KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

FAQ: Kontrolovaný požadavek SMR 4

21/09/10

Kontrolovaný požadavek SMR 4 – Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů

 

Musí zemědělec dávat ke schválení vodoprávnímu úřadu polní složiště hnoje mimo nitrátovou oblast?

 

Ano, ke schválení je nutno zpracovat havarijní plán dle vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, v platném znění. Podle § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, platném znění, mají uživatelé závadných látek některé zvláštní povinnosti. Dle tohoto zákona mají uživatelé závadných látek povinnost vypracovat plán opatření pro případy havárie (havarijní plán). Havarijní plán slouží k prevenci úniku závadných látek do vod a současně připravuje uživatele těchto látek na případ havárie. Pro zpracování havarijního plánu jsou informace, návody a vzorové zpracování uvedeny např. na www.agroporadenstvi.cz, www.agroporadenstvi.com. Důležitou informací je, že i u půdních bloků ležících mimo ZOD jsou nastavena vybraná opatření nitrátové směrnice, pokud je uživatel zařazen do programu AEO z Programu rozvoje venkova PRV. Povinností uživatele v AEO je dodržovat tzv. „malou nitrátovku" uvedenou v příloze č. III nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, v platném znění. Opatření na ochranu vod před znečištěním dusičnany na příslušném půdním bloku zemědělec zjistí na záložce "NS" u půdního bloku nebo použije souhrnný tisk Přehled opatření Podmínek na ochranu vod v rámci AEO EAFRD.

 

Co vše se započítává do limitů k plodinám?

Podniky hospodařící ve zranitelných oblastech jsou omezeni v celkovém množství aplikovaného dusíku na hektar k zemědělským plodinám. Stanovené dávky jsou uvedeny v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 103/2003 Sb., V limitu hnojení je započítán celkový dusík z minerálních hnojiv a podíl dusíku využitelného pěstovanou plodinou ze statkových hnojiv živočišného původu a z organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů. Dusík použitý k podpoře rozkladu slámy se nezapočítává do limitu přívodu dusíku pro následně pěstovanou plodinu. Pro účely hodnocení limitu hnojení se u hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů započítává 40 % přívodu celkového dusíku a pro hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem 60 % přívodu celkového dusíku. Pro účely hodnocení limitu hnojení se tedy zohledňuje pouze přímé působení dusíku v prvním roce po použití uvedených statkových, organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů. Pro určení přívodu dusíku do půdy ve statkových hnojivech živočišného původu se použijí údaje zjištěné vlastními rozbory nebo údaje z přílohy č. 2 vyhlášky č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, v platném znění. U luskovin je možná pouze podpůrná dávka dusíku do 70 kg N . ha-1.

Pro zjednodušení výpočtu dodržování limitu přísunu dusíku k plodinám je vhodné používat SW na evidenci hnojení, který přepočtený přísun dusíku k plodině vypočítá ze zadaných aplikací. Touto funkcí by měl disponovat běžně dostupný komerční SW nebo je k dispozici i v rámci aplikace EPH na Portálu farmáře.

 

Plnění kapacity jímek na statková hnojiva s ohledem na dobu zákazu hnojení?

Jímky a nádrže, popřípadě podroštové prostory ve stájích odpovídají kapacitně minimálně čtyřměsíční předpokládané produkci kejdy nebo jejího tekutého podílu a minimálně tříměsíční předpokládané produkci močůvky a hnojůvky, a to v závislosti na klimatických a povětrnostních podmínkách regionu. Při provozu jímek a nádrží se zamezí přítoku povrchových nebo srážkových vod do jímky nebo nádrže, pokud není v kolaudačním rozhodnutí uvedeno jinak (vyhláška č. 274/1998 Sb. o skladování a způsobu používání hnojiv, v platném znění a nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, v platném znění)

 

Co je a co není vodní tok (vzhledem ke skládkování hnoje na zemědělské půdě)?

Vodní toky jsou povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky. V pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok, rozhoduje vodoprávní úřad. Uživatel pozemků nemůže sám rozhodnout co je a co není vodní tok, který je k pozemku přilehlý. Definice je dána legislativními předpisy (zákon č. 254/2001 Sb.).

Informace o vodních tocích nalezne zemědělec v aplikaci LPIS, kde jsou vodní útvary, jichž se dotýká podmínka vzdálenosti polního složiště hnoje, vyznačeny plnou modrou barvou.

 

Jak zemědělec zjistí pásma ochrany zdrojů podzemních vod?

Informace k pásmům ochrany zdrojů podzemních vod příslušné k vašim pozemkům získáte na vodoprávním úřadě, kde jsou podrobné mapové podklady. Informace získáte také na mapových podkladech v LPIS na portálu Farmáře.

 

Možnost pastvy v okolí vodních útvarů?

Kolem vodního útvaru je povinnost udržovat min. 3 m ochranný nehnojený pás. Pastva je možná, avšak musí být zabráněno vniku zvířat do vodního toku, či jiného útvaru. V praxi to znamená, že nejdále na břehové čáře musí být umístěn ohradník v době pastvy hospodářských zvířat.
Informace o vodních tocích nalezne zemědělec v aplikaci LPIS,kde jsou vodní útvary, jichž se dotýká podmínka vzdálenosti polního složiště hnoje, vyznačeny plnou modrou barvou.

 

Kde můžete získat informace k SMR 4 – Nitrátová směrnice?:

  • Na zvláštní stránce věnované nitrátové směrnici na Portále eAGRI
  • Zranitelné oblasti i akční program jsou vyhlášeny v nařízení vlády č. 103/2003 Sb., ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb. a č. 108/2008 Sb. – informace o tom, které vámi užívané půdní bloky se nachází v ZOD, naleznete v LPIS v informativním výpise Přehled opatření Nitrátové směrnice souhrn – od 4.4.2008 -nebo na záložce NS na příslušném půdním bloku. V rámci aplikace LPIS je k dispozici samostatná uživatelská příručka pro řešení nitrátové směrnice v rámci LPIS.
  • Zákaz aplikace hnojiv na podmáčených, zaplavených, promrzlých a sněhem pokrytých půdách je stanoven v § 9 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, v platném znění.
  • Informace o zákazu hnojení, či omezení hnojení na jednotlivých půdních blocích získáte v LPIS v informativním výpise Přehledopatření Nitrátové směrnice podrobně – od 4.4.2008 nebo na záložce NS na příslušném půdním bloku.
  • Podmínky zákazu hnojení či omezení hnojení z titulu opatření nitrátové směrnice jsou zapracovány též do aplikace Evidence přípravků a hnojiv v rámci Portálu farmáře.
  • Komentované znění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. je vydáno jako odborná publikace a je k dispozici na Agenturách pro zemědělství a venkov (bývalé Zemědělské agentury) odborná publikace a je k dispozici na Agenturách pro zemědělství a venkov (bývalé Zemědělské agentury)

Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR, www.eagri.cz