KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Současné potřeby zemědělských podniků na trhu práce

04/03/11

Zdroj: ÚZEI Praha

Zemědělství vždy bylo a stále, ačkoliv mu v posledních letech v nabídce pracovních míst lidově řečeno „dochází dech“, zůstává významným zaměstnavatelem na venkově. Zmenšující se rozměr tohoto oboru se nesmazatelně odráží a mnohdy je i bezprostřední příčinou problémů současného venkova. Zdaleka nejde jen o ekonomiku, ale zejména o lidi a o sociální vazby, které se mezi nimi vytvářely a vytvářejí a které jsou bezesporu určujícími hybateli všech dějů, které venkov posunují – někdy vpřed a jindy zase vzad.

Pomocí dotazníkového šetření jsme se pokusili zjistit, jaké mají současné zemědělské podniky a firmy potřeby a požadavky vztažené k trhu práce a pracovních příležitostí. Do šetření se aktivně zapojilo celkem 256 manažerů zemědělských podniků. Dotazníky připravili pracovníci oddělení vzdělávání Ústavu zemědělské ekonomiky v Praze. Agrární komora ČR

je rozeslala svým členům na území celé České republiky.

Venkov stárne

To, že je průměrný věk obyvatel českého venkova vyšší než ve městech se ví již dlouho. Tato situace se logicky promítá i do věkové struktury zaměstnanců zemědělských podniků. Potvrdily to výsledky provedeného šetření, které prokázalo, že více než 40 % zaměstnanců šetřených podniků je starší než 50 let a pouze méně než 12 % pracovníků je ve věku od 20 do 30 let.

Pracovníky potřebují, ale …

Pokud se zemědělské podniky odhodlají k příjmu nových zaměstnanců a tuto potřebu avizovalo 59 % oslovených respondentů, potom se tak děje zejména proto, aby nahradily pracovníky, kteří z podniku odešli, nebo byli propuštěni. Je zajímavé, že soukromí zemědělci (fyzické osoby) předpokládají, že budou přijímat vyšší počty nových zaměstnanců, než právnické osoby. Ty budou sice také přijímat, ale s tím rozdílem, že plánované počty nově přijatých jsou celkově nižší než plánované počty propouštěných pracovníků. Pouze čtvrtině firem z těch,  které chtěly přijímat nové pracovníky v loňském či předloňském roce se tento záměr nezdařil.

Mezi nejvíce používané způsoby využívané při získávání nových pracovníků patří prosté využívání mezilidských kontaktů – poptávání mezi příbuznými a známými, Úřady práce jsou až na druhém místě. Poměrně velká část zemědělců oslovuje žáky či studenty odborných škol.

Vyučení mají zelenou

Z nabízených pracovních pozic je největší zájem o traktoristy a ošetřovatele hospodářských zvířat, dále o opraváře strojů, administrativní pracovníky, pracovníky rostlinné výroby a řidiče. Z hlediska stupně vzdělání je největší zájem o kvalifikované manuální pracovníky. Z celkového počtu přijatých by mohlo být 56 % vyučených, 23 % středoškoláků s maturitou a 15 % vysokoškoláků.

 

 

Samostatnost, zodpovědnost, pracovitost …

Z provedeného šetření je patrné, že nejdůležitější vlastností požadovanou u nových pracovníků je schopnost rozhodovat se a řešit problémy – tedy samostatnost a zodpovědnost, adaptabilita a flexibilita či ochota učit se nové věci.

Další požadovaná vlastnost, kterou respondenti uváděli nejčastěji, je pracovitost a dále odbornost, odpovědnost, spolehlivost, píle, přizpůsobivost, samostatnost, bezkonfliktnost či bezúhonnost.

O zemědělství není zájem

Více než tři čtvrtiny účastníků šetření je přesvědčeno, že o práci v zemědělství není v jejich regionu zájem, a to dokonce ani mezi lidmi bez práce. Jen desetina z nich je opačného názoru. Nezájem o práci v zemědělství řeší tři čtvrtiny oslovených podniků a firem náborem sezónních dělníků a brigádníků a více než 2/3 podniků chce u tohoto způsobu řešení nedostatku pracovních sil setrvat i v budoucnosti.

Vzdělání je formalita

Vztah zemědělských podniků ke vzdělávání zaměstnanců je spíše formální. I když 92 % oslovených zemědělců uvedlo, že pociťuje potřebu se průběžně vzdělávat, nedokázala téměř polovina oslovených odpovědět na otázku: „Jaká je podle vás dostupnost dalšího vzdělávání a rozšiřování kvalifikace pro vaše pracovníky?“a zájem o odborné zaškolení nekvalifikovaných zaměstnanců projevilo pouze 26 ze 160 zemědělských firem.

Ačkoliv je s odbornými znalostmi čerstvých absolventů zemědělských škol spokojeno cca 61,5 % respondentů a pouze soukromí zemědělci vyjadřují častěji svoji nespokojenost, je u čerstvých absolventů postrádána odborná praxe a schopnost rozhodovat se, méně postrádané jsou adaptabilita a flexibilita a komunikační dovednosti. I přes výhrady k profilu absolventů zemědělských škol a učilišť spolupracuje v současné době se školou, školským odborem či jinou vzdělávací institucí jen necelá třetina oslovených zemědělských firem.

Závěrem

Zemědělství vždy mělo pro venkov značný význam. Aktivity lidí spojené s obděláváním půdy, která jim dávala obživu, se v průběhu tisíciletí promítly do krajinného rázu. Dnes si nedokážeme představit, že by na venkově nebyla obdělávána pole, udržovány louky a lesy. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že nezáleží jen na přírodních a hospodářských zdrojích, ale také na tom jací zemědělci se o venkov starají, co umí, co by měli umět a také jak jsou motivováni, aby to dělali co nejlépe.

 

Ing. Petr Hienl

ÚZEI Praha