KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Kolabují chovy prasat  

28/02/11

Vždy, když některá z komodit takzvaně hoří, a stav začíná být neudržitelný, agrární komora bije na poplach a hledá řešení. Vloni to bylo mléko. U něj se cena zlepšila a stav se díky letošní pomoci na základě článku 68 stav stabilizuje. Nyní jsou na tom zase nejhůře prasata. Tak, jako tomu bylo vloni v případě kravínů, nyní se uzavírají celé chovy prasat, které kolabují.

Proto na 22. února svolala Agrární komora ČR spolu se Svazem chovatelů prasat v Čechách a na Moravě tiskovou konferenci do sídla dění, do odbytového družstva Centroodbyt v Pardubicích. Tam se novináři dozvěděli, kde se už vrata zavřela a kde se k ukončení chovu prasat zemědělci chystají

 

Příklady firem, které chtějí likvidovat chov prasat

  • Provem Havlíčkův Brod 2100 prasnic, celkem 25 000 prasat ve výkrmu, 70 zaměstnanců
  • Gigant Třeboň 1000 prasnic, celkem 10 000 prasat ve výkrmu
  • Unikom Kutná Hora 700 prasnic
  • Pigmal Malšice 500 prasnic
  • PŽV Strakonice likvidace chovů Mýšlovice, Kokořov, Kladruby s celkovou roční výrobou vepřového masa 7000 tun
  • Agrofert
    • Zemos: 350 prasnic
    • Zemědělská akciová společnost Záhornice (Kolínsko): 350 prasnic
    • Poděbradská Blata: 350 prasni
    • Věštice: 1200 prasnic
    • Valtrovice: 1000 prasnic
    • Černín a Bojanovice: 900 prasnic

 

Podniky , ve kterých se rozhodují o ukončení chovu

  • Bohemia Vitae: 1300 prasnic
  • Vrbka a Vroutek: 1000 tun prasat
  • Lipec: 1000 tun prasat

 

V čem je „zakopaný pes“ podle ředitele Jana Stibala

„Druhým velmi výrazným problémem je struktura jateckých podniků a způsob prodeje. V evropském kontextu jsou to menší jatka, se špatnou efektivitou, která prakticky neřeší vývoz a soustředí se na vlastní trh. I přes obdobnou cenu jatečných prasat nejsou schopny nabídnout půlky či díly v obdobných cenách a kvalitě. K tomu se řadí problém, že je malý rozdíl mezi cenou levných dílů a dílů kvalitních. To vede k tomu, že se k nám dováží velké objemy laciných mas pro zpracování. Naši přitom nejsou schopni vyvézt ty kvalitní díly, přestože v zahraničí jsou tyto partie výrazně dražší (2-3krát),“ vysvětlil dál Stibal.

K souboru vlivů na neutěšenou situaci v chovech prasata patří i zhoršený přístup k financování pod vlivem určité politiky bank, struktura podniků nevhodná pro systém dotací a další a další skutečnosti, které tvoří celý balík zátěže ztrpčující podnikání ve velkovýrobě vepřového masa. Navíc na tiskové konferenci v Pardubicích chovatelé poukázali v souvislosti s dioxinovou aférou v Německu na záplavu českého trhu laciným vepřovým masem z Německa. Ani to pro zklidnění českého trhu s vepřovým masem nepřispěje.

 

K zastavení pádu v chovech prasat zatím nebyla vůle


„Chovu prasat a českému vepřovému masu zvoní hrana a do této chvíle nebylo přijato konkrétní opatření k zastavení pádu. Vepřové maso je tradiční a základní složkou českého jídelníčku. Současný vývoj, který začíná být nevratný, pokládáme za nebezpečný vabank, který se vymstí a bude mít hluboké dopady na spotřebitele,“ shrnul obavy agrárníků jejich představitel, prezident Agrární komory ČR Jan Veleba.

 

Končí neperspektivní chovy, říká Andrej Babiš

„Skupina Agrofert dala v krátkém čase na rozvoj chovu prasat 100 milionů korun. Dnes máme řadu špičkových chovů, kde se dosahuje denních přírůstků 900-1000 gramů při spotřebě 2,6 kg krmiva. Vykazujeme jen jedno procento ročních úhynů a na prasnici je počet odchovaných selat v průměru 28-29. Přestože jde o špičkové parametry a vyrovnané partie jatečných prasat, která mohou závidět v řadě okolních zemí, nejsme schopni konkurovat dotovaným prasatům z EU. V řadě zemí se totiž z národních zdrojů prasata dotují, aniž se o tom hovoří. Jde potom o souboj rozpočtů, nikoli produkčních výsledků. Žádali jsme proto po státu, aby chovatelům prasat a drůbeže vyšel vstříc a u 150 tisíc tun obilí ze státních hmotných rezerv snížil nákupní cenu. V současné době jsou totiž ceny krmiv jednou z významných položek, které zvyšují náklady,“ řekl Jaroslav Faltýnek, ředitel zemědělské divize Agrofertu.

Proč ruší některé chovy Agrofert, vysvětlil stručně i majitel holdingu Andrej Babiš: „Rušíme jen ty chovy, které mají špatnou ekonomiku a nejsou perspektivní“.

Eugenie Línková

Mezi velkovýkrmny prasat, kde se s další činností už nepočítá, patří i některé zemědělské podniky, které jsou součástí holdingu Agrofert. Proč tomu tak je, o tom nám podali vysvětlení vrcholní představitelé společnosti.„Pokud jde o můj názor na to v čem je problém, tak to není jedna věc, ale celý komplex. Z něj vypíchnu obrovsky nepříznivý vývoj kurzu eura. Při vstupu nám říkali, že musíme produkovat za 1 euro. Tenkrát to bylo v daném kurzu eura ke koruně za 33 Kč v živém , i dnes pořád musí chovatelé produkovat za jedno euro, což je ale nyní 25 Kč, a to je obrovský rozdíl. Velmi důležitý je vývoj ceny jatečných prasat, který je s tímto problémem spojen,“ uvedl Jan Stibal, ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě.