KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Šance pro český česnek přetrvala

10/03/11

Českému česneku i spotřebitelům se blýská na lepší časy. Pozvánka na tiskovou konferenci na téma Nové metody uchování genofondu česneku – šance pro český česnek, rozeslaná v uplynulém týdnu výzkumníky z Ruzyně, zněla totiž slibně.
 

 

Návštěva genové banky Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze Ruzyni, 1. března 2011, domněnku jen umocnila a potvrdila, že skutečně do českého guláše, bramboráků a na topinky už za čas nebudeme muset dávat čínský česnek nevalné chuti a vůně.

 

Projekt pracuje s evropskou kolekcí česneků

„Projekt se týká ozdravení a uchování vegetativně množených rostlin česneku v ultra nízkých teplotách. Uchování genofondu kolekce česneků, ale i dalších vegetativně množených plodin se děje pomocí metod kryoprezervace v kryobance. Rostliny jsou uchovávány v životaschopném stavu při teplotách tekutého dusíku (-196 °C), tedy při tak nízkých teplotách, které se nevyskytují v přirozených podmínkách nikde na Zemi,“ vysvětlil dále Zámečník.

 

Moderní biotechnologické metody pěstování rostlin

Vysvětlili, i co znamená zlepšení zdravotního stavu. Rostliny v polních podmínkách jsou atakovány fytopatogenními organismy. Pomocí biotechnologických ozdravovacích postupů jsou rostliny před jejich dlouhodobým uchováním v tekutém dusíku zbaveny bakterií, hub a virů. Novináři se také dozvěděli, co to je core kolekce. Je to vybraná kolekce rostlin, která reprezentuje genetickou rozmanitost rostlinného druhu. „Jsou to vybrané genetické zdroje v rámci celé kolekce, které při co nejmenším počtu položek reprezentují co největší část genetické diverzity celé kolekce,“ uvedl Zámečník.

 

Návrat na česká pole

Z pohledu historie je zlomovým rokem pro česnek rok 1995, kdy byla Česká republika vlastní produkcí soběstačná. V té době se kilogram českého česneku prodávalo za 70 korun a právě v tomto okamžiku sehrála konkurence cen svou neblahou roli. Z Číny se začal dovážet kilogram česneku za 24 korun a obchodníci volili jednoznačně nákup levnějšího. Tím zcela vyšachovali české producenty z regálů obchodů. Do té doby se pěstoval na ploše kolem 700 ha. Velké podniky, jako například Bánov, Dolní Němčí v oblasti Uherského Hradiště a Uherského Brodu, česnek pěstovaly i na plochách 200 ha.

„V posledním roce až dvou dochází ke změně v myšlení českého zákazníka ve prospěch českého, daleko kvalitnějšího česneku, což se projevuje v tlaku na pěstitele směrem ke zvýšení ploch. Pěstitelé reagují podle názoru obchodních řetězců i přes nabídku solidní ceny pomalu. Z objektivního pohledu zvýšení ploch je limitováno nedostatkem sadby česneku. Plochy při trvalém zájmu o kvalitní český česnek se budou zvedat několik roků, minimálně čtyři až šest let,“ uvedl Zeman. Je to dáno namnožením vlastní sadby pravého českého česneku.

„Velmi vítám možnost rozšířit produkci česneku na českých a moravských polích. Farmářské trhy jasně potvrdily, že naši spotřebitelé už nechtějí náhražky a mnohem méně kvalitní produkty ze zahraničí, česnek je toho jedinečným příkladem,“ řekl Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR. Prakticky každý týden dostává v poslední době do sídla komory dotaz, proč se u nás přestal česnek pěstovat. Zpočátku to byla nerovná konkurence levného čínského česneku. Když se u nás prakticky přestal pěstovat, cena česneku z dovozu se vyšplhala nahoru, v současné době až na 140 korun za kilogram, a domácí, kterého je už jako šafránu, se prodává za 160 korun kilogram. Po zimě je zájem i o zbytky českého česneku tak velký, že lidé jsou ochotni zaplatit i 190 korun za kilogram. Věřme, že k renesanci českého česneku v potřebné míře skutečně dojde.

Eugenie Línková

O tom, že se český česnek vrátí na česká pole, už tedy není pochyb. Podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslava Zemana by na roční spotřebu 70 dkg česneku na osobu bylo ale potřeba rozšířit pěstování na 600 hektarů, a to by vyžadovalo z každé sklizně si dát stranou sadbu a neprodat vše na konzum. „Současné plochy česneku se pohybují na úrovni 75 ha s produkcí zhruba 700 tun. Roční spotřeba česneku v ČR je 6500–7000 tun, což je na jednoho obyvatele 0,7 kg za rok. Až dosud se do ČR dováží asi 6000 tun česneku, převážně z Číny,“ upřesnil Zeman.Vzniká ale otázka, jak je možné, že rostliny přežívají tak nízké teploty. K tomu se používají moderní biotechnologické metody pěstování rostlin v řízených umělých podmínkách, při kterých se rostliny připravují na hluboké mrazení. „Na základě fyziologických a biofyzikálních poznatků na molekulární úrovni se používají metody kryoprezervace srovnatelné s metodami kryoprezervace v humánní medicíně. Za těchto podmínek, kdy je biologická hmota v amorfním stavu, nedochází k biologickým, ani ke genetickým změnám, což umožňuje uchovávat vzácný genofond rostlin po desítky let s minimálním zásahem lidské ruky a s vyloučením nepříznivých vlivů pěstování v polních podmínkách,“ sdělili novinářům odborná fakta vědci z Ruzyně. Ve dnech 1.–2. března 2011 Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze-Ruzyni hostil mezinárodní zasedání k ukončení evropského projektu s názvem Dlouhodobé a bezpečné uchování ozdravené Evropské kolekce česneků. „Cílem projektu bylo vyvinout nové metody ozdravení a uchování vegetativně množených rostlin česneků, vybrat nejvýznamnější položky v evropských kolekcích česneku (core kolekci), ozdravit je a uchovat existující genetickou biodiverzitu česneků. Na projektu spolupracovalo deset evropských zemí. Česká republika vlastní největší sbírku česneků v celosvětovém měřítku a výrazně tak přispívá k uchování genetické biodiverzity česneků pro budoucí generace,“ řekl novinářům Ing. Jiří Zámečník,CSc., koordinátor projektu za Českou republiku, koordinátor kryokonzervace česneků v EU.

Zařazeno v Rostlinná výroba