ks. Pokračuje tendence v likvidaci chovů prasnic. Ani historicky nejnižší stavy prasat již nejsou chovatelé schopni sanovat selaty a dováží se jich půl milionu kusů ročně. Z průzkumu, který jsme si provedli vyplývá, že v březnu poklesnou meziročně stavy prasnic o další pětinu. Řada i velkých producentů prasat počítá se zrušením chovu, pokud se zejména cenové podmínky mezi vysokými cenami obilí a nízkými výkupními cenami vepřového nezlepší. Zde je potřeba okamžité řešení. Iniciovali jsme proto zápůjčku obilí ze státních hmotných rezerv a program podpory dochovu selat a program podpory odchovu prasniček a kanečků.

Opatření, podporující ozdravení chovů, která se nám podařilo prosadit zatím ovoce nepřináší. Hledáme proto s Mze další způsoby podpory.

Se zdecimovanými stavy prasat, ale i se snížením stavů drůbeže souvisí hospodaření s obilovinami, které se nemohou v živočišné produkci dále zhodnotit. Ze sklizní posledních let, které se pohybují zhruba od 7 do 8 mil. t se 2 mil.t vyváží jako prvotní surovina bez dalšího užití. Bude-li pád živočišné výroby pokračovat, může přebytek obilí v ČR dosáhnout úrovně 3 mil. t a je otázka, jaká by byla cena takového obilí.
Spotřeba obilí na energetické účely, která měla nahradit nedostatečné užití v ŽV, je nepatrná a tento program se nepodařil.

Velkým problémem i je obrovské kolísání cen obilovin s dopady na živočišnou produkci, zejména u prasat a drůbeže. V roce 2003 růst cen pšenice až nad 4 tis. Kč/t, v r. 2004 poklesl pod 3 tis. Kč. V roce 2006 a 2007 začal nárůst cen až ne více než 6 tis. Kč/t. V roce 2008 následoval strmý pád až na 2250 Kč/t.

Výrazné zvýšení nastalo až po sklizni loňského roku. Nyní ceny pšenice pokořily hranici 6 tis. Kč. Na takové cenové rozdíly, přesahující až 60 %  reagují ceny živočišných produktů s velkým zpožděním a velmi mírně, pokud reagují vůbec. Takovou situaci mohou ustát jen silné diverzifikované podniky s vysokou podporou na plochu či na farmu.

Prakticky v průběhu celého volebního období jsme bojovali s důsledky mléčné krize. Na počátku volebního období v r. 2008 byla poměrně příznivá  průměrná cena 8,45 Kč/l v dalším roce se propadla až na 6,14 Kč/l, v loňském roce nastalo postupné zvyšování na 7,54 Kč/l. Podle sledování Ústavu zemědělské ekonomiky a informací byla výroba hluboce ztrátová po celé období. To vedlo k pokračování dlouhodobé tendence  minulých let ve snižování stavů dojnic. Proto jsme prosazovali záchranná opatření.

Snižování stavů pokračovalo také u skotu celkem ale i drůbeže.

V posledních letech již převažovala rostlinná produkce nad živočišnou, což nemá v historii českého zemědělství obdoby. Je to jasná velmi negativní tendence k extenzifikaci, nízkému zhodnocení výrobních faktorů, k nízké tvorbě přidané hodnoty a k nízké zaměstnanosti.

Velmi dobrého zhodnocení se podařilo dosáhnout u řepky.
Plocha, produkce a výnos řepky v ČR neměly v posledních třech letech výrazné výkyvy.
Přestože světové ceny prošly v posledních 3letech velkými výkyvy, byla průměrná realizační srpnová cena posledních 3 let nejvyšší v historii a to 7 865 Kč/t. Tržby za řepku však v roce 2009 nepokryly náklady, v r. 2010 byla řepka zisková. Od listopadu 2009 ceny řepky neustále rostou a dnes aktuální světová cena na srpen již přesahuje 11 000 Kč/t.

Pro další období předpokládáme v cenách pozitivní vývoj. Díky zpracovatelským kapacitám v ČR i EU je odbyt této komodity bezproblémový.

Nyní k tomu, co jsme dělali proto, abychom nepříznivé tendence zvrátili nebo alespoň zmírnili.

Rok 2008 byl ve znamení příprav na činnost v rámci budoucího předsednictví ČR v EU. Účastnili jsme se  jednání v pracovních komisích Mze a připomínkovali jsme materiály do vlády. Hlavním cílem bylo prosazování změn Společné zemědělské politiky, které by vedly k lepšímu využití agrárních odvětví, posílení konkurenceschopnosti, neselektování farem na malé a velké, zmírňování důsledků rizikovosti omezení byrokratické zátěže a rovné podmínky pro všechny členské země EU.

Před naším předsednictvím proběhla společná jednání na úrovni francouzských institucí.

Souběžně byla zpracovávána stanoviska k materiálům „Pozice ČR k Health-Check“.

Hlavním cílem bylo nepřipustit další znevýhodňování podmínek českého zemědělství ve formě modulace- tj. přesunu finančních prostředků z 1. do 2. pilíře. Jednoznačně jsme odmítli  degresivitu a horní limity plateb v závislosti na velikosti farem.

Důležitým bodem činnosti v r. 2008 byla příprava redefinice LFA. Cílem bylo prosadit pro ČR nejpříznivější variantu pro revizi oblastí typu O  a snaha o zařazení suchých oblastí a oblastí těžkých půd mezi LFA typu S. K projednání však do konce programového období 2007-2013 nedojde.

Důležitou roli v tomto směru jsme sehráli v rámci nevládních agrárních organizací COPA v Bruselu, kde prezident AK Jan Veleba je viceprezidentem.

Období roku 2008 bylo také obdobím příprav na zavedení 1. etapy Cross-compliance.
V původním návrhu bylo specifikováno celkem 79 kontrolních bodů, které byly nakonec redukovány na 45. Požadavek AK na zpracování manuálu byl akceptován a do dnešního dne byla připravena 2 vydání a na třetím se pracuje.

V 1. pol. roku byla také ministrem Gandalovičem představená takzvaná „Reforma zemědělské politiky“ a to za přítomnosti premiéra Topolánka. Sestávala pouze z politických proklamací. K odmítnutí reformy jsme na 16. května svolali celostátní shromáždění do pražské Lucerny. Zemědělci i potravináři zde zaujali jednoznačné pozice, ve prospěch zachování rozměru českého zemědělství, podpory živočišné výroby, zlepšení konkurenceschopnosti agropotravinářského komplexu a podpory aktivních zemědělců. Zásadním požadavkem v prohlášení účastníků vůči  Mze bylo zpracování přírůstové koncepce agropotravinářského komplexu.

Významnou solidární akcí v r. 2008 na podporu německých demonstrujících farmářů orientovaných na produkci mléka bylo jednodenní snížení dodávek mléka do českých mlékáren. Cílem bylo upozornit na snižující se farmářské ceny mléka v ČR, které se odvíjejí od cen mléka v Německu ale její úrovně nedosahují.

Podařilo se, přes snahy ministra Gandaloviče, o jejich delimitaci podpořit zachování zemědělských agentur a jejich činnost, včetně ponechání LPIS v jejich gesci.

Přes veškerou snahu zachovat i do dalšího období projekt „Školní mléko“ se nepodařilo přesvědčit ministra Gandaloviče o jeho významu a projekt byl zrušen. Podařilo se alespoň nastartovat projekt podpory spotřeby ovoce a zeleniny.

Z pohledu legislativních návrhů, které významně zaktivizoval členskou základnu, bylo předložení novely transformačního zákona, kterou připravil ministr Gandalovič. Byla AK ČR a ZS ČR jednoznačně odmítnuta z důvodů právních vad a retroaktivity.Následně byla zablokována při projednávání v parlamentu.

Za stěžení záležitost, tak jak se stalo již každoročním pravidlem, bylo i v r. 2008 jednání o rozpočtu na r. 2009.

Národní dotace byly na základě  jednání s poslanci zemědělského výboru parlamentu navýšeny o 250 mil. Kč. Pro r. 2009 v rozpočtu na Top up chybělo 2,8 mld. Kč.AK ČR proto přistoupila  k přípravě nátlakové protestní akce. Byla připravena blokáda dálnic a Prahy. Po písemném příslibu premiéra Topolánka k navýšení Top up, jsme akci na poslední chvíli odvolali. Top up byly vyplaceny v plné výši. 

V r. 2008 byla řešena i další témata – zvýhodnění podpory investic v chovu nosnic na přestavbu klecí. Byla připravena analýza podpory ozdravovacího programu chovu prasnic, podpory welfare dojnic a zadán požadavek na zavedení a spuštění těchto programů od r. 2009.

Další důležitou oblastí bylo dořešení našich požadavků v rámci novely zákona 95/1999 Sb., o prodeji státní půdy obsažených v petici z r. 2008. Novela do dnešního dne nespatřila světlo světa.

Významnou aktivitou byla rovněž propagace českých potravin na celostátní úrovni a to jak formou distribuce půl milionu letáků, tak propagace v rámci krajských soutěží o nejlepší regionální potraviny.

Rok 2009 byl poznamenán těžkými dopady hospodářské krize na naše odvětví.

V rámci protikrizových opatření se podařilo prosadit dřívější vyplácení SAPS i Top up.

Rok 2009 byl krizovým rokem zejména pro producenty mléka a to v rámci celé EU. Za celý rok 2009 se přes všechny snahy nepodařilo prosadit mimořádnou podporu, která by byla v tomto roce vyplacena. Naopak ministerstvo, bez projednání systému rozdělení plateb Top up na přežvýkavce, podporu na dojnice výrazně snížilo. To vše přispělo v konečném výsledku k výrazné řevnivosti mezi chovateli masných krav a dojnic.

Celý rok jsme usilovali o nastavení programů na podporu dojnic – program welfare, podpora dojnic v rámci čl. 68 a o rozdělení mimořádného balíčku pro aktivní chovatele dojnic. S výjimkou programu podpory welfare dojnic, který neschválila Evropská komise se programy podařilo nastavit, výplata však přišla až v r. 2011.

Samostatnou kapitolou v důsledku probíhající krize a nekomunikace ze strany vlády bylo prosazování našich požadavků protesty, když vyjednávání a argumentace běžnými prostředky selhaly. V březnu, květnu, červnu a říjnu r. 2009 se uskutečnily akce s cílem upozornit na tíživou situaci v sektoru mléka.

V březnu se na desetitísícové akci v Praze zúčastnili zemědělci z dalších osmi zemí. Kromě záchrany dojného skotu jsme žádali i vyrovnání podmínek SZP ve starých i nových členských zemích EU. Při příležitosti mezinárodní konference v Brně, kterou jsme uspořádali na téma “SZP a rovné podmínky“ na závěr českého předsednictví jsme předali požadavky komisařce pro zemědělství M.F. Boel a předsedajícímu ministru zemědělství ČR, Petru Gandalovičovi. Výsledek a deklarace významně přispěly k medializaci tohoto problému a upozornění na nespravedlivou politiku, znevýhodňující nové členské země. Kromě vyjádřené podpory na narovnání podmínek ze strany zúčastněných nových členských zemí podporu projevily i vybrané svazy Rakouska a Německa.

Podařilo se prosadit a finančně posílit o 2,3 mld. Kč rozpočet PGRLF, kde na náš návrh byla jako protikrizové opatření obnovena podpora provozních úvěrů a obnoveno částečné ručení za úvěry zpracovatelů.

Podařilo se také prosadit staronový program podpory nákupu půdy. Byla zvýšena podpora zemědělského pojištění na maximum, které EK ve výši 50 % umožňuje.

V oblasti realizace Programu rozvoje venkova došlo díky koordinační činnosti zástupců AK ČR  v pracovních skupinách a Monitorovacím výboru k výraznému zjednodušení v žádostech o investiční dotace. Podařilo se bodově zvýhodnit projekty v chovech prasat a nosnic.

Podpora chovatelů prasat byla v průběhu roku připravována tak aby v r. 2010 mohl být nastartován zcela nový program s cílem ozdravení chovu prasnic.

Přes zrušení podpory školního mléka vládou M. Topolánka jsme ve spolupráci s PK prosadili jeho opětovné zavedení s podporou nové vlády premiéra Fischera.

V rámci jednání o posílení finančních prostředků z Barrosova balíčku se podařil přesun většiny prostředků (775 mil. Kč) ve prospěch zvýšení konkurenceschopnosti českého zemědělství do osy I. a III. Programu rozvoje venkova.

Pokračovalo úsilí při propagaci českých potravin, poprvé se podařilo prezentovat vítěze krajských soutěží o nejlepší potravinu na celostátní úrovni na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích a na Salimě v Brně.
Byla zahájena spolupráce na přípravě pravidel nové soutěže „Regionální potravina“.

S cílem propagace českých produktů a českého zemědělství byl založen Marketingový fond a Marketingový výbor. Podařilo se nám získat z EU program na podporu mléka „Bílé plus“ na období 3 let. Byl spuštěn na podzim r. 2010, k viditelným komerčním akcím dojde nyní v dubnu a v květnu.

V oblasti nastavení spravedlivějšího rozdělení zisku v rámci potravinové vertikály jsme se aktivně zapojili při prosazování zákona o významné tržní síle připravený PK ČR. Velký význam na jeho prosazení mají členské organizace, které na potřebnost zákona upozorňovaly poslance v regionech.

S nástupem úřednické vlády premiéra Fischera byl připraven úsporný, tzv. Janotův balíček. Součástí návrhu bylo i zvýšení daně z pozemků už od r. 2010 a to o 100 %. AK ČR připravila pozměňovací návrh, který se podařilo schválit. Sazba daně ze zemědělských pozemků zůstala zachována s úsporou ve výši cca 2 mld. Kč/ročně.

V zákoně o dani z příjmu se podařilo osvobodit od daně, rozdíl mezi tržní nižší a úřední vyšší cenou za splacené transformační podíly.

Rok 2009 byl také rokem přípravy novely zákona o prodeji státní půdy, kde se podařilo prosadit některá ustavení, požadovaná v Petici z r. 2008. Výsledkem celoročního snažení ale bylo vrácení návrhu Senátem, s pro nás nepřijatelnými ustanoveními, zpět k jednání v poslanecké sněmovně Parlamentu. Parlament, naštěstí pro zemědělce, Senátní návrh nepřijal.

V průběhu roku došlo i k jednání o nových návrzích GAEC, které se po dlouhých diskusích podařilo zmírnit. Formulace byly změněny tak, aby zemědělec nebyl zodpovědný za škody způsobené 3. osou a způsob organického hnojení byl pro praxi přijatelný

V oblasti obnovitelných zdrojů energie se přes snahu o snížení výkupní ceny elektřiny z bioplynových stanic podařilo udržet 4,12 Kč/kWh i  pro další roční období a zelený bonus navýšit z 2,58 Kč na 3,15 Kč/kWh. Rovněž se podařilo oddanit podíl biopaliva v benzinu a naftě od spotřební daně. Oddanění bylo vztaženo i na biometan z bioplynu.

U kompenzačních plateb za cukrovku bylo prosazeno plné vyplacení kompenzační sazby, bez odečtu platby SAPS.

V průběhu června r. 2009 postihly velkou část české republiky povodně. AK ČR zřídila „Konto povodňové solidarity“ na kterém shromáždila cca 570 tis. Kč. Byly rozděleny mezi nejvíce postižené subjekty v Moravskoslezském, Olomouckém a Jihočeském kraji. Na odstraňování povodňových škod se podílela samostatně RAK Královehradeckého kraje s celkovým příspěvkem ve výši 837 tis. Kč a další pomoc zorganizovala též KAK Ústeckého kraje, která přispěla ve výši 300 tis. Kč.Hodnota celkové finanční pomoci členů AK ČR tak v konečné částce činila cca 1,7 mil. Kč.

Tak jako již tradičně, i 2. pol. roku 2009 bylo poznamenáno vyjednáváním o rozpočtu kapitoly zemědělství na r. 2010. V prvním návrhu předloženém vládou premiéra Fischera byla na národní doplňkové platby nula. Objem vyčleněný na národní dotace byl navržen ve výši 200 mil. Kč. Po našem jednání u předsedy vlády došlo k navýšení o 1,5 mld. Kč na Top up a 500 mil. na národní dotace. Dalších 1,5 mld. Kč bylo navýšeno na Top up po prosincové demonstraci, kterou AK svolala na Hradčanské náměstí a která skončila před Parlamentem, kde byl požadavek předán skupině poslanců. Následně PSP ČR přijala pozměňovací návrh poslance Skopala a navýšila rozpočet o dalších 1,5 mld. Kč.

Nyní k poslednímu roku volebního období. Začátek r. 2010 se odehrával ve znamení dalšího vyjednávání rozpočtu na r. 2010. Novelou zákona o Pozemkovém fondu došlo k posílení Top up o dalších 1,5 mld. Kč. Po několikaměsíčním vyjednávání byly zvýšeny zdroje na výši 1,1 mld. Kč a na Top up na 4,5 mld. Kč. Bohužel z toho 880 mil. Kč bylo současným ministrem financí zablokováno a zůstalo nevyplaceno.

Rok 2010 byl i rokem, ve kterém se AK ČR podařilo napravit nespravedlivý poměr sazeb Top up na přežvýkavce. To samozřejmě vyvolalo pnutí u chovatelů KBTPM. Varianta navržená AK ale zohlednila poměrné krácení všech obálek v jednotlivých kategoriích přežvýkavců o cca 13 %, stejně jako byla krácena celková obálka pro všechny kategorie. Žádná kategorie nebyla zvýhodněna. Rovněž byla prosazena sazba Top up na 1 ha zemědělské půdy.

V rámci podpory chovů dojnic byl v r. 2010 poprvé vyhlášen program podle čl. 68 s tím, že podpora byla stanovena na naše doporučení podle podílu tržeb za mléko v r. 2009. Bohužel se nepodařilo prosadit větší počet intervalů rozhodné výše příjmů. Výplata prostředků byla zahájena až v r. 2011.

V r. 2010 byla provedena i výplata mimořádného balíčku EK na podporu dojnic.
Bylo však naplněno několikaleté úsilí o národní podporu chovu prasat, vyhlášením programu na ozdravování chovů prasnic.

Podařilo se upravit nesprávně vymezené silně erozně ohrožené pozemky.
Během 1. pol. 2010 se naši zástupci zapojili do práce strategického týmu Mze. Finální verze „Strategie – Vizí“ odpovídá požadavkům na prorůstový vývoj agrárního sektoru.

Z pohledu legislativních návrhů předložených v r. 2010 se podařilo zastavit snahy o nové otevření zákona o vypořádání  transformačních podílů v zemědělských družstvech.
Snaha o prosazení novely zákona o prodeji státní půdy č. 95/1999 Sb., bez našich požadavků, které byly v průběhu r. 2008 a 2009 prosazeny, byla na poslední chvíli začátkem roku stažena z jednání.

Podařilo se prosadit možnost poskytovat podpory SAPS na vnitřní krajinné prvky evidované v LPIS. Jde o jednu z možností jak hospodařit na některých erozně ohrožených pozemcích podle GAEC 2.

Byla schválena novela nařízení vlády k LFA, která rozšířila území typu S o další katastrální území.

Významnou oblastí, která je v našem mimořádném zájmu jsou obnovitelné zdroje energie. V „Akčním plánu OZE“ do r. 2020 Ministerstva průmyslu a obchodu se nám podařilo z původně plánovaných 315 BPS prosadit 745 BSP. To je zásadní, protože se jedná o budoucí volnou kapacitu rezervovanou na připojení.

Rovněž se podařilo vyjednat s ERÚ výši výkupní ceny energie z BPS na úrovni r. 2010 i pro r. 2011. BPS je i do budoucnosti  stabilní zdroj výroby elektřiny, bioplynu a tepla, který diverzifikuje a stabilizuje podnikání zemědělců. Vytváří  také pracovní příležitosti a přispívá ke snížení zatížení životního prostředí a udržení ŽV.

Dalším oborem jsou biopaliva pro dopravu. Již v r. 2009 byla z naší iniciativy zahájena malá novela zákona o ochraně ovzduší která nakonec skončila kompromisem. Prezident republiky však využil svého práva a 12.5. novelu zákona vetoval. Na poslední chvíli, v posledním termínu činnosti Parlamentu dne 27.5. před jeho předvolebním rozpuštěním, se nám demonstrací před Parlamentem nakonec podařilo překonat i veto prezidenta republiky. Tím jsme nastartovali výchozí pozici pro dobrou cenu řepky ze sklizně r. 2010.

V minulém roce pokračovala propagace českých potravin a českého zemědělství.
V průběhu let 2008 a 2009 mnohé Krajské a Regionální komory úspěšně pokračovaly v organizaci soutěží o nejlepší regionální potraviny. Vybudovaly se silné marketingové značky jako je Perla Zlínska, Zlatá chuť Jižní Moravy, Chutná hezky jihočesky, Potravina Královehradeckého kraje, Mls Pardubického kraje apod.

Začátkem roku 2010 se podařilo vyčlenit ze státního rozpočtu 50 mil. Kč na organizaci a propagace regionálních potravin. V loňském roce tak poprvé došlo k uspořádání soutěží ve všech krajích ČR a úspěšné prezentaci výsledků soutěží na agrosalónu Země živitelka 2010.

Neúspěchem však dopadla snaha začlenit do nově vznikajícího programu MZe Regionální potravina naše stávající krajské soutěže. Proto máme nyní kraje, které vyhlašují dvě soutěže, jednu svou a druhou ministerskou. To je nezbytné odstranit.

Dlouhodobě nedoceněným směrem komunikace a aktivitou je pozitivní ukázka a příklady naší práce a to nejenom ve směru výroby kvalitních potravin, ale především v dalších přímých i nepřímých přínosech pro zaměstnanost, bilanci státního rozpočtu, pro krajinu, apod.

Právě z těchto důvodů představenstvo AK ČR rozhodlo o ustanovení Marketingového výboru, jehož činnost je primárně zaměřena na komunikaci pozitivních témat a zlepšení obrazu zemědělce v očích spotřebitele. Kampaň byla vedena prostřednictvím běžných nástrojů marketingového mixu a  pokračuje doposud.

Bohužel se nedaří naplnit myšlenku samofinancování této kampaně ze zdrojů celého širokého spektra subjektů zainteresovaných v agropotravinářském komplexu.

V tomto směru bychom si měli vzít inspiraci například u rakouských, německých, nebo francouzských kolegů.

Řadu propagačních akcí pořádají i naše členská společenstva zejména ovocnáři, zelináři, bramboráři, chovatelé masného skotu a OAK.

Mnoho úsilí jsme také věnovali mediální podpoře mléčných automatů. Přehnané a neodůvodněné obavy hlavního hygienika, který zveřejnil určité varování výrazně ztlumily zájem spotřebitelů o tento alternativní způsob prodeje. Škoda, že se stejnou vehemcí nevystoupil s varováním před dovozem vepřového masa z Německa při dioxinové aféře.

Zaměřili jsme se také na prokazování a medializaci dovozu nekvalitních potravin. Spolupracujeme s Vysokou školou chemickotechnologickou. Prvá etapa byla zaměřena na dovoz kuřat a nyní se věnujeme dalším výrobkům a ve spolupráci připravujeme odborný seminář kvalita živočišných produktů.

K naší mediální práci
Agrární komora výrazně posílila také svou činnost ve vztahu k mediím. Takřka s železnou pravidelností se naše tiskové konference konají  po třech týdnech a velká účast medií, svědčí o angažovanosti  agrární komory v řešení aktuálních problémů.

Spolupráce s medii je  daleko hlubší, než jen výstupy z tiskových konferencí. Průběžně představitelé komory poskytují  telefonické rozhovory, účastní se prestižních televizních debat, internetových on line besed, rozhlasových pořadů, atd.

Nově Agrární komora  dohodla s největším mediem na českém trhu s Deníky  vydavatelství Vltava Labe Press pravidelnou pondělní přílohu.

Od měsíce března Agrární komora společně se supermarketem Billa  ve vysokonákladovém magazínu  s názvem Recepty, cíleně zaměřeného na ženy  formou stálé přílohy oslovuje  ženy všech věkových kategorií. Tato aktivita souvisí s projektem AK a Billy  k posílení prodeje  bioprodukce od českých farmářů a potravinářů. Projekt počítá s tím, že  v horizontu  dvou dalších let se českým BIO nahradí zahraniční obdobné výrobky. Jako příklad poslouží  bio jogurty a bionápoje  mlékárny Valašské Meziříčí, kterými Billa  nahradila  pod značkou Naše BIO rakouské bio jogurty. K těmto aktivitám  AKČR vloni svolala 10 tiskových konferencí, které se těší doslova obrovskému zájmu medií.
Další sférou mediálních aktivit je tvorba DVD. Je to již druhý 15 minutový pořad vytvořený s minimálními náklady za podpory fondu AK a Billy na téma ekozemědělství. Další DVD již budou  formou pětiminutových pořadů s  nabídkou  pro některé z televizních vysílání k venkovu.
Od nového roku se podařilo  magazín agrární komory  AGRObase dostat do pravidelného monitoringu  celorepublikové databáze všech  podstatných medií ČR . O posunu v naší mediální práci svědčí i účast v pořadech České televize Otázky Václava Moravce a v dalších televizních a rozhlasových pořadech včetně zahraničních.
K prezentaci našich názorů a jejich sdělení široké veřejnosti využíváme i Žofínského fóra. Setkávají se s velkým zájmem a velký sál tohoto slavného kulturního stánku je vždy naplněn. Významnou roli hraje AK v regionálních podnikatelských a marketingových fórech spolupracující firmy Agronom.

AK ČR se snažila a vlastně doposud snaží nalézt systémové řešení nalezení zdrojů pro financování vlastních kampaní a témat pro komunikaci se spotřebiteli. Jedním z uvažovaných a XVII. sněmem přijatým modelem byl odvod 1 halíře z ceny mléka s tím, že by byl vytvořen tzv. mléčný fond. Snaha AK ČR však zhynula na absenci vzájemné solidarity. Přesto zde patří díky všem, kteří přispěli  větším či menším objemem. Takto získané finance byly z části vynaložené na financování nákladů protestní akce dne 12. března 2009 a zůstatek byl následně převeden do Marketingového fondu.   

Dlouhodobým výstupem AK ČR směrem ke státní správě, politikům a samozřejmě i veřejnosti je ochrana tuzemského trhu a zachování produkčního potenciálu ke krytí domácí spotřeby.
Zde je nezbytná důsledná kontrola dovozových surovin a potravin. Tzn. nastavení a kontrola takových standardů, které jsou zcela běžné u našich producentů.
Představenstvo AK ČR je přesvědčené, že dozorové orgány mohou využít legislativně podložených nástrojů a koncepčně, důsledně a pečlivě přitvrdit prováděné kontroly. Pan ministr přijal tuto možnost ochrany trhu a spotřebitele za svou a věříme, že postupem času se dočkáme exkluzivní služby kontrolních orgánů.
Potřebu zlepšení této práce prokázala i současná dioxinová aféra v Německu. Jsme přesvědčení, že by nemělo v žádném případě docházet k dovozům i jen potenciálně nebezpečného masa díky obchodním trikům a podvodům.
Rok 2010 byl i rokem k prosazování našich oprávněných požadavků na rovné podmínky v rámci připravovaných návrhů budoucí Společné zemědělské politiky.

V roce 2010 jsme uspořádali 2 mezinárodní konference na kterých se nám podařilo sjednotit stanoviska a požadavky prakticky všech nových zemí k návrhům na společnou zemědělskou politiku EU pro nové plánovací období od r. 2014.
Velmi významné je, že se podařilo sjednotit stanoviska nevládních agrárních organizací jak uvnitř ČR, tak i v nových zemích unie. Historicky poprvé je shodné stanovisko nevládních organizací a Mze.

Druhá polovina roku 2010, po sestavení nové vlády a nástupu nového mínistra byla již tradičně poznamenána schvalováním rozpočtu na období roku 2011.
Absolvovali jsme řadu jednání na úrovni ministra zemědělství, PS PČR, jednání ministra financí a premiéra. Na podporu našich oprávněných požadavků jsme připravili na den 23.11. 2010 Shromáždění zemědělců a zpracovatelů ČR do pražské Lucerny. Popsali jsme současný stav resortu, definovali opatření k nápravě a sjednotili se na postupu při jejich prosazování.
Výsledkem je příslib ministra zemědělství k hledání zdrojů na částečné dorovnání přímých plateb v rámci kapitoly Mze a navýšení národních dotací PS PČR z 527 mil. Kč o 150 mil. Kč na 627 mil. Kč. Požádali jsme v Lucerně ministra o jasné stanovisko a návrh, jakým způsobem bude zatím nulový návrh na dorovnání Top up, v průběhu roku 2011 řešit v termínu do 18.února. V tomto směru pane ministře netrpělivě očekáváme Vaše dnešní sdělení sněmu.

Konec roku 2010 byl poznamenán i dalšími aktivitami ministerstva, které jsme museli na poslední chvíli zastavit. Bylo to vyhlášení „Zásad správné zemědělské praxe“ tzv. GAEC 2. Jde o používání půdoochranných technologií na nově vyhlášených mírně erozně ohrožených pozemcích u širokořádkových plodin. Na poslední chvíli po našem zásahu pan ministr odložil platnost tohoto opatření na 1. 7.  2011 a přislíbil, že během 1. pol. budou připravena použitelná řešení. Věřme, že se slib naplní a nedojde k likvidaci již tak nízkých ploch brambor a cukrovky. Že zemědělci, kteří v rámci programu výstavby BPS si takovou investici pořídili, nebudou stát před problémem, jak ji nakrmit kejdou a kukuřičnou siláží, v důsledku omezení pěstebních plodin a splatit. Zatímní výkon příslušného odborného útvaru MZe však tomu neodpovídá, situaci hodnotíme jako vážnou a varujeme před její eskalací.

Další zprávou je snaha o restrukturalizaci a celkovou reorganizaci i v řízení resortu.

Je to další pokus o zrušení agentur pro zemědělství a venkov. Jejich převedení do SZIF a ÚPÚ. Samozřejmě, že jsme pro snižování byrokracie a počtu institucí; k tomu však je třeba přistoupit až po provedení hodnocení a zpracování dopadových studií. Chceme u toho být. Domníváme se však, že činnost Agentur pro zemědělství a venkov, které umí poradit zemědělcům ve spletitosti žádostí a předpisů musí být na úrovni regionální v každém případě zachována. Myslím si, že není vhodné otevírat prostor pro další poradenský byznys a zvyšování nákladů zejména drobných zemědělců.

K nepříznivým zprávám na konci roku se připojilo i oznámení ministra financí o zmražení 880 mil. Kč z celkové výše 4,5 mld. Kč, které jsme na Top up pro r. 2010 vybojovali. Je tedy na ministrovi zemědělství, aby tato částka byla využita na výplatu Top up v r. 2011, kde je dosud nula.

Loni se také vytvořila iniciativní skupinu producentů zemědělských a potravinářských výrobků, která zformulovala zásadní požadavky z našeho 18. sněmu i do svého prohlášení. Vyjádřila tak podporu našich dlouhodobých cílů.

Podařilo se zapojit naše zástupce do účasti na kulatých stolech, které pořádá nynější ministr zemědělství na prioritní témata – budoucnost zemědělské politiky po r. 2013, – obnovitelné zdroje, – podpora živočišné výroby – nepojistitelná rizika a další.

Současný ministr akceptoval do svého týmu poradců 2 zástupce AK – kteří mohou ještě před vlastním rozhodnutím o materiálech vydávat svá stanoviska a doporučení. To pokládáme za významné a také za logický krok k uznání role AK ČR.

Důležitou aktivitou je i příprava vyjednávacího týmu v Bruselu s účastí nevládních organizací. V týmu jsme zastoupeni prezidentem komory.

AK ČR je řádným členem sdružení nevládních zemědělských organizací COPA – COGECA v Bruselu. Jednání pracovních skupin pro komodity, či okruhy témat pokrývá cca 60 expertů z řad členů svazů a společností AK ČR. V loňském roce jsme dále postoupili ve zkvalitnění týmu našich odborníků. Po vyhodnocení jejich práce byla získána jedna třetina nových. Zúčastňujeme se každý měsíc jednání politicko organizačního výboru.
Druhé funkční období ve funkci 2. viceprezidenta COPA pro otázky východních zemí pracuje prezident AK ČR Jan Veleba.
Pravidelné týdenní výstupy z jednání, přehled aktualit a operativní řešení zajišťuje dlouhodobě Ing. Karel Matoušek, stálý zástupce AK ČR v Bruselu.
Intenzivní je také individuální spolupráce s dalšími členskými organizacemi.
I přes naše opakované snahy hodnotíme jako slabou spolupráci AK ČR s poslanci Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova EP.

Spolupráce se Stálým zastoupením ČR při EU se zlepšila. Zúčastnili jsme se jednání o budoucí společné zemědělské politice s tajemníkem komisaře a předsedou zemědělského výboru Evropského parlamentu.

Jednání nevládních agrárních organizací V4 se konají v pravidelné rotaci zúčastněných států  4 krát ročně i za účasti pozorovatele AK Ukrajiny.
Závěrečná komuniké, jsou projednávána na úrovni národních i evropských orgánů.

Důležitou úlohu má také náš zástupce v evropském ekonomickém a sociálním výboru Ing. Ludvík Jírovec. Je zároveň viceprezidentem výboru pro zemědělství a životní prostředí. Uplatnil v něm naše stanovisko ke sdělení Evropské komise o společné zemědělské politice po r. 2013.

Významnou činností komory v uplynulém volebním období se stala spolupráce s organizacemi podporujícími rozvoj venkova, především Národní sítí MAS,

Spolkem pro obnovu venkova. Jsme zastoupeni také v Řídící komisi Celostátní sítě pro venkov Mze.
 
V oblasti zemědělského školství se  zasazujeme o zlepšení  stavu praktického odborného školství. Cílem je větší  počet absolventů, kteří se aktivně zapojí do  výroby v zemědělských podnicích.
Podílíme se na projektu Národní soustava kvalifikací.Organizujeme činnost Sektorových rad pro zemědělství, potravinářství a krmivářství, pro vodní a lesní hospodářství a životní prostředí.
Koordinujeme také činnost k projektu Ministerstva práce a sociálních věcí – Národní soustava povolání.
Ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR  se účastníme projektu „Nová závěrečná zkouška“, kde se nyní naplňuje veřejná zakázka „Zajišťování participace zaměstnavatelů“.  Spolupráce s HK se příchodem nového prezidenta výrazně zlepšila a přináší konkrétní plody, například navýšení počtu BPS v rámci Národního akčního plánu rozvoje obnovitelných zdrojů energie do r. 2020.
Jsme členy Asociace vzdělávacích zařízení pro rozvoj venkovského prostoru, kde jsme   v kontaktu se zemědělskými středními školami. Spolupracujeme na vytvoření standardů funkčního, rentabilního školního hospodářství.
Jsme členem Koordinačního a implementačního výboru, který realizuje implementační plán Strategie celoživotního učení při MŠMT.

Agrární komora se zapojila do poradenství v rámci takzvaných Vstupních  konzultací.
Pracujeme v radě poradenství, která je zřízena jako poradní orgán ministra zemědělství.

V informatice proběhla racionalizace zveřejnění zpráv na našem informačním kanálu www.apic-ak.cz. Jedná se o seskupování souvisejících informací na jednu adresu. Po úpravě toku informací z webu Mze je lepší možnost získání veškerých zveřejněných informací.
Každý týden mohou naši členové na portálu najít pravidelné komoditní informace o živočišných produktech které připravuje Centroodbyt.
Většina informací k našemu členstvu zatím proudila prostřednictvím Okresních agrárních komor. Roste však zájem zemědělských podniků o zasílání nejdůležitějších informací přímo na jejich internetové adresy. Aby mohl dostat takové informace skutečně každý člen je nezbytné, aby OAK, které to dosud neudělaly –  dodaly adresy svých členů do kanceláře v Olomouci. Zasílání pravidelných informací členské základně jsme zahájili před měsícem formou e mailů ředitelům a tajemníkům členských organizací. Po sněmu je budeme zasílat na internetové adresy členů.

Intenzivně spolupracujeme s ČSÚ. Výsledkem spolupráce je i číselný materiál, který máte jako účastníci sněmu k dispozici. Prezident AK ČR se stal členem Rady ČSU.

Jsme zapojeni do šetření ekonomiky zemědělských podniků FADN.
Navzdory nezanedbatelné finanční motivaci je o šetření ze strany OAK a podniků stále menší zájem. To by se mělo změnit.

Při Agrární komoře ČR pracují komoditní rady, které dávají představenstvu doporučení a z jeho pověření jednají v odborných záležitostech za komoru. Nejaktivnější je komoditní rada pro nepotravinářské využití zemědělské a lesnické produkce – sekce bioplyn a biomasa, kterou vede Ing. Jiří Zelenka a rada pro obiloviny a olejniny, kterou vede Ing Kubiš.

Z komisí představenstva je nejaktivnější ekonomická komise, kterou vede Ing. Jan Ptáček, CSc.

Velmi úspěšně si vede Rozhodčí soud, který máme zřízen spolu s Hospodářskou komorou.

K získání podkladů pro práci ústředí jsme organizovali řadu operativních průzkumů. Bylo to ke škodám z živelných pohrom, ke stavům hospodářských zvířat, ke sledování cen a podílu českých potravin v obchodních řetězcích, k dopadům různých rozhodnutí státních orgánů apod. Těm okresním komorám, které nám pomohly patří za jejich vstřícnost a operativnost dík.

Do zprávy představenstva patří i zhodnocení schůzové činnosti. Scházeli jsme se pravidelně v 2 měsíčních intervalech, každý rok byla nejméně 2 společná zasedání s dozorčí radou. Ve vyhrocených situacích při jednání se státními orgány jsme svolávali krizové štáby, v poločase mezi sněmy se scházely sněmovny. V průběhu 3letého volebního období se konaly 3 řádné sněmy a jeden mimořádný 16. června 2008, který mimo jiné schválil změnu příspěvkového řádu. Přijaté zvýšení členských příspěvků vedlo k posílení finanční stability komory.

Stabilizovala se a rozšířila členská základna. Všeobecná sněmovna komory má 60 členů, 58 OAK a 2 Rak – Karlovy Vary a Ostravsko. Sněmovna společenstev  má 33 členů. Nově byl přijat Bramborářský svaz ČR a Sdružení pěstitelů travních a jetelových semen. Nově byla také ustavena agrární komora na Pelhřimovsku.
Stále máme nedostatky v elektronické evidenci členstva. Hlášení KomReg do olomoucké kanceláře nedodaly OAK – Beroun, Mělník, Mladá Boleslav, České Budějovice, Český Krumlov, Strakonice, Plzeň-sever, Rokycany, Děčín/Ústí nad Labem, Chomutov, Louny, Česká Lípa.

Agrární komora je zastoupena v řadě institucí resortních, meziresortních i vládních. Přehled nominací za uplynulé volební období do nových institucí mají delegáti k dispozici. Každoročně organizujeme mezi členstvem připomínková řízení k téměř stovce návrhů zákona, nařízení vlády a vyhlášek.

Komora se každoročně zúčastňuje výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích doprovodnými programy a za účasti nejvyšších představitelů státu tam pořádáme Národní dožínky. Na výstavě TECHAGRO v Brně jsme uspořádali podnikatelský seminář. Zúčastnili jsme se také Národní výstavy hospodářských zvířat. Každý rok jsme uspořádali na pražském Žofíně Agrární ples. Ten letošní byl již jubilejní desátý.

Nyní k tomu co nás v nastávajícím 3letém volebním období čeká.
Budeme usilovat ve spolupráci ministerstvem zemědělství o vyjednání co nejlepších podmínek ve společné zemědělské politice. K tomu hledáme spojence nejen mezi novými členskými zeměmi ale pracujeme s europoslanci, klademe důraz na práci našeho stálého zástupce v Bruselu i na našeho zástupce v Ekonomickém a sociálním výboru EU i zástupce ve vyjednávacím týmu ministra zemědělství.

Stejně důležité bude nezbytné připravit členstvo na nové podmínky SZP, které budou platit od 1.1. 2014 a na jejich využívání. K tomu zintenzivníme informační službu a budeme organizovat poradenství.
Vysokou pozornost musíme věnovat nově připravovaným zákonům, zejména Občanskému zákoníku – daňovým zákonům i dalším právním normám jak v připomínkovém řízení tak v informování členstva o změnách a v přípravě členstva na tyto změny. Bohužel musíme čelit i snahám o zrušení Zákona o významné tržní sile. Přitom ještě neskončilo řádné řízení Úřadu na ochranu hospodářské soutěže podle tohoto zákona. Navíc intenzivně pracuje na celoevropských opatřeních k vymezení pravidel v potravinářském řetězci i  Evropská komise.

Silně se musíme ohradit proti hledání zdrojů na důchodovou reformu zvýšením DPH u potravin, které by bylo již třetí po sobě a tentokrát skokové. Spolu s celosvětovým růstem cen potravin by došlo ke kumulaci s následným cenovým šokem. Dopad by se ve velké míře přenášel na nejslabší článek potravinové vertikály. Příprava tohoto zásadního kroku se děje v situaci, kdy eskalují ceny energií, zejména ropy. Šlo by tedy o další hřebík do rakve českého zemědělství.  Byli bychom státem s nejvyšší sazbou DPH u potravin vůbec. Důrazně žádáme vládu ČR, aby připravovaného záměru upustila.

Velký důraz musíme klást na přijetí opatření, která povedou postupně k odstranění strukturálních krizí české zemědělské soustavy. Jedná se především o hlubokou nerovnováhu mezi stále klesajícími stavy skotu a ovcí a růstem ploch trvalých travních porostů. V této souvislosti požadujeme okamžité zvýšení VDJ z 0,2 na 0,35 na 1 ha TTP u programů agroenvironmentálních a LFA v rámci osy II Programu rozvoje venkova a od r. 2012 zvýšení na 0,5 VDJ. Současně požadujeme výpočet zatížení VDJ za období od 1.1. do 31.10. kalendářního roku ne k jednomu rozhodnému dni 31.7., tak jako dosud.
V rámci ekologického zemědělství požadujeme podmínit výplatu speciálních podpor na tyto účely v ose II. PRV produkce, tedy zemědělskými produkty, které v ČR v této oblasti chybí. Cílem přece není podpora produkce sena v kvalitě bio. Druhou strukturální nerovnováhou je stabilní až rostoucí sklizeň obilí a zrychlující se tendence snižování početních stavů jeho konzumentů zejména prasat ale i drůbeže.
Tady se ukazuje cesta využitím především rostlinných produktů k energetickým a dalším průmyslovým účelům. Myslíme, že jsme dobře nakročili v budování bioplynových stanic. Je potřeba dalších kroků ke zhodnocení odpadního tepla při výrobě elektřiny z těchto stanic a také v čištění bioplynu pro dodávky do rozvodné sítě. Rozhodující pro další rozvoj bude udržení výstupní ceny elektřiny z bioplynových stanic.

 

Perspektivu má i přímé využití  zemědělské biomasy pro výrobu tepla, ale i další rozšíření biosložky v motorových palivech.
Jde o využití takové biomasy, která nemá užití pro výrobu potravin. Rozšíření BPS podporujeme přednostně u zemědělců, kteří mají živočišnou výrobu, protože výroba bioplynu řeší ekologickou koncovku odpadů ze živočišné výroby. Při plném zabezpečení domácí výroby potravin nemá smysluplné využití 720 tis. ha orné půdy a 200 tis. ha TTP. Ze zemědělské výroby se během let ztratilo 700 tis. ha zemědělské půdy – to je rozdíl mezi evidencí ČSÚ – 4 240 tis. ha a evidencí LPIS 3 540 tis. ha. Rozšiřování BPS pomáhá udržet zaměstnanost na venkově a přispívá k ochraně životního prostředí. Jde o řešení strukturální krize českého zemědělství o využití produkce, kterou nelze jinak ekonomicky zhodnotit.

Musíme dosáhnout opatření k podpoře ohrožených odvětví. Jde především o realizaci všech tří opatření na podporu dojnic. Další opatření je nezbytné udělat k přežití chovů prasat a ohlídat rovné soutěžní podmínky při modernizaci technologií v chovu nosnic v rámci EU tak, aby odpovídaly evropskému standartu. Rovněž u drůbeže začalo snižování produkce a je třeba se tomuto oboru věnovat podobně, jako oběma předchozím.

Budeme pokračovat v tlaku na snížení likvidačních dovozů agrárních produktů, který jsme nastartovali zveřejněním rozborů dovážených kuřat, i u dalších komodit. Tím nahrazujeme pasivní přístup kontrolních orgánů.V tomto smyslu očekáváme v rámci evropských pravidel jejich vstřícnost jako je zejména Státní veterinární správa, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ÚKZÚZ i hygienické služby. Více musíme také spolupracovat se spotřebitelskými organizacemi. Zde máme velké rezervy.

Budeme pokračovat v získávání veřejnosti a politické reprezentace pro řešení našich problémů. Budeme dál propagovat výhodnost spotřeby domácích regionálních produktů. Plně bychom měli využít program podpory spotřeby mléka a mléčných výrobků „Bílé plus“ s podporou EU. Budeme podporovat prodej ze dvora, farmářské trhy i prodej přes internet, biopotravin i další alternativní způsoby odbytu. Znovu bychom se měli pokusit propojit krajské soutěže o nejlepší potraviny s programem „Regionální potravina“.

Měli bychom pokročit ve sdružování při odbytu, ale i při nákupu zemědělských potřeb. Takové uskupení jako je Mlékařské hospodářské družstvo Jih ukazuje jasně smysluplnost a rozhodující strategický vliv při vyjednávání o odbytu a o ceně. Proto budeme prosazovat podporu a vytváření velkých odbytovek v rukou zemědělců a podporu sdružení malých odbytových družstev do větších celků.

Aktuálním úkolem je zreálnění tzv. GAEC 2. Na mírně erozně ohrožených pozemcích můžeme uplatnit technologie, které jsou realizovatelné dostupnou technikou. K úhradě zvýšených nákladů a omezení hospodaření musíme trvat na plné kompenzaci. Nemůžeme stále prosazovat jenom environmentální, sociální a nevím jakou ještě udržitelnost a nedbat na to, co je z hlediska našeho přežití rozhodující, to je udržitelnost ekonomická.

Naše zájmy musíme účinněji prosazovat jak u státních orgánů, tak v politických strukturách. Jsme apolitická nevládní organizace. To neznamená, že budeme jen pasivně čekat co na nás politici vymyslí. Musíme se bavit s každým, kdo o české zemědělství a potravinářství jeví zájem, ale přesvědčovat i toho, kdo o to zájem nemá. To je úkol nejen vedení komory a představenstva, ale i jednotlivých okresních, krajských, regionálních komor a všech 33 členských společenstev v okruhu jejich působnosti.

Důležitým úkolem je také boj s byrokracií. V řadě případů již nejde jen o ztrpčování života, ale o přímé ohrožení existence hospodářských subjektů. Proto máme v antibyrokratické komisi svého zástupce.

Zcela nepochybně nás čeká každoroční boj o rozpočet. V příštím roce skončí boj o národní dorovnávání Top up neboť s přímými platbami budeme  v r. 2013 na úrovni staré EU 15. O to víc musíme tlačit na vymazání rozpočtové nuly pro tento rok a nepřipustit škrtání až na nulu pro rok příští. V přístupové dohodě k EU se český stát k vyrovnávání zavázal a na nás je vyžadovat splnění.

Musíme také sledovat návrhy a realizaci tzv. restrukturalizace institucí Mze. V každém případě musíme trvat na zachování Agentur pro zemědělství a venkov na bývalých okresech. Zejména pro drobné zemědělce jsou nenahraditelným poradenským místem. Určitě nikdo nechce, aby se opakovaly peripetie po vstupu do EU, které nastaly než se systémy podávání žádostí a jejich vyřizování včetně výplat podpor zaběhaly.

Naší prioritou je zpracování růstové koncepce českého zemědělství. Za bývalého ministra zemědělství  byly pro to vytvořeny předpoklady zpracováním určitých vizí. Dobré podklady jistě poskytnou i výsledky kulatých stolů, které současný ministr zemědělství pořádá s odborníky k odvětvovým tématům. České zemědělství potřebuje perspektivu, potřebuje vizi kam směřovat. Je to důležité zejména pro mladou generaci nových hospodářů, která dnes nastupuje s velkými rozpaky nebo nevstupuje do zemědělského podnikání vůbec.

Dále musíme pokročit v mediální práci zejména v regionálních médiích.
Pro prosazování zájmů veškerého členstva komory bychom měli více využívat členská společenstva včetně odborných svazů. Každý svaz má pochopitelně své zájmy, hájí specifické zájmy členstva a prosazuje je často i s pomocí síly Agrární komory. V mnoha případech jsou ale svazy schopny významně přispět k prosazení celokomorových zájmů. K tomu musíme více koordinovat činnost komory a členských svazů. V průřezových otázkách koordinovat činnost s významnými nevládními organizacemi jako je Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy.

Další kroky musíme učinit ve spolupráci s organizacemi pro rozvoj venkova. Neměli bychom se hádat o tom kolik se oddělí ze zemědělského rozpočtu pro obce, na místní akční skupiny, ale měli bychom se vší vehemencí pomoci prosadit vstřícnější zákon o rozpočtovém určení daní pro malé obce a efektivní využívání dalších nezemědělských evropských fondů.

Závěrem zprávy představenstva dovolte abych poděkoval pracovníkům resortních i dalších institucí, kteří byli ochotni s představenstvem Agrární komory spolupracovat, abych poděkoval funkcionářům a pracovníkům okresních, krajských, regionálních komor a členských společenstev za účinnou spolupráci. Osobně chci poděkovat také svým nejbližším spolupracovníkům z představenstva, dozorčí rady a vedení komory. Za odvedenou práci během volebního období děkuji i pracovníkům úřadu komory. Mám pocit, že se odvedlo hodně práce. Že převažuje velmi dobrá a dělná atmosféra a týmová práce.

Dámy a pánové, přeji šťastnou ruku při volbě orgánů naší komory. Rozhodneme o směřování komory na příští tři roky. Přeji XIX. sněmu zdar.