KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Rekordní úroda letos rozhodně nebude

09/08/10

Dosavadní průběh žní by mohl přesvědčit nezemědělskou veřejnost o tom, co my zemědělci víme odjakživa, že přírodě se prostě poručit nedá. Liberální poučky typu trh vyřeší vše platí s určitou mírou pravděpodobnosti v ostatních oborech národního hospodářství, v zemědělství však rozhodně ne. A letošní žně, alespoň dosavadní průběh, jsou toho jasným důkazem.

 

Počasí sehrálo neblahou roli

Když jsem 15.7. odpovídal na tiskové konferenci novinářům na otázky týkajících se letošních žní, mé odpovědi byly více než opatrné. Ty důvody byly v zásadě dva. Za prvé, nechtěl jsem se pasovat do role šiřitele poplašných zpráv. Za druhé nechtěl jsem, aby zemědělci byli v očích zejména nezemědělské veřejnosti chápáni jako skupina notorických stěžovatelů téměř na vše. Popravdě jsem široké veřejnosti popsal situaci na našich polích. Že moravské kraje byly na přelomu května a června zasaženy nebývalým množstvím vody. Množství srážek na mnoha místech dosáhly za tři týdny až 50% ročního úhrnu. Plochy zejména na jaře zakládaných porostů jsou prořídlé, u jarních ječmenů vlivem nedostatku vzduchu odešla až třetina odnoží, kukuřice nadměrné množství vody taky nemiluje, navíc ji výrazně škodila nízká průměrná denní teplota. Co se týká ozimin, chladné a zejména deštivé počasí neumožnilo provést některé operace ochrany rostlin.  Sečteno, podtrženo, na Moravě v letošním roce  určitě nebude rekordní úroda. Situace v českých krajích byla o poznání lepší, tam zemědělce naopak trápilo nebývale suché počasí, které v žádném případě nesvědčí bezproblémovému dozrávání. Takže taky žádná mimořádná výhra.

Nezastavil se pokles kvality

A jak to vypadá na našich polích dnes, kdy píši tyto řádky, tedy 27.7. 2010. Lapidárně řečeno, nic moc. Mělo by se sklízet a nesklízí se. Příroda se postavila opět proti nám, zemědělcům. Deštivé počasí tohoto týdne sklizňové práce prakticky zastavilo, co se však nezastavilo, to je pokles kvality. U řepek, zejména u těch ranějších odrůd,  dochází k porůstání. U sladovnických ječmenů se nepochybně zhorší jakostní ukazatele, zrovna tak u potravinářských pšenic. Sklizeň bude nepochybně náročná na organizaci práce. Důležité bude oddělovat kvalitní úrodu od té méně kvalitní. To ale hospodáři znají, netřeba jim to připomínat.

Po dvou létech poklesu dochází k nárůstu výkupní ceny

Co nás však může v letošním roce těšit,  to je situace v oblasti cenotvorby. Po dvou létech poklesu zaznamenáváme konečně nárůst. Kam se ceny vyšplhají, nedá se dost dobře předpovědět. Kdyby záleželo jen na nabídce a poptávce, situace by byla značně přehlednější. Do hry však vstupují i další aspekty. Především je to kurz koruny k euru a dolaru. A dále samozřejmě úloha různých tzv. obchodníků, operujících na globálním trhu, kdy jeden den spekulují na poklesu ceny, druhy den naopak na nárůstu ceny a ty zemědělče se v tom vyznej.

Agrární komora ústy svých představitelů určitě nebude členům doporučovat, zda mají prodat či počkat na pozdější dobu. Rozhodnout se musí každý sám. Jediné co děláme a dělat budeme je, že našim členům podáme pokud možno co největší množství maximálně pravdivých informací o sklizni i vývoji cen a každý se pak rozhodne na základě vlastního uvážení.      

Jindřich Šnejdrla
viceprezident AKČR