KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Projev ministra zemědělství, Jakuba Šebesty, na obilnářském fóru Větrný Jeníkov, 9. 6. 2010

14/06/10

Zdroj: MZe

 

Vážený pane prezidente,
vážení zemědělci,
dámy a pánové,

nejprve bych rád poděkoval pořadatelům za pozvání na toto tradiční setkání agrární veřejnosti, věnované diskuzi ke klíčovým plodinám našeho, ale i evropského zemědělství.

 

Dovolte, abych bez dlouhých úvodů přešel hned k našemu společnému tématu a  zhodnotil stav sklizňových ploch a výnosů obilovin v marketingovém roce 2009/2010:

  • celková osevní plocha obilovin v roce 2009 v ČR činila k 31. 5. 2009 1 milion 528 tis. ha, což je nepatrný pokles o 1,6 % oproti roku 2008.
  • vlivem přesunu části ploch kukuřice původně určených na siláž na ploše 13,7 tis. ha do ploch kukuřice sklizených na zrno se celková osevní plocha obilovin v roce 2009 zvýšila na 1 milion 542 tis. ha
  • celková sklizeň obilovin v ČR v roce 2009 dosáhla 7 milionů 832 tis. tun, byla tedy o 537 tis. tun nižší oproti roku 2008
  • jednalo se o sklizeň mírně nadprůměrnou, která dostatečně zabezpečila pokrytí domácí potřeby. Ta se dlouhodobě pohybuje v rozmezí 5,3 až 6 milionů tun. Tato sklizeň vytvořila přebytek obilovin v celkové výši 1,8 až 2 milionů tun obilovin, na který bylo nutné najít uplatnění na trhu.

Nepochybně vás také zajímá, jak vypadá výhled obilovin pro sklizeň v letošním roce.

  • Celková osevní plocha obilovin dle údajů ČSÚ bude sice známa až po 30. červnu 2010, ale již nyní máme k dispozici údaje o plochách ozimů podle šetření Ministerstva zemědělství, na základě kterých odhadujeme osevní plochy na přibližně 1 mil. hektarů. Osevní plochu jařin odhadujeme na cca 0,5 mil. hektarů.
  • Z údajů osevu ploch ozimých a odhadu jarních obilovin vyplývá velmi mírný pokles v osevu obilovin celkem o zhruba 28,7 tis. ha oproti  roku 2009.
  • Podle stavu porostů k 1. červnu 2010 lze konstatovat, že ozimy byly v minulém roce většinou zasety v optimálním agrotechnickém termínu, velmi brzy vzešly a vlivem příznivých srážkových a teplotních poměrů byl jejich stav na podzim dobrý. Většina porostů byla vyrovnaná, přiměřeně hustá a připravena na zimní období. Sněhová pokrývka sice přišla až na začátku ledna, ale vydržela i v nížinách až do první poloviny března. Půda pod sněhem nezmrzla, což znamenalo bezproblémové tání sněhu a výrazné vylepšení zásoby vody v půdním profilu.
  • Při prvním možném hodnocení stavu ozimých obilovin se dalo konstatovat, že je sněhová pokrývka ochránila a nepoškodila. Porosty ozimů byly po poměrně dlouhé zimě na většině území ČR přiměřeně husté, dobře odnožené. Deštivé počasí uplynulých dní bohužel podpořilo šíření listových a klasových chorob.
  • Nicméně, porosty ozimých obilovin můžeme nyní hodnotit z 90 % jako plně zapojené a bez výrazných problémů. Ty nastaly v lokalitách s mimořádně vysokou intenzitou srážek, kde rostliny trpí nedostatkem kyslíku v půdě.
  • Pokud jde o následky nedávných povodní, předběžné výsledky našeho šetření k dnešnímu dni hovoří o lokálním poškození záplavami v celkovém odhadovaném rozsahu 34 822 hektarů, což představuje 3,08% poškozené zemědělské půdy v ČR. Ve finančním vyjádření představují tyto škody sumu cca 285 mil. korun. Povodně přitom postihly porosty v krajích Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský a Moravskoslezský.
  • Pokud jde o stav jarních obilovin, ten je oproti ozimům velmi odlišný. Porosty jsou velmi nevyrovnané a to především vlivem chladného a deštivého počasí, které panovalo v době po zasetí. K další redukci výnosů však může také dojít na pozemcích těžších půdních typů. Lze očekávat, že celková produkce jařin bude spíše průměrná až podprůměrná.
  • Přestože do sklizně je ještě daleko, lze odhadnout, že při dalším normálním průběhu počasí se v ČR očekává celková sklizeň, včetně kukuřice, ve výši 7,5 až 7,7 mil. tun obilovin.
  • Tento objem nejen pokryje opět bez problémů požadavky domácí spotřeby obilovin, ale na českém obilním trhu vznikne znovu přebytek obilovin ve výši 1,5 – 1,7 mil. tun, který bude nezbytné vyvézt do zahraničí, či ho nabídnout do intervenčního nákupu. V této souvislosti bych vás chtěl upozornit na to, že v intervenčním systému obilovin pro marketingový rok 2010/2011 budou uskutečněny změny. Intervenční nákup bude realizován pouze pro pšenici, a to v maximálním množství 3 mil. tun pro celou EU. Po překročení tohoto limitu se intervenční nákup uskuteční formou nabídkového prodeje, obdobně jako v marketingovém roce 2008/2009.
  • V souvislosti s přebytkem obilovin, který i letos očekáváme, se domnívám, že by bylo účelné provést analýzu potenciálu odbytu tuzemských obilovin na potravinářské i nepotravinářské využití. Jde však o strategický úkol, kterým by se podle mého názoru měla zabývat až nová vláda.

 

Mohla by vycházet ze čtyř významných priorit pro obiloviny, na kterých se shodli tvůrci Vizí českého zemědělství po roce 2010, které jsme zveřejnili minulý týden. Jsou to:

  • Využívání vysoce intenzivních pěstitelských technologií.
  • Zachování intervenčních nákupů obilovin ve stávajícím rozsahu alespoň do marketingového roku 2012 / 2013, resp. do doby odstranění důsledků krize a do doby, než se v ČR zprovozní zpracovatelské kapacity pro výrobu biopaliv z obilí.
  • Využívání produkce Bt kukuřice jako suroviny při výrobě bioetanolu či bioplynu.
  • Dosažení prosperity ve zhodnocených výrobcích v potravinářství a obchodě.

 

Vážené dámy, vážení pánové,

budoucí podoba Společné zemědělské politiky po roce 2013 se bude samozřejmě dotýkat i producentů obilovin, proto mi dovolte na závěr mého vystoupení shrnout pozice ČR k jednání o tomto klíčovém tématu na půdě EU:

  • Prioritou je dosažení rovných podmínek pro zemědělce, zejména pak dosažení srovnatelné úrovně přímých plateb mezi zemědělci v rámci celé EU, bez přechodného období pro zemědělce ze zemí EU-15. Požadavek na možné přechodné období je neobhajitelný, zejména s ohledem na postupný náběh přímých plateb v zemích EU-10 v období let 2004 – 2013.
  • Je nezbytné odmítnout také snahy o zavedení možnosti povinného nebo dobrovolného spolufinancování na národní úrovni. A to zejména z důvodu rizika soutěže různě silných národních rozpočtů, narušení hospodářské soutěže a renacionalizace Společné zemědělské politiky.
  • Česká republika podporuje stanovení srovnatelné plošné platby a to zejména s ohledem na regionální a sektorová kritéria.
  • Stanovení výše této platby s ohledem na socio-ekonomická kritéria je problematické. Zejména parametr zaměstnanosti by byl pro ČR, vzhledem k výrobní struktuře, pro stanovení výše platby nevýhodný.
  • Jedním z nejvhodnějších klíčů pro alokaci, který zajistí zachování dosavadní úrovně finanční obálky pro ČR a zároveň vytvoří dostatečný prostor pro kvalifikovanou obhajobu i také s ohledem na průběh českého předsednictví Unie, je rozdělení celkového objemu přímých plateb podle výměry obhospodařované zemědělské půdy.
  • V oblasti tržních opatření bude ČR podporovat vytvoření efektivní bezpečnostní sítě, kde budou základními opatřeními intervence a podpora soukromého skladování.
  • Za důležité považujeme také rozvíjet nástroje v oblasti řízení rizik a krizí. Zpočátku by měly mít doplňkový charakter k nástrojům bezpečnostní sítě. Zaměřeny by měly být na vyrovnání poklesu příjmu zemědělců v období výrazného poklesu ceny, a to za předpokladu financování v 1. pilíři nad rámec finančních prostředků alokovaných pro přímé platby.

 

Věřím, že příští vláda bude obhajovat oprávněné zájmy našich zemědělců v intencích těchto klíčových priorit a pozic.

 

Děkuji Vám za pozornost a přeji úspěšné jednání.

 

Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR