KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Uživí zemědělci a potravináři národ?

05/05/10

Na 102. Žofínském fóru prezentovaném mottem: „Mají zemědělci a potravináři živit národ, nebo si jídlo dovezeme?,“ hodnotil prezident Agrární komory ČR Jan Veleba současný stav českého zemědělství. I přes růst dotací zaznamenává resort zemědělství pokles produkce. Farmáře trápí již delší dobu nízké výkupní ceny.
 

 

„Zemědělská produkce se v roce 2009 v běžných cenách propadla na hodnotu 97,38 miliardy korun, což je v meziročním srovnání o 18,06 procenta méně. Z toho obiloviny představují propad o 27,75 % a mléko o 29,52 %,“ uvedl Veleba. Přitom dotace a podpory představovaly nárůst o 4,8 miliardy korun, což je více o 16 procent. Z resortu odešlo pět tisíc zaměstnanců, což představuje 3,7 procenta.

V zemědělských podnicích byly vyčerpány finanční rezervy a prvovýrobci to vše přičítají pasivní zemědělské politice Evropské unie i České republiky. Dále je to absence agro-potravinářské koncepce, což je ryze český problém, stejně jako chybí definice poptávky státu po potravinách nebo při péči o krajinu, pokud jde o rozvoj venkova. „Zneklidňuje nás rostoucí závislost na podporách,“ řekl dále Jan Veleba a upozornil na stárnutí zemědělské populace. Přes 50 % tvoří věková kategorie 45–59 let. Je to i nízké finanční ohodnocení, kdy lidé v zemědělství mají plat v průměru na úrovni 75 % průměrné mzdy ČR, co odvádí obyvatele venkova od práce v zemědělství, uvedl.

 

Ztráta nosných komodit

„Velkým problémem českého zemědělství je ztráta nosných komodit. Příkladem je výroba vepřového masa. Zatímco před vstupem do Evropské unie jsme produkovali 411 tisíc tun, v roce 2009 to bylo již jen 285 tisíc tun. Došlo i k prudkému pokles stavu dojnic, aktuálně je jich nyní 360 tisíc kusů,“ konstatoval dále Jan Veleba.

Dochází ale i ke ztrátě zemědělské půdy, což je nevratný proces. Roční propad pět tisíc hektarů znamená denní úbytek patnáct hektarů. „V této tristní situaci bytostně postrádáme schválení novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, ta je bohužel stále v nedohlednu,“ posteskl si Veleba.

Kriticky se vyjadřoval k přemíře byrokracie. „Kontroly kompetentních orgánů České republiky jsou často vedeny nad rámec potřeby, legislativy a zvyklostí Evropské unie,“ řekl Veleba.

Upozornil i na další bolest agrárního sektoru, na nerovnováhu ve vertikále: prvovýroba – zpracování – obchod. Mimo jiné to dokumentoval na meziročním poklesu příjmů, který nejvíc postihl prvovýrobu, a to 25 procenty. U zpracovatelů se příjmy snížily o pět procent a u obchodu jen o tři procenta. Pokles se projevil také ve spotřebitelských cenách o 4,5 procenta, zatímco u cen průmyslových výrobců potravin to bylo o sedm procent a nejmarkantnější dopad propadu o 25 procent pocítili ovšem zemědělci, a to je alarmující. Proto Jan Veleba ocenil schválení zákona o významné tržní síle a jejím zneužití, což je podle něj první krok ke zlepšení situace. Měli bychom se proto snažit o to, aby se tento zákon neobcházel.

 

Vize komory k zastavení dalšího propadu

Neblahý vývoj českého zemědělství je třeba zastavit, dokud je čas. Klíčové je zapojit půdu, která není potřeba pro potravinářskou produkci do energetické bilance státu. Využít ji na produkci surovin, které budou sloužit k výrobě energie z obnovitelných zdrojů.

Agrární komora má spočítáno, že je tak třeba zapojit zhruba 600 tisíc hektarů půdy. Konkrétně jde o bioplynové stanice, výrobu tepla z biomasy a biopaliva pro dopravu. Tyto programy, které nakonec zavést musíme, protože jsme přijali závazek docílit do roku 2020 třináctiprocentní podíl energie z obnovitelných zdrojů, přinesou nová pracovní místa (až 20 000), výrobu (až 11 mld. Kč HZP), vyrovnají nerovnováhu mezi rostlinnou a živočišnou produkcí, a tím zabezpečí i rozumné farmářské ceny. Například pro obilí, jehož nadvýroba je minimálně 1,5 milionu tun.

Jinými slovy, stát si musí vybrat. Buď bude podporovat ekonomicky neefektivní fotovoltaické a větrné elektrárny a souběžně platit dotace za nevýrobu a podpory v nezaměstnanosti, nebo podpoří přirozenou produkci farmářů a s ní nová pracovní místa a údržbu krajiny. Odpověď je jednoduchá.

Eugenie Línková