KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Nezbytnost přímých plateb

31/01/11

Podle aktuální studie by odbourání přímých plateb vedlo k velkému propadu počtu zemědělských podniků, zhoršení využití zemědělské půdy a životního prostředí.

 

Mnichov – Vzhledem k diskusi o návrzích Evropské komise k budoucnosti SZP po roce 2013 potvrdili i němečtí a nizozemští vědci nutnost existence přímých plateb. 
 

Mnichov – Vzhledem k diskusi o návrzích Evropské komise k budoucnosti SZP po roce 2013 potvrdili i němečtí a nizozemští vědci nutnost existence přímých plateb.
 
Studie s názvem Scenar 2020-II, na jejímž základě vědci vystavěli svoji argumentaci, byla vypracována na objednávku Evropské komise. 
 
Studie s názvem Scenar 2020-II, na jejímž základě vědci vystavěli svoji argumentaci, byla vypracována na objednávku Evropské komise.

 

Pokles využití zemědělské půdy a rezignace na hospodaření

 
Obavy ze zhoršení stavu životního prostředí
Propad zemědělské výroby by musely obsloužit rostoucí trhy ostatních produkčních zemí. Kromě toho by došlo i ke zhoršení životního prostředí. „Výsledky studie jasně prokázaly, že jsou jako zdroj příjmů nutné přímé platby i v budoucnu, aby nedošlo k ohrožení základu úspěšného modelu evropského zemědělství, zdůraznil generální sekretář BBV.

Nutností je ale výraznější posílení pozice výrobní sféry na trhu. Určitě by však – při současné úrovni cen a nepříznivých konkurenčních poměrech v potravinářském řetězci – příjmy z trhu samotné nedostačovaly na to, aby mohly nahradit výpadek přímých plateb. Zejména by nemohly po odbourání přímých plateb zůstat v platnosti ve stejném rozsahu stávající přísné evropské normy v oblasti bezpečnosti potravin, ochrany životního prostředí ochrany zvířat, které jsou základem GAP, zdůraznil zástupce BBV. 
 

Studie: Notwendigkeit der Direktzahlungen belegt

http://www.agrarheute.com/studie_direktzahlungen

 

Podle vědců by ukončilo svoji činnost přibližně 40 procent zemědělských podniků v nových členských zemích a 25 procent ve starých členských zemích, což by způsobilo pokles využití zemědělské půdy a rezignace na správu pohraničních oblastí. Chov skotu by podle odhadů poklesl o 10 procent a to i navzdory celosvětově zvýšené poptávce po hovězím mase.Odborníci ze tří vědeckých institucí, Leibnitzova centra zemědělského výzkumu v německém Münchebergu, Ústavu ekonomiky zemědělství v nizozemském Wageningenu a Evropského centra pro výzkum životního prostředí v nizozemském Tilburgu, v rámci studie porovnávali 3 scénáře budoucí SZP. Tzv. „referenční scénář“zahrnoval:
•redukci agrárního rozpočtu EU o 20 procent,
•snížení přímých plateb o 30 procent,
•zdvojnásobení objemu finančních prostředků ve druhém pilíři GAP a
•odbourání vnější ochrany o více než 50 procent.
Již tento scénář  by podle vědců způsobil dalekosáhlé prodeje zemědělských provozů jak potvrdil ve svém sdělení i Bavorský svaz sedláků (BVV).
 
Chov skotu: Navzdory stoupající poptávce pokles o 10 procent