KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

2. kolo veřejné diskuze k SZP EU 2014

25/01/11

Odpovědi a připomínky AK ČR  –  v souvislosti s aktuální přípravou Společné zemědělské politiky EU pro plánovací období 2014 – 2020  k  druhému kolu veřejné diskuze a k její podobě.

 

1. Otázka je špatně formulovaná. Měla by znít: Jsou cíle reformy konzistentní s reálnou potřebou agrárního sektoru? Na co by prioritně měly být cíle reformy zaměřeny? Na ještě větší orientaci na „zelenání“ evropské agrární politiky, t.j. ekonomické zatížení produkce a zvýšení byrokracie z toho  plynoucí, nebo orientaci na podporu zvýšení efektivity, konkurenceschopnosti vůči 3. zemím.

 

2. Volatilita cen; slabá pozice zemědělců při vyjednávání o cenách v rámci potravinové vertikály; rizikovost + podnikání  a produkce spojená s neovlivnitelnými přírodními podmínkami; dovozy ze 3. zemí nezatížené výcenáklady způsobené  nadstandardy evropské produkce zatížené požadavky ochrany životního prostředí, welfare, biodiverzita a další.

 

3. Ze scénáře nevyplývá nastolení rovných podmínek pro všechny ČZ. V jisté podobě se tomuto přibližuje scénář „refocus“ svým principem „phasing out“ i když není jasně stanoveno jakým způsobem by se jednotlivé ČZ měly zapojit do postupného snižování podpor.
Z pohledu globálního je tento scénář nereálný => muselo by dojít k odbourání podpor do zemědělství na celosvětové úrovni. Zcela jistě bude nutné zavést nové nástroje k vytváření Fondu nepojistitelných rizik, nástroje k eliminaci volatility cen, zvýšení konkurenceschopnosti evropského zemědělství vůči zemědělství 3. zemí nezatíženému standardy C-C, GAEC např. pomocí tzv. ekologické daně na dovezené produkty nesplňující standardy ochrany ŽP, Welfare….

 

4. Dopady reformních scénářů z výše uvedených kritérií lze pouze odhadnout a předpokládá se, že EK takové dopadové studie připraví. Při nastavení kritérií jako např. podpora „aktivních farmářů“ musí být nejdříve stanovena definice až následně lze odhadnout dopad. Totéž platí pro další hlesla: stropování, rovnější a spravedlivější nastavení PP, podpora malých farem, inovace atd.
Při zavedení jenom výše uvedeného zde bude jednoznačný dopad na střední a velké podniky, což je diskriminační. „Rovnější“ podmínky nejsou „rovné“ a z toho plyne negativní dopad na NČZ.

 

5. Toto posílení je klíčové. Zemědělství ba nemělo být odkázáno jenom na dotace, ale mělo by dosáhnout příjmů na základě odpovídajících cen.

 

6. Žádné, jde spíše o další investiční i neinvestiční ztížení produkce ve srovnání s produkcí realizovanou ve 3. zemích.
Pokud bude zavedeno, pak pouze v rámci 2. pilíře. zelenání PP v rámci "Integration scenario " odmítáme. Pokud budou zavedeny, pak pouze v rámci 2. pilíře a to jako agroenvironmentální programy s příslušnou kompenzací extranákladů.

 

7. Posílení pilíře 2 na rozvoj venkova je věc diskuze a rozdělení obálky v rámci tzv. dnešních os PRV tj. osa I.-III. a Leader.
Zdůrazňujeme prioritu posílení osy I. – konkurenceschopnosti, inovace. Otázkou zůstává zda financování čistě nezemědělských investic v rámci os III. a IV. By mělo zůstat v zemědělském rozpočtu nebo financováno z jiných fondů. Tyto výdaje zkreslují výdaje do zemědělství z pohledu daňového poplatníka. Pokud budou ponechány v 2. pilíři požadujeme jejich vyčlenění a stanovení samostatné obálky.

 

8. Priority a cíle by měly být stanoveny a diskuse o těchto atributech musí předcházet jejich stanovení.

 

9. Zvyšování požadavků, další zelenání agrární politiky a další nová kritéria stanovená pro opatření v rámci nových klimatických výzev musí zákonitě zvýšit administrativní náročnost a byrokracii. Otázkou zůstává, kde je hranice pro zavedení nového opatření tak, aby např. za administraci podpor ve výši x mil EURO nebyly na vlastní zúřadování a kontroly vynaloženy stejné nebo i vyšší náklady. Cílem by mělo být snížení počtu opatření.

 

10. Efekt vynaložených prostředků a naplnění stanovených priorit a cílů.

 

11. Bez stanovení konkrétních cílů a priorit v rámci jednotlivých scénářů nelze definovat rizika.
V obecné poloze ano – např. rizikovost podnikání závisející na přírodních klimatických a dalších proměnných podmínkách počasí…..

 

Ing. Jan Veleba, v.r.
prezident AK ČR