KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Podíl biosložek se od června zvyšuje

12/07/10

 přes nedávné veto novely zákona o ochraně ovzduší prezidentem republiky Václavem Klausem, poslanci měli poslední slovo a jeho veto přehlasovali. Od června se tak zvyšuje podíl biosložky u benzinu z dosavadních 3,5 na 4,1 procenta a u motorové nafty ze 4,5 procenta na šest procent.

Zákon podpořilo 125 přítomných poslanců, hlavně sociálních demokratů, komunistů, ale i lidovců a zelených. Přidali se k nim i někteří občanští demokraté, i když většina byla proti. Poslance přišlo podpořit i několik stovek zemědělců, kteří demonstrovali v okolí sněmovny.
Přimíchávání biosložek má pomoci snížit emise skleníkových plynů, podpořit domácí zemědělskou produkci a snížit závislost na dovozech paliv. S těmito argumenty však prezident nesouhlasil, a proto zákon vetoval.
Evropská unie letos ale zveřejnila studii, podle níž mohou biopaliva ze zemědělských plodin vytvářet až čtyřnásobek emisí skleníkových plynů než standardní ropná paliva jako benzin a nafta. V analýze se dále uvádí, že kvůli bionaftě z evropské řepky se nepřímo uvolňuje do ovzduší 150,3 kilogramu oxidu uhličitého na jeden gigajoule a u bioetanolu z evropské cukrové řepy je to 100,3 kg. To je zřetelně více než emise 85 kg z běžné nafty nebo benzinu.
Podle prezidenta Klause je boj s oxidem uhličitým krajně sporný. Vychází z teorie člověkem působeného globálního oteplování, která stojí na velmi vratkých základech a je podrobována stále sílící kritice. Argumentuje také tím, že pozitivní či negativní dopady přimíchávání biosložek do pohonných hmot nebyly ve svém souhrnu seriózně zhodnoceny.
S prezidentovými argumenty dnes před poslanci polemizovala ministryně životního prostředí Rut Bízková. Jeho připomínky označila jako významné, ale s tím, že ke všem je možné dát vysvětlení. Odmítla například, že by vyšší podíl biosložky výrazně zdražil benzin i naftu. Benzin podle ní podraží asi o půl procenta a nafta o asi 0,7 procenta. Ministryně také nepředpokládá, že by kvůli pěstování plodin pro pohonné hmoty zdražily potraviny. V tuzemsku se to týká tří plodin: pšenice, cukrové řepy a řepky. U pšenice podle ní směřuje do přimíchávání jen 1,5 procenta z celkové produkce, u cukrovky a řepky jen pětina z celkové produkce. K otázce možného ohrožení zdraví zplodinami z tak upravených pohonných hmot, použila argument, že všechny emise z motorů škodí zdraví a biosložka neškodí o nic víc.