KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Meziplemenné křížení – skot

08/02/11

Zlepšit parametry plodnosti a fitnes u holštýnského skotu je možné křížením s plemeny s kombinovanou užitkovostí.

 

 

Najít vhodné plemeno pro křížení s německým holštýnem není úplně snadné. Profesor Wilfried Brade uskutečnil experiment s křížením německým strakatým plemenem.

 
Důvodem pro výběr německého strakatého skotu (fleckvieh) byla především jeho četnost (druhé nejrozšířenější plemeno v Německu). Toto plemeno je také cíleně dále rozvíjeno a důsledně zušlechťováno v Rakousku, jižním Německu a ve Švýcarsku.

 
Mléčná užitkovost byla porovnávána u čistokrevných a křížených plemenic na základě výsledků kontroly mléčné užitkovosti (viz tab.). Odlišný potenciál v mléčné užitkovosti nebo plodnosti fleckvieh v porovnání s čistokrevnými holštýnkami se odrazil při křížení protichůdně. Čistokrevné fleckvieh (FL) se vyznačovaly výrazně horší mléčnou užitkovostí (6 366 vs. 6 965 kg), ale naopak mnohem lepší plodností v porovnání s čistými holštýnkami. Kříženky F1 generace díky heteróznímu efektu docílily nadprůměrnou (v poměru k oběma výchozím plemenům) mléčnou užitkovost přesahující 6 742 kg. Stejný trend byl pozorován i na druhé laktaci: holštýnky vyprodukovaly v průměru 7 811 kg mléka, 321 kg tuku a 266 kg bílkovin; fleckvieh dojnice pak pouze 7 300 kg mléka, 303 kg tuku a 255 kg bílkovin. Teoretický průměr obou výchozích plemen by měl činit 7 556 kg mléka, asi 312 kg tuku a 261 kg bílkovin. F1 kříženky ale při průměrné užitkovosti 7 611 kg mléka vyprodukovaly 314 kg tuku a 263 kg bílkovin.

 
Tab.: Vyhodnocovaná data

Plemeno/genotyp

Počet zvířat

Černostrakaté holštýnsko fríské plemeno (HF)

5 897

Fleckvieh (FL)

606

F1 (= FL x HF)

1 586

R1, FL (= FL x (FL x HF))

287

R1, HF (= HF x (FL x HF))

93

 

Heterózní efekt byl sledován nejenom na první, ale i na druhé laktaci, neplatilo to však pro obsah bílkovin v mléce již na první laktaci, kde měly kříženky teoreticky dosáhnout 3,42 %, v průměru však dosáhly pouze 3,407 %. V tomto případě se pravděpodobně výrazněji prosadil obecně nepříznivý vztah mezi množstvím nadojeného mléka a obsahem bílkovin.

 
Plodnější kříženky
Kříženky vykazovaly výrazně lepší parametry plodnosti než HF plemenice. Heterózní efekt byl v tomto případě relativně největší. Délka mezidobí u čistých holštýnek v průměru byla 410 a u fleckvieh 393 dní. Teoreticky by u kříženky měla být délka mezidobí cca 402 dní, v experimentu to však bylo o 7 dní méně – 395 dní.

Jak by se mělo dále postupovat s kříženkami F1 generace ve stádě je otázkou. Odpověď je závislá na podmínkách každého jednotlivého chovu. Zpětné křížení s holštýnem zlepšuje množství nadojeného mléka. Zpětné křížení fleckvieh zlepšuje masnou užitkovost a zajišťuje lepší plodnost popř. parametry fitnes u plemenic.

Bohužel nejsou k dispozici žádné spolehlivé informace o užitkovosti samčích potomků F1 generace ve výkrmu popř. jatečné výtěžnosti zabitých starých krav. Může se ale vycházet z výrazně vyššího zhodnocení kříženců fleckvieh (býčci, jatečné krávy) v porovnání s čistokrevnými holštýnkami, protože výkrmová a jatečná užitkovost plemene fleckvieh je v porovnání s holštýnem výrazně lepší.

Dalším faktem hodným zmínky, který však není možné exaktně doložit je, – podle referencí některých manažerů farem – sklon příslušníků plemene fleckvieh k vysávání ostatních jedinců. To platí jak u telat a mladého skotu, tak také u dojnic. Tento problém je však možné odstranit pomocí jednoduchého opatření např. nasazením nosního kroužku.

 
Závěr
Pokud se týká budoucího významu meziplemenného křížení, není možné vyloučit jeho další nárůst. Rozhodující bude, nakolik se podaří chovatelům specializovaných mléčných plemen skotu současně vedle mléčné užitkovosti zlepšit selekcí plodnost resp. zdraví zvířat v rámci plemene a tím zlepšit jeho konkurenceschopnost vůči křížencům. V každém případě budou stát manažeři mléčných farem před rozhodnutím „čistokrevný chov nebo křížení“. Předpokladem úspěšného křížení ale je, využívat pro účely křížení pouze nejlepší zvířata cizí populace. Kromě toho není možné spatřovat v křížení na úrovni podniku pomocný nástroj k vyrovnání nedostatků v managementu.

Rassige Kombination Dlz primus rind, 2010, č. 12, s. 12-1

Zdroj: www.agronavigator.cz

Zařazeno v Konzultační dny