KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Pronájem zemědělské půdy v zemích EU  

06/12/10

Rozvoj trhu s půdou v Evropě je nejednotný, závisí na politických podmínkách.

Spektrum vlastnických vztahů k půdě v Evropě je velmi široké. Od velkých podniků s převážně pronajatou půdou přes rodinné podniky k tradičním malovýrobcům a několika milionům samozásobitelů. Vedle placení pachtovného v penězích není nic neobvyklého ani platba v naturáliích (Polsko, Rumunsko a Ukrajina). Při porovnání výše pachtovného v jednotlivých zemích je nutné vzít na zřetel rovněž výši vyplácených prémií (viz tabulka).

 
Tabulka: Výše nájemného a vyplácené sazby za půdu v Evropě

Země

pachtovné, €/ha

prémie, €/ha

Velká Británie

180

228

Dánsko

611

303

Francie

180

246

Německo

378

275

Itálie

550

330

Švédsko

406

221

Polsko

158

118

Česká republika

78

185

Maďarsko

134

158

Rumunsko

71

116

Ukrajina

43

0

Bulharsko

102

122

Zdroj: agri benchmark 

Dříve byly uzavírány nájemní smlouvy většinou pouze na dobu 5 let, proto pachtýři do půdy nic neinvestovali. Teprve před 3, 4 roky pomalu začali uzavírat kontrakty na dobu 10 až 15 let především ti, kteří měli zájem investovat do nákupu strojů a do opatření ke zlepšení kvality půdy. Nyní se již téměř neuzavírají kontrakty na dobu kratší než 10 let. Velkým inhibitorem rozvoje ukrajinského zemědělství je nestálý politický faktor ve vztahu k trhu s půdou. Moratorium trhu s půdou by mělo trvat do konce roku 2011. Předtím než dojde k otevření trhu, bude nutné legislativně upravit rámcové podmínky. Je velmi obtížné stanovit nějakou prognózu ohledně otevření trhu s půdou. Proti liberalizaci prodeje půdy se staví velká část obyvatelstva, obyvatelům měst však je tato otázka lhostejná.

 
Také díky nemožnosti nakupovat půdu zůstává výše pachtovného na nízké úrovni. V jižní části země jsou ceny za pronájem výrazně vyšší než je tomu na severu i při srovnatelné bonitě půdy.

Minimální cena za pronájem se nyní pohybuje okolo 3 % ceny půdy – cena za hektar kvalitní černozemě se pohybuje mezi 1000 – 1200 €, tzn. že cena za pronájem je obvykle 30 až 40 €. Velká část pachtovného se odvádí ve formě naturálií (podle odhadů až 75 %).

 
Maďarsko

 
V Maďarsku se pohybuje cena za pronájem půdy okolo 30 kg pšenice za zlatou korunu. Protože je pachtovné vyměřováno ve formě pšenice nebo ekvivalentní hodnotě aktuální ceny pšenice, má na výši nájmu bezprostřední vliv její cena. Kvality půdy v Maďarsku se hodnotí prostřednictvím tzv. systému zlatých korun (rozsah od 1 do 40). Jeden hektar půdy průměrné kvality odpovídá 20, dobré půdy 30 až 40 a velmi špatné půdy 5 zlatým korunám.

 
Dánsko

 
Polsko


Charakteristickým rysem polského agrárního sektoru je subsistenční hospodaření (samozásobitelské). Ze 3 mil. zemědělských podniků pouze polovina dodává produkci na trh, zbytek ji využívá jen pro vlastní potřebu. Kvalita půdy je v průměru velmi špatná, díky absenci vápnění za minulého režimu je její hodnota pH na velmi nízké úrovni.

Zatímco podíl pronajaté půdy v Maďarsku činí v průměru 56 % a ve Francii 72 % (ze 27 mil. ha je pronajato 20 mil. ha), v Polsku je to pouze 20 %.

 
Cizinci nemají v Polsku možnost získávat půdu. To je vyhrazeno buď polským občanům nebo právnickým osobám s nadpolovičním podílem v polských rukách (zákaz strategického podílu).

Smlouvy o pronájmu se uzavírají obvykle na 3 až 10 let, částečně existují ještě smlouvy na 25letý pronájem, které byly uzavřeny v 90. letech minulého století. Ceny za pronájem vykazují velkou dynamiku a u špičkových půd dosahují 350 €/ha.

 
Rumunsko

 
Cena za pronájem půdy se pohybuje mezi 50 a 140 €/ha. Nižší suma se vyplácí pouze u starších smluv. V nových smlouvách je obvykle ustanovena cena mezi 100 až 140 €/ha.

Obvyklá cena za pronájem se u rumunských vlastníků (většinou 1 až 3 ha) vyplácí v naturáliích, obvykle je to 400 kg pšenice nebo ječmene. Většina nájemních smluv je uzavírána na dobu 5 let, výjimečně na 9 let. Především krátkodobé pronájmu jsou pro zemědělské podniky velkým problémem. Protože byly za socialismu zanedbávány, většina z nich vyžaduje meliorace. Protože se investice do drenáží, vápnění a hnojení ale pronájemci při tak krátkodobých pronájmech nevyplatí má to negativní vliv na úrodnost půd.

Francie

Zdroj: www.agronavigator.cz

Převážná většina nájemních smluv je uzavírána na dobu delší než 9 let. Existuje však i možnost uzavřít smlouvy na dobu 18 nebo 25 let, resp. na „doživotí“. U dlouhodobých pronájmů půdy existuje daňové zvýhodnění, kdy potomci pronájemce nemusí odvést buď žádnou nebo jen malou dědickou daň. Cena pronájmu se podle kvality pohybuje mezi 60 a 300 €/ha. Výše ceny je závislá na indexu, který zohledňuje výsledky podniku v závislosti na hlavním produkčním směru (mléko, rostlinná výroba, zpracování surovin). V letošním roce byl index přehodnocen a ze 60 % odráží průměrnou výši zemědělských příjmů v uplynulých 5 letech a ze 40 % míru inflace. 
 
Das zahlen unsere Nachbarn DLG-Mitteilungen, 2010, č. 10, s. 20 – 23
Trh s půdou v Rumunsku je extrémně nejednotný. Na západě země, kde především Italové nakoupili po roce 1990 mnoho zemědělské půdy (od roku 1992 je zde půda prodávána bez omezení) se za pronájem platí hotově. Jedná se převážně o scelené plochy o rozloze převyšující 10 ha nebo celé podniky s více jak 100 hektary.
Půda je v Dánsku zpravidla nabízena formou výběrového řízení a není možné si ji pronajmout na dobu delší než 5 let. Pachtovné se pohybuje mezi 450 až 900 €/ha, což v evropském měřítku patří k nejvyšším. V posledních dvou letech cenu pachtovného ovlivnily mléčné farmy. Výpočet dobytčích jednotek byl upraven v důsledku nárůstu užitkovosti a s tím spojené bilance dusíku, což zvýšilo potřebu plochy o 18 %. Ale ani zákon o obnovitelných energiích nezůstal v jižním Dánsku bez následků. Více než 1000 ha osetých kukuřicí již bylo nasmlouváno provozovateli bioplynových stanic z německého Šlesvicka-Holštýnska. Na druhé straně polevil tlak ze strany výroby vepřového masa, protože mnoho malých podniků zanechalo činnosti a tím uvolnilo „místo“. Zatímco v Polsku a v Rumunsku ceny za pronájem půdy stoupají, na Ukrajině a v Rumunsku vývoj takovou dynamiku nevykazuje. Budapešťská vláda chce zabránit aby půdu vlastnili cizinci. V rámci přístupových jednání si Maďarsko vymínilo jako jediná země pro liberalizaci nabývání zemědělské půdy 7leté přechodné období. 1. října vstoupil v platnost zákon o národním půdním fondu. Tento fond zahrnuje více než 1 mil. ha půdy ve státním vlastnictví. V zákoně bylo zakotveno předkupní právo státu na každou půdu nabízenou k prodeji. Rozhodnutí parlamentu by mělo zabránit dalšímu levnému skupování půdy zahraničními zemědělci, protože i přes přijatá omezení v současné době obhospodařují cizinci více než 1 mil. ha. Půdu získali na základě výjimky, která podmiňovala nákup půdy tříletým pobytem v Maďarsku, platbou daní a vykonávání zemědělské činnosti. Horní hranice byla stanovena na 300 ha.  
Ukrajina
Protože byly na Ukrajině privatizovány kolchozy a jejich půda rozdělena mezi bývalé členy, musí zájemce o pronájem půdy jednat s celým společenstvím vlastníků.