Cílem požadavku je, aby různé typy kalů (z čistíren odpadních vod, septiků apod.) mohly být bezpečně využity na zemědělské půdě, a tím přispívali k udržování úrodnosti půdy při současném zajištění ochrany lidského zdraví a životního prostředí

SMR 3: Je možné čistírenský kal před aplikací skladovat na zemědělské půdě, např. na místě, které je v havarijním plánu příslušným vodohospodářským úřadem schváleno jako polní složiště hnoje?

Vyhláška  382/2001 Sb. řeší tuto záležitost v § 1, ods. a), Nejpozději do 48 hodin od umístění na zemědělské půdě, musí být kaly zapraveny do půdy. Z tohoto paragrafu vyplývá, že kaly z úložišť určených pro skladování městských kalů se musí přímo rozmetat na ZP a zapravovat do 48 hodin.

V tomto paragrafu je použit pouze termín umístění, z čehož lze usoudit, že uložení na ZP je umístění a kaly nelze mít uloženy déle než 48 hodin, včetně zapravení. Městské kaly jsou odpadem a ne hnojivo.

Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR, www.eagri.cz