KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Záchranný pás pro prasata

21/02/11

Na otázku, jaké jsou perspektivy českého zemědělství v tomto roce, jsem odpověděl v prvním letošním čísle týdeníku Zemědělec, že proti počátku minulého roku je příznivější situace u farmářských cen především u rostlinných komodit. To na druhé straně však přináší velké starosti v živočišné produkci, zejména chovatelům monogastrů, především chovu prasat.

 

 

Těžko se dalo tehdy předpokládat, že už beztak vysoké ceny obilí budou dál stoupat a už vůbec jsme neměli potuchy o dioxinové aféře v Německu.

 

Smrtící koktejl pro chovatele prasat


Co jsme ale věděli, byly výsledky průzkumu vývoje stavů prasat – výhled k 30. březnu 2011, který provedly okresní agrární komory. Nejsou dobré a předpokládají meziroční propad celkových stavů o 13 %, z toho prasnic o 19 %. Do toho přišly zvýšené dovozy laciného vepřového masa ze zhrouceného německého trhu, které srazily cenu kilogramu prasat v živém až ke dvaceti korunám. Taková cena byla naposledy před rokem 1989. Extrémně nízké ceny prasat a vysoké ceny obilí, to je smrtící koktejl, který chovatelé nemohou ustát, a je třeba rychle něco udělat.

 

Zápůjčky krmného obilí ze Státních hmotných rezerv

K záchraně ale bude třeba udělat mnohem víc. Nutné je podpořit první dva články chovu, což jsou prasnice a selata. Je třeba pokračovat v programu ozdravení chovu prasnic, se kterým se začalo v minulém roce a k němu nastartovat program ozdravení dochovu selat. Vedle toho vyžadují pomoc chovatelé s vysokými náklady na kadávery, a to v maximální možné míře. Jedině s pomocí celého souboru podpůrných kroků je naděje, že by se mohlo podařit pokračující devastaci chovu prasat v ČR zastavit. Na jedné straně je už hodně pozdě, na druhé straně je tu konečně poprvé vůle pomoci. Je škoda, že ta vůle nebyla dříve, když byla nesrovnatelně příznivější situace ve zdrojích. Například za bývalého ministra Petra Gandaloviče.

 

Dražší krmivo a nízké zpeněžení prasat

Počínaje od vstupu do Evropské unie, kdy v České republice bylo ještě 3,4 milionu prasat, jsou první příčinou propadu odvětví vysoké ceny obilí. Dá se říci, že zhruba v polovině let časové řady jsou ceny obilí pro monogastry vysoké a tlačí obor do ztráty.

Druhou příčinou jsou nízké farmářské ceny prasat. V tomto případě nelze hovořit o polovině let časové řady, ale o trvale nízkých cenách v horizontu posledních šesti let. Třetí příčinou je, že na rozdíl od dojných krav není odvětví doinvestováno. A konečně, kolo útlumové spirály uzavírají dovozy laciného masa. To jsou tedy příčiny a jaký bude jejich další vývoj?

 

Investoři sázejí na obilí

Prognóza vývoje druhé příčiny, nízkých farmářských cen prasat, je obtížnější. Problémy odvětví postihly celou Evropu a budou mít vliv na určité snížení stavů prasat. Zřejmě dojde k redukci nadvýroby a uvolnění deprese. Leč vzhledem ke krátkému reprodukčnímu cyklu a relativní jednoduchosti výroby nelze na to spoléhat v dlouhodobějším horizontu. Příkladem dynamiky a rychlosti expanze může být sousední Německo. V roce 2000 k nám vyvezlo pouze 6000 tun vepřového masa, v roce 2009 už 84 454 tun. Za hlavní příčinu našich problémů považuji, že odvětví není doinvestováno a má tak limitovanou konkurenceschopnost..

Není třeba dělat složité rozbory a studie. Rozdíl v nákladech na výrobu kilogramu vepřového masa u moderního a zastaralého provozu se pohybuje v řádu 3 až 5 Kč, což představuje souhrnně i při naší už velmi nízké výrobě 280 tisíc tun 0,84 až 1,4 miliardy koruán. Na záchranu odvětví by stačilo investovat polovinu prostředků z té nižší částky. Pokud chceme, aby se odvětví chovu prasat zachovalo, nic jiného nám nezbývá.

Jan Veleba
prezident Agrární komory ČR

Pokud se týká cen obilí, zřejmě zůstanou vysoké. Je to na samostatný článek, ale zjednodušeně řečeno se zřejmě na trhu stalo, že se investoři naučili svůj volný kapitál investovat do agrárních komodit s jistotou odbytu. Takovou komoditou je a bude v dnešním světě obilí. V naší zemi jsou nyní stavy prasat obdobné, jaké byly po válce v roce 1946. Nyní máme 1,8 milionu prasat, zatímco běžný stav od osmdesátých let byl téměř pět milionů. A bude hůř. Abychom tomuto oboru pomohli, byť s velkým zpožděním, musíme znát objektivní příčiny trvale nepříznivého stavu a mít prognózu jejich budoucího vývoje. Agrární komora ČR proto navrhla ministrovi zemědělství Ivanu Fuksovi rychlou a přitom jednoduchou pomoc – zápůjčky krmného obilí ze Státních hmotných rezerv, které by chovatelé vrátili po letošních žních. Týkaly by se nejen prasat, ale i drůbeže. Reakce ministra zemědělství byla velmi pozitivní a očekáváme tedy rychlé rozhodnutí, které musí udělat vláda. Věřme, že se tak stane a udělá se první operativní krok.