KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Kulhavost u prasniček  

13/12/10

Příčiny poranění a kulhavosti u prasniček tkví často v období jejich začleňování do početního stavu.

Nejčastější příčinou kulhavosti u mladých prasnic jsou vzájemné boje o postavení na pomyslném hierarchickém žebříčku. To zjistili irští a francouzští vědci když pátrali po příčinách brakace více než 30 % prasniček po prvním oprasení z důvodu kulhavosti. Často na farmách nejsou optimální způsob chovu a management prasniček po porodu a tyto vnější podmínky vedou již u velmi mladých prasniček ke zvýšenému riziku ohrožení končetin kulhavostí. Proto vědci sledovali v konvenčně hospodařících podnicích četnost kulhání a poranění končetin u mladých prasniček. 112 mladých prasnic sledovali vědci v průběhu 6 měsíců: poprvé v průběhu prvních 3 dnů po příchodu do podniku a podruhé v průběhu týdne před zapuštěním. Zdokumentovány byly především parametry jako výška hřbetního špeku, poranění z bojů, rány a záněty tíhového váčku (bursa). Poruchy pohybové činnosti byly hodnoceny pomocí pětistupňové škály – od 1 pro zkrácený krok až po 5 u nepohyblivých prasnic.

 
Výsledky: Počet poranění způsobených při vzájemných bojích v průběhu dvou šetření poklesl ze 100 na 91 procent. Vědci to vysvětlili upevněním pořadí na pomyslném hierarchickém žebříčku. Skutečnost, že stále ještě více než 90 procent plemenic trpělo různými poraněními souviselo s bojem o krmivo. Tak by mohlo být vysvětleno i to, proč ve sledovaném období počet zvířat, která byla hodnocena horším stupněm pohyblivosti než 1 stoupnul z téměř 10 na 40 procent. To dokazuje, že vzájemné boje na roštových podlahách představují z hlediska kulhavosti velké riziko. Vysoká náchylnost na poranění a kulhavost vysvětluje, proč tak mnoho zvířat musí být vyřazeno během prvního zapouštění. Opatření vedoucí k redukci onemocnění na základě kulhavosti by měla být zacílena přímo na prasničky. K nim patří minimalizace potenciálu agresivity prostřednictvím optimalizace složení skupin a krmení. Ještě důležitější je ochrana před roštovými podlahami, které je možné provádět pomocí podestýlky nebo gumových matrací.

 
Další informace jsou k dispozici na adrese www.bsas.org.uk Lahmheiten bei Jungsauen Dlz primus schwein, 2010, č. 10. s. 27

Zdroj: www.agronavigator.cz

Zařazeno v Konzultační dny