KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Další nevýhoda biopaliv – potřeba zavlažování

13/05/10

Řada studií zjistila, že přechod na biopaliva by mohl přiškrtit dodávky vody a zhoršit znečištění vody. Jinými slovy: zvýšená závislost na biopalivech změní problém ropy na problém vody.

 

Na první pohled se zdá být jednoduché zdůvodnit potřebnost biopaliv: nižší poptávka po dovážené ropě, nižší závislost státu na autoritářských režimech na Středním Východě a potenciál snižovat emise skleníkových plynů. Biopaliva slibují zisky z hlediska energie a klimatu, ale tyto zisky nemusejí být dramatické. Biopaliva navíc přicházejí s některými nevýhodami, jako je třeba možnost růstu cen kukuřice a dalších důležitých plodin. Řada studií zjistila, že přechod na biopaliva by mohl přiškrtit dodávky vody a zhoršit znečištění vody. Jinými slovy, zvýšená závislost na biopalivech změní problém ropy na problém vody. Není však jasné, jak vážné mohou následky být. Navíc, někteří vědci předpokládají, že nepříznivé následky mohou být zmírňovány zvyšováním výtěžnosti úrody a vyšším využíváním nepotravinových plodin pro výrobu etanolu.

V roce 2007 vedly v USA domnělé výhody biopaliv k přijetí zákona o energetické nezávislosti a bezpečnosti (EISA), který nařizuje téměř pětinásobný nárůst výroby etanolu do roku 2022. Téměř polovina z tohoto množství by měla pocházet z pěstování kukuřice. Většinu zbylého množství bude tvořit etanol z celulózy, který je vyráběn ze zemědělských odpadů a dalších surovin.

Na výrobu jednoho litru etanolu se spotřebuje v průměru 98 litrů vody (10 až 324 litrů, v závislosti na místě pěstování plodiny). Na produkci biopaliv v USA by tak mohlo být spotřebováváno asi 5,5 trilionů litrů vody ročně. Navíc, potřeba vody stoupá i v jiných energetických odvětvích. Odhaduje se, že spotřeba vody pro výrobu energie v USA se mezi lety 2005 a 2030 zdvojnásobí, hlavně díky populačnímu růstu. Polovina z očekávaného růstu bude přitom způsobena biopalivy. Dopad pocítí především státy v „kukuřičném pásu“, jako jsou Dakota, Nebraska a Kansas. Jiná zpráva odhaduje, že množství vody na zavlažování při pěstování plodin na biopaliva vzroste celosvětově z 2 na 4 % do roku 2030. Avšak v USA se očekává mnohem strmější růst, a sice z 5 % v roce 2005 na 20 % v roce 2030.

Skutečný dopad zvýšené spotřeby vody se bude místně lišit. Největší problémy mohou mít v západních rovinatých státech, kde jsou nízké průměrné srážky a zařízení na výrobu biopaliva zde může být problémem pro místní zdroje vody. Dalším místním dopadem je eutrofizace Mexického zálivu způsobená odtékáním dusíkatých hnojiv do řeky Mississippi. Mořští ekologové již nyní považují tyto odtoky za hlavní viníky vzniku „mrtvé zóny“, kde umírá vše od krabů po krevety. Dokonce i pokud by veškerá biopaliva byla produkována z celulózových surovin, zvyšovalo by se znečištění Mexického zálivu dusíkem.

Odborníci však stále vidí několik světlých bodů. S vyšší produkcí biopaliv například klesne potřeba vody v jiných odvětvích zemědělství. Ve skutečnosti, ačkoli se v minulých letech v USA zvyšovala rozloha půdy zavlažované pro pěstování kukuřice, celková rozloha zavlažované půdy klesala, například díky odklonu farmářů od pěstování některých plodin náročných na zavlažování, jako je bavlna. Mezi další faktory, které mohou snížit spotřebu vody, patří vývoj geneticky modifikovaných plodin tolerantních k suchu, zvyšování výtěžnosti a zlepšování technologií zpracování plodin. Je tedy možné, že zavádění pokročilých technologií vyváží zvýšenou potřebu zavlažování.

Potenciální dopad biopaliv vyráběných z celulózy je zatím nejistý. Například použití obilných obalů by potřebu vody nezvýšilo, jelikož se jedná o vedlejší produkt pěstování obilí. Podobně na vodu šetrné je také pěstování prosa v oblastech s dostatkem srážek. Otázkou však je, zda farmáři nezačnou proso či jiné plodiny zavlažovat kvůli zvýšení výtěžnosti. To by mohlo dále zastřít už tak pochybné výhody biopaliv.

Science, 326, 2009, č. 5952, s. 516—517 EKO VIS MŽP. Informační zpravodaj, 20, 2010, č. 1, s. 64

Zdroj: Agronavigátor.cz

Zařazeno v Obnovitelné zdroje