Alespoň o tomto kroku v uvedeném duchu informovala v minulých dnech prezidenta Agrární komory ČR Jana Velebu řada pisatelů. Byli mezi nimi vrcholní manažeři firem s působností v agrárním sektoru, ozvali se i jednotliví zemědělci, absolventi této renomované střední zemědělské technické školy s oborem mechanizace v Litomyšli. U pisatelů vzbudil tento zamýšlený krok velkou nevoli, a proto upozornili agrární komoru na další možný záporný zásah do už tak decimovaného zemědělského školství.

Současný oficiální název školy je Vyšší odborná škola a Střední odborná škola Litomyšl, T. G. Masaryka 659, 570 13 Litomyšl. Tato škola má velkou tradici sahající až do roku 1888. Tehdy vznikla jako řemeslnická škola a postupně se přestěhovala v roce 1930 do současných prostor a dále fungovala pod názvem Masarykova průmyslová škola. Organizačními změnami se v roce 1952 stala jednou ze středních zemědělsko technických škol – obor mechanizace. Těchto škol bylo v České republice jenom několik: Mladá Boleslav, Roudnice, Ivančice, Strážnice, Krnov, Plzeň, Litomyšl. I tento počet škol se zredukoval a v současné době jsou tyto školy v Mladé Boleslavi, Ivančicích, Krnově, Plzni a v Litomyšli. Tyto školy měly prvořadý úkol: vychovávat odborníky pro řízení a provoz vznikajících zemědělských družstev. Řada absolventů této střední školy se stala v družstvech řídícími pracovníky od mechanizátorů až po předsedy. Absolventi těchto škol vzhledem k dobré technické průpravě nacházeli uplatnění i v řadě strojírenských a zpracovatelských podniků.

„Naše škola po roce 1990 zachovala přípravu lidí do oblasti zemědělství oborem mechanizace a služby, ve kterém jsou vytvořena čtyři zaměření s bližší specifikací. Uplatnění absolventů je bezproblémové, jak máme doloženo zprávami z okresních úřadů práce. Po absolventech je ze strany zemědělských podniků poptávka. Výuka oboru mechanizace a služby je založena na zvládnutí základů strojírenské technologie přes elektroniku, kterou obsahují všechny složité zemědělské stroje, výpočetní techniku nutnou k ukládání dat a informací o pozemcích a podobně, až po samotnou obsluhu velmi složitých zemědělských strojů, jež jsou též vybaveny výpočetní technikou a informačními systémy,“ dodal na vysvětlení, o jakou jde specializaci na zmiňované škole její ředitel Milan Janecký. Podotkl, že žáci se učí pracovat s velmi drahou technikou, kterou ale škola nepořizuje do svého vlastnictví a výuku na nich zajišťuje ve spolupráci s okolními zemědělskými provozy, které vlastní pro dosažení vysoké rentability provozu tyto nejmodernější stroje a škole je zapůjčují v období, kdy s nimi nepracují.

„Škola vlastní vytápěnou halu, do které je možno zajet i s největšími mechanizačními prostředky, a tím lze zajistit i v nepříznivém a zimním počasí výuku v kulturním prostředí. V průběhu roku si vyučující zajišťují v zemědělských podnicích instruktáž při vlastní práci příslušných strojů. O nich se potom ve škole učí a žáci si samozřejmě uvědomují jednotlivé detaily činnosti, jak to viděli v praxi. Tento způsob výuky nevyžaduje finanční náklady na pořízení strojů a navíc zajišťuje výuku na nejposlednějších typech moderní zemědělské mechanizace,“ uvedl dál ředitel Janecký.

Sloučení této odborné střední zemědělské školy se strojírenským učilištěm ve Svitavách proto berou zemědělští odborníci za krok zpátky, kterého by mohl v budoucnosti jedině kraj litovat. Oslovili jsme proto kancelář hejtmana Pardubického kraje s dotazem, zda se skutečně se slučováním těchto škol počítá a v jaké je tento záměr fázi.

„Odbor školství předložil návrhy, jak by se mělo optimalizovat školství v Pardubickém kraji. Vycházel při tom z analýzy současného krajské školství a očekávaného demografického vývoje. Zastupitelé přihlíželi k požadavkům na trhu práce. Hejtman Radko Martínek osobně zavítal do Litomyšle, kde hovořil s pedagogy i vedením školy. Věcně a fakticky odpovídal na dotazy s tím, že návrh na sloučení se svitavským učilištěm není definitivní. Rozumným kompromisem se mu zdá spojení se sousední zahradnickou školou. Zda tomu tak bude, ukážou další jednání, do nichž se také aktivně zapojil starosta Litomyšle Michal Kortyš,“ vysvětlila aktuální stav zamýšlených změn ve školství kraje Magdalena Navrátilová, tisková mluvčí Pardubického kraje.

Eugenie Línková