KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Prohlášení AK ČR k vetu novely zákona o ovzduší prezidentem republiky

20/05/10

Veto prezidenta ČR přinese zemědělcům přímé škody

Prezident ČR se rozhodl využít své pravomoci dané čl. 50 Ústavy České republiky a vrátit Poslanecké sněmovně zákon, kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, přijatý dne 28. dubna 2010.

 

Vetovaný zákon měl zavést od 1. června 2010 navýšení objemu biopaliv u motorových benzínů z dosavadních 3,5 % na 4,1 % a u motorové nafty z 4,5 % na 6,1 %. Legislativní proces byl započat již na podzim minulého roku a byly na něj navázány i plány zemědělců ohledně množství ploch osetých komoditami určenými ke zpracování na biopaliva na jaře roku 2010 (cukrová řepa, obilí a řepka). Proces setí je dávno ukončen a zemědělci mají osety plochy odpovídající plánovanému navýšení biopaliv, v případě výroby biolihu jde o 9 500 ha osetých obilím, popř. cukrovkou, což odpovídá navýšení objemu biolihu o 0,6 % a v případě MEŘA jde o o 57 500 ha řepky, což odpovídá navýšení objemu o 1,6 %.

Současná situace nastalá vetováním novely zákona o ochraně ovzduší v kombinaci s plánovanými parlamentními volbami představuje potencionální škody pro zemědělce, kdy mají ohroženo uplatnění již zasetých zemědělských plodin z 67 000 ha půdy, což odpovídá 2,7% osevních ploch ČR. V současné době není jasné zejména časové hledisko projednávání vráceného zákona nově zvolenou Poslaneckou sněmovnou, popř. schválení stávající Poslaneckou sněmovnou ještě před volbami.

Vedení AKČR

 

Původní dopis Václava Klause

Prezident vetoval novelu zákona o ochraně ovzduší
Tisková sdělení, 12. 5. 2010

V Praze dne 12. května 2010

Vážená paní předsedkyně,

využívám své pravomoci dané čl. 50 Ústavy České republiky a vracím Poslanecké sněmovně zákon, kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, přijatý dne 28. dubna 2010.

Zákon požaduje od 1. června 2010 navýšení objemu biopaliv u motorových benzínů z dosavadních 3,5 % na 4,1 % a u motorové nafty z 4,5 % na 6 %.

Tímto krokem se má snížit objem emisí skleníkových plynů z paliv, oslabit závislost na dovozech fosilních paliv a také zvýšit odbyt domácí zemědělské produkce.

Především sám boj s CO2 je sám o sobě krajně sporný. Vychází z teorie člověkem působeného globálního oteplování, která stojí na velmi vratkých základech a je podrobována stále sílící kritice.          

Po mnoha skandálech s falšováním dat vůbec není jasné, zda k nějakému jednoznačnému trendu vývoje globální teploty dochází, není jasné, zda se takové pohyby teplot odchylují od přirozeného kolísání teplot, není přesvědčivě prokázán vliv CO2 na vývoj globálních teplot a vliv CO2 produkovaného člověkem už vůbec ne. Chybí seriózní bilance případných negativních a pozitivních dopadů případných klimatických změn i zhodnocení efektivity nákladů opatření směřujících k omezení produkce tohoto plynu člověkem. Navzdory tomu jsou vynakládány ohromné prostředky na jeho omezování a jsou přijímána další opatření, jejichž sekundární negativní efekty jsou čím dál zjevnější. A v tuto chvíli, namísto přehodnocení dosavadního nepromyšleného postupu, který vyhovuje jen  některým zainteresovaným zájmovým skupinám, máme činit další krok směrem, o jehož správnosti existují stále sílící pochyby.

Pozitivní či negativní dopady přimíchávání biosložek do pohonných hmot nebyly ve svém souhrnu seriózně zhodnoceny. Některé studie dospěly k závěru, že přírodě škodí více biopaliva než nafta a benzín. Vysoký cíl Evropské unie zvýšit do roku 2020 podíl biopaliv na ropných pohonných hmotách až na 10 % může znamenat ve svém důsledku například i likvidaci lesů a jejich přeměnu na plantáže, zvýšení cen potravin kvůli vytlačování potravinových plodin plodinami průmyslovými, škody na zvěři a nezvladatelné zásahy do volné přírody v okolí průmyslových plantáží. Plošné pěstování průmyslových monokultur povede k nezanedbatelnému navýšení produkce skleníkových plynů, k erozi půdy, k vyššímu používání hnojiv, ke znečištění dosud nepoužívaných pozemků, ke značným nárokům na vodní zdroje a dopravu, což opět znamená negativní vliv na přírodu.          

Existují i vážné pochybnosti o dopadu biopaliv na zdraví člověka. Spalováním biopaliv se dostávají do ovzduší nové druhy spalin z biopříměsí, u kterých neexistují experimentální data o jejich dopadu na lidský organismus. Testy neškodnosti pro lidské zdraví, jako je dlouhodobá inhalace produktů rostlinných olejů, v Evropě nebyly publikovány.

Příspěvek biopaliv ke snížení energetické závislosti státu na fosilních palivech je sporný. Jde o příměs v palivu, nikoliv o jeho náhradu. Vzhledem k  malému množství přimíchávaného lihu do paliv je v současné době skoro nemožná kontrola dosud stanoveného procenta přimíchávání. Zákon také nedokáže zajistit, aby byli podpořeni čeští zemědělci, protože budou podporováni i dovozci (a zemědělci v cizině). Opatření přinese zvýšení ceny pohonných hmot a snížení životnosti motorových vozidel. Zvýšení podílu biopaliv v pohonných hmotách by tedy znamenalo negativní důsledky pro životní úroveň obyvatel.

Ze všech těchto důvodů jsem se rozhodl vrátit zákon Poslanecké sněmovně.  

Václav Klaus

Zdroj: http://www.klaus.cz/clanky/2594