KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Prognóza horkého podzimu se naplní  

10/11/10

Zdroj: Agrární komora ČR

Mají nižší vstupy, menší platy, a tím i nižší náklady, takže se dostávají na úroveň západních států – tedy farmářů. Tím, že jsou v Evropské unii, dostanou osmdesát procent toho co západoevropští farmáři, jinak by neměli nic, takže si nemají na co stěžovat.

To jsou zhruba slova premiéra Petra Nečase na tiskové konferenci 100 dnů ministra zemědělství týkající se úspor a koncepčních kroků, která proběhla 1. listopadu.

 

Tři dny předtím, 29. listopadu, vydal Český statistický úřad informaci o vývoji produkce českého zemědělství ve 3. čtvrtletí 2010 (tabulka).

 

Porovnání ukazatelů pro výrobu masa, stavů zvířat a dovozu

ve 3. čtvrtletí 2010/3. čtvrtletí 2009

Kategorie

Výroba masa

%

Stavy

(%)

Dovoz

(%)

Prasata

–4,6

-8,5 %

+ 9,3

Skot

–6,0

-3,3 %

+10,3

Drůbež

–4,5

*

*

*chybí údaj

Za zvláštní pozornost stojí údaj ČSÚ o vývoji porážek prasnic, který vykazuje nárůst neuvěřitelných 13,7 %. Tyto a podobné zprávy chrlí ČSÚ čtvrtletí co čtvrtletí od našeho vstupu do Evropské unie, a to už je šest let. Takže, pane premiére, otázka stojí poněkud jinak – jestli si čeští zemědělci za dva tři roky budou vůbec moci stěžovat, jestli tu některé obory vůbec budou!

 

Kvalitní analytický materiál zůstal bez povšimnutí vlády

Nechme ale na chvíli čísla. S premiérem Petrem Nečasem jsme o rozpočtu jednali. Dali jsme mu kvalitní analytický materiál, který je střízlivý a objektivní. Na rozdíl od minulých let jsme při jednání nehráli o maximální variantu požadavků na rozpočet. Jestliže ale reakce premiéra je taková, že nám nedává ani milimetr prostoru, pak nám dává velmi nepříjemné sdělení. A sice, že ten, kdo v této zemi jedná korektně, slušně a zdrženlivě, ničeho nedosáhne. Přesně tak jsme od nástupu této vlády jednali a výsledek je takový, jaký je.

 

V Lucerně se sejdou zemědělci z celé republiky

 

 

Nulové platby top-up ale mají další důsledky. Jejich součástí jsou platby do oblasti citlivých komodit rostlinné a živočišné výroby, například na podpory přežvýkavců, což se dotkne i krav bez tržní produkce mléka (tedy obou kategorií krav). Je jasné, že když nebudou tyto podpory, ztratí producenti konkurenceschopnost a dojde k další redukci již tak nízkých stavů.

 

Rozpačitost nad penězi do pozemkových úprav

Sečteno a podtrženo. Netušil jsem a nejsem rád, že moje slova o horkém podzimu, který jsem nedávno v týdeníku Zemědělec na stránce Agrobase prognózoval, dojdou tak brzy svého naplnění. Tož 23. listopadu v Lucerně!

Jan Veleba
prezident Agrární komory ČR

Poslední argument směřuje k návrhu vlády převést z Pozemkového fondu 1,5 miliardy korun na pozemkové úpravy. Nemám nic proti pozemkovým úpravám. Znám takové, které mají praktický smysl. Znám ale i takové, které mají smysl hlavně pro stavební firmy, projekční kanceláře a makléřské firmy. Ale ať tak, či onak, dát v této situaci tuto cifru na pozemkové úpravy a nedat ani korunu na citlivé komodity v rámci top-up s vědomím důsledků, pro to zkrátka nemám slov.Jedno staré přísloví říká, že každé zlo je k něčemu dobré. Platí to i v tomto případě. Co mám na mysli? Na 23. listopadu 2010 svoláváme do pražské Lucerny shromáždění zemědělců a zpracovatelů ČR. Alespoň víme, na čem jsme, a můžeme se podle toho zařídit.
Je ovšem třeba vědět, na čem budeme, pokud slova premiéra Petra Nečase budou realizována. Je snadné dopady modelovat na konkrétním případu, například na hospodářském výsledku resortu roku 2009 (viz graf). Byl plusový ve výši 3,6 miliardy korun. Pokud by tehdy byla uplatněna filosofie současné vlády a top-up byly nula, pak by se resort ponořil do červených čísel, respektive hospodářský výsledek by činil mínus 3,7 miliardy korun. A hádejte, co by udělaly banky? Ony však udělaly už nyní. Na vládní návrh rozpočtu reagovaly tak, že resort zemědělství zařadily mezi dva nejrizikovější. Zemědělce, kteří se vyznačují tím, že jsou nejsolidnější partneři s nejlepší platební morálkou.
Nerozumím tomu. Pojmy jako pracovní místa, přidaná hodnota či soběstačnost v potravinách, ty opravdu vládě nic neříkají?