KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Sto a jedna z aktivit agrární komory  

10/09/10

Zdroj: Agrární komora ČR

Kredit mezi obyvatelstvem si Agrární komora ČR získává především svou mravenčí prací desítek a troufám si říci stovek nadšenců, jejich členů a spolupracovníků. Na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích nebylo během týdenního jejího trvání dne, aby s něčím zajímavým tito zemědělci nezpestřili veletrh. A byla to mnohdy dost zásadní sdělení návštěvníkům veletrhu a nejen jim.

 

Z páteční tiskové konference pořádané Agrární komorou, což byl druhý den výstavy, se spotřebitelé prostřednictvím tiskových zpráv a detailně zpracovaného výstupu ČT1 dozvěděli, jak jsou na tom zemědělci s postupem žní a jaký bude mít nižší úroda vliv na případný růst cen pečiva.

Potraviny z mouky podraží. Cena rohlíku by mohla stoupnout znovu na 2,50 Kč za kus, nyní se prodává zhruba o korunu levněji. V obchodech to pocítíme už brzy. Potravinářská pšenice totiž zdražuje. „V květnu se prodávala tuna za tři tisíce korun, v červenci dosáhla ceny 3600 až 4000 korun a v srpnu stoupla ještě zhruba o 600 korun. Problematická je i kvalita české pšenice a žita, proto budou muset mlynáři obilí pravděpodobně dovážet. Světová cena obilí roste od chvíle, kdy tisíce hektarů v Rusku a na Ukrajině zničily požáry a ruský premiér Vladimír Putin zakázal jeho vývoz,“ uvedl na tiskové konferenci agrární komory Pavel Filip ze Společenstva mlynářů a pekařů a jeho slovům sekundovala vyjádření Stanislava Musila ze Společenstva mlynářů a pekařů. Maloobchodní cena rohlíku by se podle jejich názoru měla vrátit ke 2,50 koruny za kus. Rohlík nyní stojí většinou 1,50 koruny. Agrární komora je v odhadu růstu cen pečiva střízlivější, ale naopak podle prezidenta komory Jana Veleby by ale mohla vzrůst cena masa, protože vyšší ceny se více dotknou krmného obilí.

 

Křest Zelených stránek

Na stejné tiskové konferenci v pátek proběhl neoficiálně i křest Zelených stránek, unikátního katalogu s více než 400 adresami výrobců biopotravin z celé České republiky. Je to společné dílo Agrární komory ČR s finančním přispěním společnosti Billa, která do fondu na podporu ekologického zemědělství a bioprodukce poskytla první milion korun získaný z prodeje ekologických tašek. Cílem obou partnerských organizací je dostat do celé sítě Billy, která zahrnuje asi dvě stě prodejen, co nejvíc českých biopotravin. Proto na pravidelně pořádaných tiskových konferencích představuje Agrární komora ČR vždy několik potravinářských firem, které tyto potraviny vyrábějí a mají zájem se alespoň v regionech dostávat do regálů Billy. Některé z nich podle slov Petra Dupala, obchodního ředitele společnosti Billa, už spotřebitelé spatří na velkém předvánočním trhu. „V prodejnách Billy je nyní již ze sta procent maso české a moravské provenience.U biopotravin tohoto procenta nemůžeme dosáhnout, protože prodáváme i biopotraviny z tropů a subtropů, které v tomto zeměpisném pásmu nelze vyprodukovat, ale to, co lze vyrobit v České republice již nahrazuje dovážené zboží,“ uvedl Dupal. Je to příklad biojogurtů z Valašského Meziříčí, které nahradily jejich rakouskou obdobu.

Dalším společným dílem obou partnerů, také představeným na tiskové konferenci, je patnáctiminutový televizní pořad, kde jsou ekozemědělství a výroba biopotravin velmi zajímavě představeny návštěvou na biofarmě, následně prohlídkou mlékárny s výrobou biojogurtů a mléčných nápojů a zastavením u biokoutků v Bille, kde se postupně rozšiřuje nabídka českých biopotravin. Tento zdařilý film nabídnou pracovníci okresních a regionálních agrárních komor během seminářů jak obchodním partnerům a nezemědělské veřejnosti, tak například školám. „Je to konkrétní přínos agrární komory k měsíci září, který je zasvěcený biopotravinám,“ uvedl Jan Veleba.

 

Dohoda se zástupci měst a obcí

Ani večer v pátek si na výstavišti v Českých Budějovicích nedala agrární komora takzvaně pokoj a byla vidět prostřednictvím podpisu velmi významné dohody na pódiu před pavilonem Svazu měst a obcí , dále Spolku pro obnovu venkova (SPOV) a Národní sítě Místních akčních skupin (MAS)na slavnostním večeru těchto organizací.

Jan Veleba za Agrární komoru ČR spolu s Eduardem Kavalou, předsedou SPOV, podpisem dohody stvrdili spolupráci při společné podpoře projektu Rozvoje venkova. „Zpočátku jsme před několika roky každý z nás hájil pouze zájmy vlastního uskupení a neuvažoval o možném propojení. Mylně jsme si mysleli, že ta druhá organizace nám sahá na prostředky, které využijeme my mnohem lépe. Jeden bez druhého ale rozvíjet venkovský prostor nemůžeme na tak vysoké úrovni, jak je třeba, a proto vzniklo toto spojenectví ,“ uvedl Eduard Kavala. „Partnerství nás zavazuje k co nejefektivnějšímu propojení projektů na rozvoj venkova a k co nejekonomičtějšímu využívání prostředků Evropské unie vyčleněných na tento program Rozvoje venkova,“ dodal Jan Veleba.

Nechyběl ani předseda Národní sítě MAS František Winter, který stiskem ruky oběma partnerům jen potvrdil, o co jde i místním akčním skupinám.

 

Biskup posvětil dožínkové věnce

Sobota byla na Zemi živitelce jako každoročně dnem Národních dožínek, které Agrární komora ČR již po řadu let pojímá jako oslavu a vyvrcholení prací v zemědělství, což jsou žně. Tentokrát se zúčastnil jak premiér Petr Nečas, tak ministr zemědělství Ivan Fuksa a českobudějovický biskup Jiří Paďour. Zatímco Petr Nečas slíbil zemědělcům z agrární komory podporu při pořádání soutěží o nejlepší regionální potraviny a farmářských trhů, Ivan Fuksa řekl: „Chci spolu s vámi zachovat a kultivovat dědictví předchozích generací, úrodnou půdu a krásnou krajinu a chci z našeho venkova udělat ještě lepší místo pro život. Přijel jsem vám také poděkovat za vaši poctivou práci.“

Než biskup Jiří Paďour požehnal dožínkovým věncům, připomenul přítomným význam slova hospodář a jak je důležité umět za jeho činnost poděkovat.“ Vděčnost je elementární věc, kterou učíte děti, a vyjadřuje se poděkováním. A co je vděčnost, je poznání hodnoty, kterou dostávám, to je dar, na který nemám nárok, poděkovat Pánu bohu za úrodu, za stvoření, za život, za společenství je v logice věci a vyústí v to, že Kristus, který je velkou autoritou, naučil nás oslovovat toho neznámého hospodáře důvěrně Otče náš,“ uvedl Paďour a křesťanskou modlitbou Otče náš spolu s ostatními vyjádřil vděčnost za dary přírody, které ovšem nepřicházejí jen tak samy o sobě. Je třeba o ně pečovat, rozvíjet je a starat se o ně. To bylo poselství církve, které letos na Zemi živitelce v této míře zaznělo poprvé a završilo tak důstojný rámec Národních dožínek.

I další dny na Zemi živitelce probíhaly nejen v prohlídkách pavilonů a ochutnávkách zejména připravených regionálními agrárními komorami v pavilonu R3, kde se soustředilo všech třináct regionů se svými dobrotami s logem Regionální potravina. Byly to semináře, diskuse, porady, které se střídaly a byly tím zajímavým doplňkem letošního agrosalonu. Jeho závěry se nyní začnou naplňovat.

Eugenie Línková