KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Výroba energie v Rakousku

24/11/10

Zdroj: AK ČR

 

Po dva dny, ve čtvrtek a pátek 11.a 12 listopadu, se dvacet osm zemědělských expertů rozjelo na pozvání stavební firmy Swietelsky do Rakouska na zkušenou. Důvodem cesty byly bioplynové stanice a několikaleté zkušenosti provozovatelů. Ti se s nimi rádi podělili o dobré zkušenosti, ale netajili i případné chyby, jichž by se nyní už nedopustili.

 

V prvém případě šlo o návštěvu bioplynové stanice s výkonem 3 x 0,5 megawattu se třemi fermentory a třemi dofermentory.

 

Čím víc kilowattů, tím nižší cena

Jak vysvětloval rakouský vedoucí projektu bioplynových stanic z firmy Swietelsky Georg Rockenbauer, důvody tohoto výkonnostního nastavení jsou ekonomické. Provoz bioplynových stanic do jisté míry ovlivňuje zákon a tarifní politika. V podstatě je to tak, že čím vyšší výkon, tím nižší sazba. Do 500 kilowattů je sazba 16,5 centu, do 1000 kilowattů 14,5 centu a vyšší výkon se platí už jen 12,5 centu. Díky rakouské agrární komoře se ale podařilo prosadit určité navýšení těchto tarifů a dodatečně se přiznává dotace tři centy na každý kilowatt.

 

Krmivo pro bioplynovou stanici

Generálním dodavatelem stavby byla firma Swietelsky. Během exkurze také několikrát padlo jméno firmy Wolf, která dodala betonové kruhové zásobníky, na jejichž těsnosti velmi záleží. Podle běžných norem má totiž stěna tlouštku 30 centimetrů, Wolf má svůj statistický výpočet založený na 23 centimetrech. „Má svou specifickou tlouštku zdi a patřičný beton, ušetří se ocelové výstuže. Mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že jde o jediné zásobníky, které vydrží být těsné,“ řekl Rockenbauer.

Také zkoušeli vystavět fermentory po sekcích, ale vznikl problém při spínání bednění zevnitř a zvnějšku , vytvořily se díry. Totéž bylo s těsnicími pásky při svislé a vodorovné spáře mezi dnem a stěnou. Než se tyto problémy a chyby vychytaly a odstranily, nebylo to snadné. I na tyto detaily stavby rakouští technici upozorňovali české zemědělce a zacházeli záměrně do detailů, které během začátků znamenaly pro stavaře mnoho bezesných nocí.

Bioplynovou stanici v Retzu nevlastní zemědělci, ale jde o společnost Biopower, která má tři stavebně stejné bioplynové stanice v okruhu města Retz. Čeští zemědělci navštívili tu, která má tři fermentory a tři defermentory s užitným objemem 1800 metrů krychlových a se zásobníky plynu s objemem 1000 metrů krychlových.

Na její chod se ročně spotřebuje na 33 000 tun kukuřičné siláže, trávy, řepných řízků a obilí. Silážní deska s asfaltovým povrchem, kam se přiváží potřebná hmota, vytváří podklad pro objem 10 000 metrů krychlových..

Se zemědělci se uzavírají dlouhodobé smlouvy na dodávky vstupních surovin. Výhoda smluvního vztahu je v tom, že si mohou zdarma odvézt digestát jako hnojivo. Jinak stojí tuna deset eur.

 

Stavba stanice trvala rok

V Rakousku se počítá už zcela reálně se změnou agrární politiky v EU po roce 2013. Ceny vstupů půjdou nahoru a především krmivo bude dražší a následně i potraviny. To vše bude mít vliv i na ekonomiku bioplynových stanic.

Eugenie Línková

Výstavba bioplynové stanice v Retzu začala v roce 2006 a po roce byla uvedená do provozu v létě roku 2007. Dosahuje se 8000 provozních hodin za rok, což odpovídá 92% vytíženosti a vyrobí se 12 000 000 kilowatthodin elektrické energie. Výtěžnost provozu bioplynové stanice v Retzu činí až 96 %. Stabilita elektrické sítě je bez výkyvů, k nimž dochází u větrných a fotovoltaických elektráren, je velkou výhodou bioplynových stanic. Zatím jich je v Rakousku celkem tři sta a počítá se s jejich velkým rozšířením. Zatím je ale stop stav, protože se bude projednávat parlamentem a vládou energetická situace v zemi a s tím spojené ekonomické podmínky. Jsou nesprávně nastavené tarify, předpokládá se jejich navýšení. Taky by se mělo jednat i o bonusu ve výši tří centů, který nemají dříve postavené stanice, a tak by se tento platební a podpůrný řád měl sjednotit.I když bioplynová stanice je o neživý subjekt, jak jeden z odborníků dodal, musí se krmit pečlivě a s citem. Velmi záleží na úplně první dávce, než se bioplynová stanice rozjede. U navštívených bioplynových stanic byla „krmná dávka“ tvořena především kukuřičnou siláží – do 50 %, cukrovarnickými řízky – 15 %, kukuřičným zrnem – 10 % a celými rostlinami tritikale sklizeného v mléčné zralosti – 25 procent. V Retzu se přidává i kejda.