KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Od dorovnání plateb neustoupíme

30/11/10

Zaplněná Lucerna v Praze minulé úterý nevěštila nic, co by připomínalo koncert nebo nějaké atraktivní show, přesto nebylo snad jediného volného místečka. Transparenty a loga napovídala, že jde o akci Agrární komory ČR a lidé z venkova nepřijeli za zábavou, ale vyslechnout slova představitelů vlády a udělat si závěr pro příští roky.
 

 

Mnohý z nich jel do Prahy s nevyřčenou otázkou: Vydržím na gruntu svých rodičů a obstojím v nerovné konkurenci s farmáři ze starých zemí Evropské unie?

 

Přesně v tomto duchu se totiž neslo i vystoupení soukromého zemědělce z Havlíčkobrodska Václava Vacka, který rozšafně hovořil o své práci, vztahu k přírodě a nelehké práci zemědělce, jíž si dobrovolně vybral. Nechce po nikom nic, jen stejnou startovní čáru v podnikání a té se mu bohužel v příštích letech nedostane.

 

Premiér s dorovnáním plateb nepočítá

„Agrární komora požaduje na dorovnání přímých plateb v příštím roce alespoň polovinu z celkem 4,8 miliardy korun,“ řekl na tiskové konferenci po skončení shromáždění zemědělců a potravinářů v pražské Lucerně prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Zemědělci dávají vládě na navýšení čas do 18. února. O případném dalším postupu agrárníků rozhodne sněm Agrární komory ČR 3. března. Podle Veleby se zemědělci chtějí dohodnout a nechtějí demonstrovat, jak tomu bylo v minulosti.

 

Úspory mohou být na úkor budoucnosti

Jak jeden z velkých podnikatelů v zemědělství a potravinářství Zdeněk Jandejsek z firmy Rabit spočítal, je vše ekonomicky na pováženou. Kdyby totiž ze současných 130 tisíc lidí pracujících v zemědělství takových sto tisíc ukončilo činnost, což je v podstatě chmurná prognóza některých analytiků (počítají, že během pár let by mohlo v českém zemědělství hospodařit takových 38 tisíc farmářů), pak by stát přišel na daních, na zdravotním a sociálním pojištění o více než jedenáct miliard korun. „Vycházel jsem z průměrného platu devatenáct tisíc korun a došel k sumě 11,9 miliardy korun. K tomu je ale třeba brát v úvahu rekvalifikační kurzy, které podstupuje člověk, co ztratil práci, a i ty něco stojí. A pokud dotyčný zůstane doma a je na podpoře, pak musíme brát v úvahu i sociální dávky,“ uvedl Jandejsek. Doložil na lehce spočitatelných číslech, že pouhé škrty nemusí přinést efekt, ale v budoucnosti velké ztráty.

Na až přehnané škrtání bez potřebných propočtů, co to přinese v příštích letech, upozorňoval v Lucerně téměř každý druhý z řečníků, a to bez rozdílu, zda to byl zemědělec, potravinář nebo dokonce poslanec či senátor a hejtman. Ostatně stínový ministr ČSSD a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek si v kritice plošných škrtů nebral servítky a připomněl, že doposud žádná vláda si od našeho vstupu do Evropské unie nedovolila zemědělcům krátit dorovnávání přímých plateb. Od roku 2004 dostávali jednoduše to, co jim z přístupových dohod patří. Až v příštím roce Nečasova vláda navrhla nulu.

 

Agrární komora nepřipouští nulovou variantu

Veleba se domnívá, že k získání požadovaných peněz není nutné navyšovat rozpočet kapitoly zemědělství. „Peníze v rozpočtu ministerstva zemědělství jsou,“ shodně tvrdil spolu s prezidentem Potravinářské komory ČR Miroslavem Tomanem, který jako bývalý státní tajemník ministerstva zemědělství velmi dobře ví, na jaké kapitoly které částky jdou, a kde jsou nezbytné, zatímco v některých dalších případech to není tak naléhavé. „My jsme jako zpracovatelé na straně zemědělců při jejich oprávněných požadavcích. Chceme, aby měli rovné podmínky se svými konkurenty ze starých zemí Evropské unie. Chceme, aby mohli vyrábět, abychom nemuseli dovážet surovinu pro naše výrobky,“ řekl šéf potravinářů Miroslav Toman.

 

Žádná z předchozích vlád neskrblila

Čeští zemědělci, stejně jako jejich kolegové z dalších zemí, které vstoupily do Evropské unie v roce 2004 a později, pobírají na dotacích z unie stále méně peněz než farmáři v původních členských státech. Úrovní dotací ve starých členských státech se mohou tuzemští farmáři přiblížit právě díky platbám z národních rozpočtů. Dotační rozdíly by měly zmizet nebo se alespoň výrazně zmírnit až v roce 2014.

 

Premiér dostal řepkové mýdlo a olej

Na tiskové konferenci na dotaz, jak ale z hospodářské krize ven, Babiš uvedl, že jsme v EU úrovní schodku rozpočtu a zadlužeností mezi šesticí zemí, kde propad není zdaleka tak velký jako u ostatních zemí. Dokázal by si představit, jak získat potřebné miliardy na uspokojení potřeb zdravotnictví, školství, ale i zemědělství. Jmenoval některé státní podniky, kde by prodej byl lukrativní. Pak stejně jako někteří další kritizoval zbytečné úniky financí, ať je to nekontrolovatelným tunelováním některých firem, únikem daní, podvody a dalšími nekalostmi.

Eugenie Línková

Do Lucerny vedle stovek zemědělců dorazili vedoucí představitelé dalších nevládních organizací a zemědělských odborů. Přišli i šéfové největších firem v oboru, mimo jiné majitel skupiny Agrofert Holding, podnikatel Andrej Babiš. K pobavení části publika přímo na pódiu předal premiérovi řepkové mýdlo a olej. Babišem vlastněná společnost Preol je jedním z největších zpracovatelů řepky v ČR. Babiš se na veřejnosti netají tím, že především zásluhou jeho lobbingu přehlasovala letos sněmovna veto prezidenta Václava Klause a prosadila povinné navýšení podílu biosložky v pohonných hmotách. Podle jihomoravského hejtmana a stínového ministra zemědělství Michala Haška (ČSSD) navrhnou opoziční poslanci na schůzi sněmovního zemědělského výboru, aby v příštím roce bylo zemědělcům dorovnání přímých plateb vyplaceno. Hašek se domnívá, že by mohly být použity například peníze z resortu ministerstva obrany. Jeho stranický kolega a místopředseda zemědělského výboru Ladislav Skopal vidí rezervy také v Pozemkovém fondu ČR.„Nula je pro zemědělce absolutně nepřijatelná,“ uvedl ale Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR. Než tento svůj názor vyřkl, snažil se přítomného premiéra Nečase a ministra zemědělství Ivana Fuksu argumentací přesvědčit o nároku na tuto výplatu. Zemědělci trvají zejména na vyplacení té části plateb, která se vynakládá na podporu citlivých komodit. Mezi ně patří například chov přežvýkavců, pěstování brambor na škrob a produkce tradiční tuzemské plodiny – chmele. Podle smluv dojednaných před vstupem ČR do Evropské unie by stát farmářům v roce 2011 mohl vyplatit až 4,8 miliardy korun. V návrhu rozpočtu pro příští rok však v této kolonce kvůli úsporám není nic. V tomto duchu také vystupoval i Petr Nečas, který uvedl, že šetřit musí bez výjimky každý resort. Nedočkal se sice pískání nebo jiných protestů v reakci na své vystoupení, ale zemědělci odjížděli neradostně. Na shromáždění zemědělců z celé České republiky, které do pražské Lucerny pozvala Agrární komora ČR, totiž přijal pozvání i premiér ČR Petr Nečas, který několikrát během svého vystoupení zopakoval, že současná podoba návrhu státního rozpočtu pro příští rok nepočítá s žádnými penězi na dorovnání přímých plateb, u zemědělské veřejnosti známé jako top-up. A nereagoval tak na předřečníky, kteří upozorňovali na to, že okolní státy ve svém státním rozpočtu s dorovnáváním přímých plateb počítají, i když ne vždy plnou částkou, ale třeba jako na Slovensku alespoň s její polovinou. Ministr Ivan Fuksa připustil, že další jednání v závěru letošního a během příštího roku by mohla vést k uvolnění alespoň části prostředků. Výplata agrárních dotací začíná až v prosinci daného roku, uvedl.