I. Preambule

Společná zemědělská politika musí reagovat na strategii EU do r. 2020. Základem prosperity evropského zemědělství musí být konkurenceschopná agrární produkce, podpořená odpovídající cenovou úhradou. Rozsah produkce musí odpovídat určité míře potravinové i energetické soběstačnosti a bezpečnosti pro cca 0,5 mld. evropských obyvatel. Potřebný produkční rozměr zemědělství je rovněž základním předpokladem pro naplňování veřejných statků a služeb – pro plnění funkcí sociálních a environmentálních ve venkovském prostoru.

II.  Zástupci níže podepsaných zemí se dohodli na společném stanovisku ke sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů:

1. Nadcházející reforma SZP musí být reformou, která zabezpečí jednoduchá, spravedlivá, nikoliv spravedlivější, trvale udržitelná a obhajitelná pravidla pro budoucí období po r. 2013.
2. Silná a efektivní SZP zachovávající model dvou pilířů bez povinné či dobrovolné možnosti další podpory 1. pilíře z národních rozpočtů.
3. SZP musí mít i v následujícím období silný rozpočet, nejméně v dosavadní výši.
4. Přímé platby nelze dále spojovat s historickými parametry a do budoucna je třeba, k vytvoření férových podmínek, zavést objektivní kritéria zohledňující aktivně hospodařící zemědělce. Je nezbytné jednoznačně formulovat pojem aktivní zemědělec a malý zemědělec na principu rodinné farmy.
5. Přímé platby musí zůstat od 1.1. 2014  prioritním nástrojem SZP na podporu a stabilizaci příjmů zemědělců a zabezpečení veřejných služeb, plně hrazeným z 1. pilíře rozpočtu EU. Proto odmítáme, aby byly jakýmkoli způsobem snižovány, modulovány či zastropovány.
6. Přímé platby, stanovené na základě srovnatelné základní plošné a popřípadě doplňkových plateb, stejně jako všechny ostatní přímé či nepřímé podpůrné nástroje musí být od 1.1. 2014 aplikovány jednotným způsobem ve všech členských zemích EU. Nesmí docházet k nerovným podmínkám v podnikatelském prostředí.
7. S cílem dalšího rozvoje zemědělského podnikání a s ohledem na kolísání cen zemědělských komodit na trhu je nutné zabezpečit rovné podmínky a férovou a stabilní cenovou úhradu pro všechny zemědělce EU-27. Důsledně kontrolovat zemědělské produkty vstupující na trh EU ze třetích zemí z pohledu kvality a výrobních standardů vyžadovaných v EU.
8. SZP musí vytvářet, vzhledem k rostoucí volatilitě cen na trhu a rostoucí četnosti krizových situací a rizik, právní rámec k přijetí nových nástrojů řízení trhu a podpory pojištění, zejména u komerčně nepojistitelných rizik v zemědělství.
9. Zemědělství, jako nejslabší článek potravinové vertikály, musí být legislativně chráněno před monopolním chováním zpracovatelů a obchodních řetězců.
10. Je potřebné, aby SZP prošla procesem zjednodušení s odstraněním nadměrné administrativní zátěže. Musí se stát novým integrujícím prvkem v oblasti zemědělství, životního prostředí a rozvoje venkova na úrovni členských zemí EU. Lépe upravit podpory oblastí Natura 2000 a zvážit zahrnutí vodní směrnice do plateb dotčených oblastí. Musí také respektovat princip rovného zacházení se zemědělci napříč celé EU.
11. Je nutné posílit promoční a marketingovou politiku EU.

III.  Účastníci konference požadují:

1. Odstranění nerovností, rovné zacházení a stejnou úroveň plošných přímých plateb zemědělců na hektar zemědělské půdy a na základě půdních a klimatických poměrů v rámci celé EU od 1.ledna roku 2014. Zrušit používání historických referenčních dat. Případné další přechodné období způsobené postupným snižováním nerovností, vedoucí k pozdějšímu vyrovnání přímých plateb  zásadně odmítáme.
2. Zachovat, v rámci stávajících dvou pilířů, silnou a efektivní Společnou zemědělskou politiku EU, nezvyšující podíl národního kofinancování plateb. Zavedení spolufinancování I. pilíře z národních veřejných rozpočtů je pro nás nepřijatelné. Trváme na zařazení plateb LFA pouze do II. pilíře.
3. Politiku rozvoje venkova realizovat formou, která bude mít srovnatelný dopad na všechny členské státy. 
4. Sjednotit různé národní přístupy v oblasti nepřímých podpor poskytovaných např. formou zvýhodněného zdanění nebo různých přístupů v oblasti plateb sociálního a zdravotního pojištění
5. Sjednotit a stanovit maximální hranici pro výši státní pomoci, poskytované z národních rozpočtů.

IV. Účastníci konference se zabývali také přípravou nové legislativy k odrůdám a osivům plodin

1. Doporučují koordinovat stanoviska příslušných ministerstev a jejich odrůdových a certifikačních úřadů pro osiva k připravované nové EU legislativě k odrůdám a osivům.

Podepsáni za organizaci:

Slovenská polnohospodárska a potravinárska komora

Milan Semančík, předseda

Zväz polnohospodárskich družstiev a obchodných společností

Milan Mišánik, předseda

Združenie vlastníkov pody a agropodnikatelov Slovenskej republiky

Vladimír Kočárik, předseda

Agrární komora Litvy

Bronius Markauskas, prezident

Zastoupení Lotyšska v Bruselu

Sarmite Babane, vedoucí 

Maďarská agrární komora

András Laczkó, vrchní rada

Národní federace zemědělských producentů Rumunska 

Viorel Matei, předseda

Federace svazů zemědělských producentů Polska

Agnieszka Falba 

Solidarita

Marian Dembinski, člen představentsva

Dolnosaská agrární komora

Leszek Gral, prezident

Zemědělský svaz ČR

Ing. Miroslav Jirovský, předseda

Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů

Ing. Zdenek Koubek

Agrární komora České republiky         

Jan Veleba, prezident

 

Brno, 3.prosince 2010

ENGLISH version