KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Vize komory je reálná

19/05/10

Negativní vývoj je možné zastavit

Na 102. žofínském fóru představila Agrární komora ČR svoji vizi k zastavení propadu českého zemědělství. Hlavní myšlenka spočívá v tom, že se musí obnovit strukturální rovnováha mezi rostlinnou a živočišnou produkcí. Jinými slovy řečeno, rostlinná výroba musí najít využití své produkce.

Rostlinná výroba stagnuje, živočišná klesá

České zemědělství se už minimálně deset let vyvíjí tak, že rostlinná výroba co do objemu celkové produkce vyjádřené ve stálých cenách se nemění, zůstává téměř stejná. Měla by se ale přirozeně zvyšovat. Naproti tomu živočišná produkce vytrvale klesá, ale měla by zůstat alespoň na stejné úrovni.

Je známo, že rostlinná výroba znamená z větší části produkci surovin, zatímco živočišná výroba představuje přidanou hodnotu, tedy zisk (v normálních poměrech) a zaměstnanost. Když se podíváme na skladbu rostlinné výroby, zjistíme velmi nepříznivý vývoj. Roste podíl obilnin, ozimé řepky, kukuřice a klesá podíl plodin s vyšší přidanou hodnotou a plodin s příznivými účinky na půdní úrodnost. Když se porovnají plochy osevů roku 1995 (doba plné transformace) s rokem 2009, tvořily v roce 1995 obilniny 50,9 % osevů, zatímco v roce 2009 už 60 %. U řepky to bylo 8,1 % proti 13,9 % v roce 2009, u luskovin 2 % proti 1,1 %, u brambor 2,5 % proti 1,1 %, u cukrovky 3 % proti 2,1 % a u pícnin na orné půdě 28,1 % proti loňským 15,6 %.

Toto je vývoj, který je nebezpečný a který je proti elementárním zásadám hospodaření. Tomu nepomohou žádná úřední opatření směřující ke správné zemědělské praxi a podobně. Nynější hmatatelný výsledek daného stavu je nadprodukce obilí. Vloni jsme vyvezli 1,7 milionů tun. Budoucí výsledek se bude týkat půdní úrodnosti.

 

Dovozy potravin vytlačují domácí produkci

Mezi rostlinnou a živočišnou produkci je třeba vrátit rovnováhu. To se nepodaří, pokud se nezapojí půda do potravinové produkce, z níž jsou čeští zemědělci vytlačováni narůstajícími dovozy potravin. Jediná možnost je zapojení potřebné části půdy do produkce surovin pro výrobu obnovitelných zdrojů energie (dále OZE), respektive zapojení půdy do energetické bilance státu. Česká republika má závazek do roku 2020 docílit podíl OZE 13 %. Zemědělství může k jeho naplnění významně přispět. V tomto smyslu Agrární komora ČR zpracovala Vizi Agrární komory ČR k zastavení propadu a stabilizaci českého zemědělství, která se za přispění odborníků na dané oblasti rozpracovává.

Agrární komora propočetla, že je možné z potravinové produkce vyčlenit 600 tisíc hektarů, z toho 500 tisíc ha orné a 100 tisíc ha trvalých travních porostů. Tímto způsobem se uvede do rovnováhy produkce rostlinné výroby a spotřeba živočišné produkce. Zejména to platí o obilí, jehož produkce pro potravinářské využití (krmení zvířat a lidská výživa) by se snížila při šedesátiprocentním zastoupení o 1,5 milionu tun. Využití půdy na jednotlivé druhy OZE vidí komora v rozdělení: produkce surovin pro bioplynové stanice, produkce biomasy pro výrobu tepla a produkce surovin na výrobu biopaliv. Snad až na některé druhy plodin v systému pěstování biomasy jde v drtivé většině o polní výrobu a pěstební technologie, které zemědělci umí, na které jsou vybaveni a které se u nás po staletí provozují.

 

Elektřina a teplo z bioplynek a biomasy

Do roku 2020 je v České republice prostor pro minimálně tisíc bioplynových stanic s roční výrobou elektřiny a tepla 6,6 milionu MWh. V současné době se u nás provozuje asi 160 těchto zařízení. Takový počet bioplynových stanic znamená zapojení 300 tisíc ha půdy. Když srovnáme tento segment s Německem, kde je nyní 4334 bioplynových stanic, pak v komparaci podle plochy půdy by pro nás představovalo mít nyní v provozu tisíc bioplynek, zatímco jich ale je zmíněných 160. Je známé, že Němci nedělají nic, co nemá smysl. Není to tak dávno, co na této stránce vyšel článek soukromého farmáře Vacka z Chebska, který uváděl, že v pohraničí si Bavoráci pronajímají za extrémně vysoký nájem naši půdu a na ní vyrábí suroviny pro své bioplynky.

Druhou oblastí využití půdy pro OZE je produkce biomasy na výrobu tepla. Zemědělství může nabídnout ročně 1,5 milionů tun biomasy ze 150 tisíc ha půdy.

Třetí oblast tvoří biopaliva, která se v našich podmínkách vyrábí z obilí, cukrovky a řepky. V rámci novely zákona o ovzduší se navýšilo povinné přimíchávání u bioetanolu z 3,5 na 4,1 % a u řepkového metylesteru z 4,5 na 6 %. Vzhledem k tomu počítáme se zapojením rovněž 150 tisíc hektarů půdy.

 

Reálná vize: dvacet tisíc pracovních míst

Ze stručného představení naší vize je patrné, že jde o naprosto reálnou a přirozenou záležitost, která se v sousedních zemích, například v Rakousku nebo v Německu, běžně za podpory místních politiků rozvíjí. Co je však v Německu a Rakousku, to není u nás. Jeden příklad za všechny – přimíchávání biopaliv, řepkového oleje do nafty. Pamětníci ví, že už v roce 1993 u nás byly v provozu čerpací stanice s výdejními stojany, kde se dala natankovat nafta s příměsí řepkového oleje. Za bezmála dvacet let poté neutichají kampaně o škodlivosti biopaliv. To v reakci na nedávno schválenou novelu zákona o ovzduší, (uplynulé úterý vetovanou prezidentem Václavem Klausem).

Na místě je otázka, jak hodlají zemědělci postupovat dál, jak hodlá Agrární komora ČR svůj plán prosadit. Vize komory k zastavení propadu českého zemědělství je správnou cestou. Potvrdila to příznivá reakce po jejím přednesení na odborném semináři o biomase v Hustopečích, který pořádala Vysoká škola báňská. Jeho auditorium tvořili převážně starostové, energetici a výzkumní pracovníci.

Komora musí své návrhy s využitím externích odborníků dopracovat, aby je mohla kvalifikovaně argumentovat a obhájit je. Jenom odbornost je ovšem málo. Je nutné pro návrhy komory získat veřejnost. Komora musí přesvědčit politiky, aby pomohli s prosazením plánu komory, například po volbách nový ministr zemědělství. V tuto chvíli připravuje agrární komora jednání s ministrem průmyslu a obchodu, jehož administrativa připravuje národní plán OZE do roku 2020.

Naše generální otázky, které budeme politikům a představitelům vlády klást, budou prosté a logické. Stát se musí rozhodnout. Bude podporovat neefektivní fotovoltaické a větrné elektrárny a souběžně platit dotace za neobdělanou půdu a podpory v nezaměstnanosti? Nebo podpoří přirozenou produkci farmářů, a tím i nová pracovní místa a efektivní údržbu krajiny? Těch nových pracovních míst může být až 20 000 a pro zemědělce produkce až za jedenáct miliard korun. Je zřejmé, že pro deficitní rozpočet veřejných financí by to byla dobrá zpráva. 

za vedení Agrární komory ČR
Ing. Jan Veleba
prezident