KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Zpráva o činnosti Agrární komory ČR od XVII. sněmu a úkolech na další období  

17/03/10

Zdroj: MZe

Vážený pane ministře,
vážení hosté,
vážení delegáti XVIII. sněmu Agrární komory České republiky,

dnešní sněm završuje 2. rok činnosti nových orgánů komory, které jsme zvolili na XVII. sněmu zde v Olomouci 13. března 2008. Činnost komory byla průběžně publikována ve sdělovacích prostředcích včetně internetového informačního portálu komory apic-ak.cz i v našich informačních novinách AGRObase.

 

Ve všech krajích také proběhly předsněmovní diskuze delegátů s vedením komory jak k dosavadní činnosti, tak i tezím pro další zaměření práce.

Delegáti také měli prostřednictvím okresních agrárních komor tyto teze k dispozici.

Zpráva představenstva shrnuje činnost od XVII. sněmu a navrhuje zaměření práce do XIX. sněmu, který bude v příštím roce sněmem volebním.

Uplynulý rok byl v agrárních odvětvích jeden z nejtěžších v novodobé dvacetileté historii. Přes ujišťování politiků a vládních činitelů, že se nás světová krize prakticky nedotkne, je opak pravdou. Dramaticky se propadla průmyslová výroba i stavebnictví, hrubý domácí produkt byl se znaménkem mínus. Místo přírůstku nově vytvořených hodnot došlo k úbytku. Rychle roste nezaměstnanost.

Drasticky se propadly ceny prakticky všech významných agrárních produktů. Volný pád nastoupila živočišná produkce, po prasatech zejména u dojnic.

Od roku 2005 rostl hrubý domácí produkt České republiky meziročně více než 6 % tempem až do r. 2008, kdy zpomalil na 3,5 %, ale v loňském roce se propadl o 4,3 %. Tento propad předčil veškerá očekávání. Ještě v 1. čtvrtletí 2009 ministerstvo financí prognózovalo 1,4 % růst. Přitom se situace nelepší.. Pokles hrubého domácího produktu byl meziročně ve 4. čtvrtletí stejný jako v prvém – 4,2 %. Za této situace se prognóza MF a ČNB 1,4 % růstu na letošní rok zdá být dost odvážná.

Nepříznivé tendence pokračují i po Novém roce. Jestliže se spotřebitelské ceny potravin v roce 2009 meziročně snížily o 4,5 % a ceny průmyslových výrobců potravin o 7 %, tak v zemědělství bylo snížení cen o 25 %, tedy o plnou čtvrtinu.

V lednu se spotřebitelské ceny potravin snížily o 3,6 %, ceny průmyslových výrobců potravin o 4,8 %, ale ceny zemědělců o 6,3 % – v prosinci to bylo ještě 12,7 %.

Produkce zemědělství vyjádřená v běžných základních cenách se meziročně propadla téměř o 17 % v důsledku především velkého snížení cen obilovin, technických plodin i mléka a poklesu produkce prasat. Přitom objem živočišné produkce byl již o 17 % nižší než rostlinné. Prohlubování strukturální nerovnováhy v hospodářské soustavě českého zemědělství tak nabralo na obrátkách. 

Záporná bilance zahraničního obchodu zemědělskými a potravinářskými produkty se dále meziročně prohloubila o 6 mld. Kč a skončila 29 miliardami Kč v mínusu. Zahraniční obchod celé ekonomiky naopak vykázal rekordní přebytek 153 mld. Kč – loni byl pouze 67 mld. Kč.

Zemědělství je tak krizí nejpostiženější odvětví a nejvýrazněji přispívá k tlumení inflace. Je to však za cenu drastického omezení investic, vyčerpání rezerv, likvidace náročných zejména živočišných výrob, propouštění pracovníků, snižování platů a bezperspektivnosti mnoha podniků.

Za této situace vláda navrhla a parlament schválil zvýšení daně z přidané hodnoty u potravin od 1. ledna 2010, přitom předchozí zvýšení bylo před rokem. Tedy zvýšení DPH u potravin dvakrát za sebou. Vyvolaný tlak na zvýšení cen pak obchodní řetězce přenášejí přes potravinářský průmysl na snížení cen placených zemědělcům. Vláda a parlament tak dvakrát v průběhu hospodářské krize rozhodly o přenášení důsledků na bedra zemědělců.

Na místo úvah o pomoci zemědělcům, jako se dělo na konci minulého roku například ve Francii a Německu předložila vláda návrh na stoprocentní zvýšení daně z nemovitosti včetně daně z pozemků. Jen na poslední chvíli se nám podařilo enormnímu zvýšení pozemkové daně zabránit.
 
Největší dopad na hospodářský výsledek loňského roku mělo snížení farmářských cen. Ceny rostlinných komodit se snížily o 32 %, živočišných o 15 %. Největší propady byly u obilovin o 41 %, olejnin o 35 % a mléka o 29 %.

Ceny většiny rostlinných produktů loni neuhradily náklady na jejich výrobu. U hlavních živočišných produktů mléka a masa nehradí ceny náklady již dlouhodobě a žádné dosavadní podpory nejsou schopny propady vyrovnat.

Loňský podnikatelský důchod odvětví zemědělství byl podle ČSÚ 3,2 mld. Kč. Byl dosažen pouze dřívější výplatou podpor než v minulých letech. Některé přímé platby byly meziročně časově posunuty a vyplaceny tak v jednom roce dvakrát.

Je to nejhorší hospodářský výsledek od vstupu do EU. V roce 2007 podnikatelský důchod dosáhl 13,7 mld. Kč a v roce 2008, když se v 2. pololetí začaly farmářské ceny snižovat již jen 9,7 mld. Kč. Loňský hospodářský výsledek nás vrhá mnoho let zpátky za situace, kdy musíme plnit kritéria dobré hospodářské praxe pod sankcemi a kdy musíme do jejich splnění investovat.

 

Nyní ke komoditní problematice.
Loňský rok můžeme bez rozpaků označit jako hororový rok mléka.

Ve srovnání s již propadlou průměrnou roční cenou 2008 8,76 Kč/l, dosáhla loňská pouze 6,20 Kč/l. Přitom výrobní náklady převyšovaly cenu o více než 2 Kč/l. I přes mírné zvýšení je lednová cena 6,85 Kč/l, stále pod úrovní nákladů. Loni v lednu byla 10,10 Kč/l. V únoru dochází k mírnému překročení úrovně 7 Kč/l. Přesně v této době rozhodují zpracovatelé nastavením ceny mléka o tom, jestli budou vůbec mít v řádu roku dvou z čeho vyrábět.

Mléko je komodita s nejdelším biologickým cyklem, mimořádně náročná na investice, vyžadující velké množství znalostí a zkušeností. Komodita s obrovskou tradicí, s vlivem na život na vesnici a s přímým vlivem na životní prostředí.

Mléko se dostalo pod nekontrolovatelný tlak obchodních řetězců, kterým nikdy nejde o nic jiného než o okamžitý zisk. Naprostá většina zemí světa je si vědoma rizika pro tento obor a snaží se dopady trhu různými způsoby upravovat na únosnou mez, Jeden příklad, v průběhu roku 2009 došlo ve Skotsku tedy zemi, kde produkce vysoko překračuje domácí spotřebu, k poklesu stavu krav o více jak 2 % a tento problém se okamžitě stal jedním z bodů jednání skotské vlády. U nás se za 20 let snížily stavy dojnic o dvě třetiny. Jaká je situace u nás. ČR jako většina nových zemí přistoupila u přímých plateb na systém SAPS. Tedy na platbu na 1 ha, bez ohledu na úroveň výroby. Protože v Evropě prakticky neexistuje komodita, u které by bylo dosahováno kladné rentability bez zápočtu dotací, bylo jasné, že staré země EU potřebují trhy nových zemí, nikoliv jejich výrobu.Dotace byly nastaveny na výrazně nižší úrovni a našim zemědělcům nezbývalo nic jiného, než omezovat svou výrobu. Co se týče mléka, dařilo se do roku 2007 tento dopad alespoň částečně eliminovat způsobem rozdělení peněz systémem TOP — UP tj. na ornou půdu a přežvýkavce. Změna od roku 2008, poskytování TOP-UP na zemědělskou půdu a snížení sazby na VDJ však měla na mléko velmi tvrdý dopad.

Jaký je výsledek. Při zavedení kvót mléka se v prvním roce stalo jejich držitelem 3603 chovatelů dojeného skotu. Podle posledních údajů klesl jejich počet na 2583, tedy o více než 1000. Ještě hrozivější je následující srovnání: V ČR je podle posledních údajů 24696 podnikatelů, kteří jsou příjemci dotaci SAPS. Znamená to, že pouze každý 10 zemědělec se zabývá výrobou mléka a je jisté, že to ještě není konečný stav. Stav dojnic se během roku dále snížil nejméně o 10 %. Výpadek v příjmech za mléko byl více než 6 mld. Kč. Jak na tyto skutečnosti reaguje ČR.

Za celý rok 2009 se nepodařilo prosadit ani jedinou novou podporu, naopak Mze za našimi zády dojnice znevýhodnilo. Navíc jsou veřejnosti předkládány rádoby studie o tom, jak je potřeba stavy krav a produkci mléka snižovat, jak naši zemědělci stále něco požadují. Je sice pravda, že náš podíl na produkci mléka v EU nedosahuje ani 2%, a tak i v situaci kdy by se nechovala ani jedna kráva, mléko v Evropě nebude chybět. Co ale bude s desítkami tisíc pracovníků v zemědělství, s násobkem počtu pracovníků ve zpracovatelském průmyslu a navazujících oborech? Co bude s biomasou z jednoho milionu ha travních porostů, s naší půdou, s naší přírodou?
Dalším velkým problémem českých chovatelů je zavedení systému křížových kontrol. At‘ je to v oblasti evidence zvířat, veterinárních předpisů, nitrátové směrnice, dopadu na životní prostředí. Je pro nás těžko pochopitelné, že když vyjedeme za hranice, tak uvidíme, že chovatel například více jak 90% léčiv aplikuje sám, ale u nás ani vysokoškolsky vzdělaný zootechnik nemůže prakticky nic. Řada zemědělců pochopila, že nejjednodušší cestou, jak se problémů zbavit, je přestat krávy chovat.

Samostatnou kapitolou je zpracovatelský průmysl podle údajů mlékárenského svazu činí současná roční zpracovatelská kapacita 3,2 miliardy litrů. Přitom se zde zpracovává méně než 2,3 miliardy litrů mléka. Navíc díky velké roztříštěnosti vytváří prostor pro tlak řetězců a často se dokonce podbízí nízkou cenou. Celý problém pak neumí řešit jinak, než snižováním nákupních cen syrového mléka. Produkce mléka začala prudce klesat. V prosinci minulého roku klesla výroba mléka v ČR o více než 11 miliónů litrů. Toto množství odpovídá objemu výroby několika menších mlékáren v ČR. Národní kvóta mléka zůstane za tento kvótový rok za r. 2009 nenaplněna o 200 mil.l, to je 7 %. Pokud se nepodaří klesající trend výroby mléka v ČR zastavit, je nebezpečí, že již v roce 2010 přestane být naše země u mléka soběstačná. Při průměrné spotřebě 250 litrů na obyvatele a 10 500 000 obyvatel bude činit spotřeba 2,625 miliardy litrů a domácí produkce bude nižší.

Teprve pro rok 2010 se podařilo prosadit podporu dojených krav. Jestliže sečteme mimořádnou podporu, která má být vyplacena do 30. června, podporu welfare a podle článku 68 může to být až 3800 Kč na dojnici kromě TOP-UP.

Pokračoval také útlum v chovu prasat, kde cena dlouhodobě nekryje výrobní náklady a naši producenti většinou bez zemědělské půdy nemají nárok na žádné podpory.

Důsledkem je snížení stavu prasat ze 4,8 mil.ks v roce 1990 na 2,1 mil. ks v loňském roce, to je snížení o 56 %. Jen za loňský rok se stavy meziročně snížily o 221 tis. ks, to je o více než 10 %, přitom srovnávací základna , to je r. 2008 meziročně poklesla o více jak půl milionu kusů. Nižší stavy byly jen těsně po 2. světové válce v r. 1946.

Před vstupem do EU jsme vyráběli 580 tis.t vepřového, soběstačnost byla 129 %. Loni jsme vyrobili pouze 285 tis.t.
V meziročním srovnání se ceny jatečních prasat snížily o 10 % a i přes snížení ceny základního komponentu v krmných směsích, to je obilovin, zůstal chov prasat nadále ztrátový.

Protože největší ztráty je dosahováno v chovu prasnic, jsou hojně rušeny a producenti jatečních prasat se soustřeďují na nákup selat především z dovozu. Děje se to, že odbornost, přidaná hodnota a zaměstnanost zůstává v zahraničí, zde probíhá jednoduchá výroba.

Teprve nyní se podařilo prosadit ozdravný program v chovu prasnic, který by mohl zabránit úplné devastaci českých chovů. Přitom jsme na vznikající pád odvětví dlouho a velmi důrazně, včetně demonstrace, upozorňovali. Žel marně.

Neustálé snižování stavů prasat ale i skotu vede k soustavnému nárůstu přebytku obilovin a tím i tlaku na snížení jejich cen.

Loňská sklizeň byla třetí nejvyšší od r. 1990, přesáhla 7,7 mil. t, to je o 0,6 mil. t méně než v rekordním roce 2008. Ceny obilovin se však meziročně snížily o 41 %. Cena ovsa se například pohybovala na úrovni před 40 lety, kdy stála nafta 2,50 Kč/l, dnes více jak desetkrát.

V roce 2009 nenalezlo další zhodnocení téměř 2 mil.t obilí a bylo vyvezeno. Souvisí to s nižší spotřebou v důsledku již volného pádu živočišné produkce.

Neustále se tak prohlubuje strukturální nerovnováha v hospodářské soustavě českého zemědělství:

  • snižování stavů přežvýkavců zejména skotu vede k nevyužívání rostoucí výměry trvalých travních porostů,
  • snižování stavů monogastrických hospodářských zvířat vede k obrovským přebytkům obilovin pro něž se zatím nenalézá další vhodné využití – například v programu biopaliv, jako v mnoha západních zemích, které ho, na rozdíl od nás podpořily.

 

Takové nerovnováhy vedou ke snižování efektivnosti celého odvětví.

Prakticky již přestává působit určitý stabilizující nástroj, intervenční nákup obilovin. Intervenční cena se sílící korunou vůči euru je velmi nízká a od příští sklizně je nákup možný již jen pro pšenici. Navíc se bude skládat kauce, která může propadnout ve prospěch EU. Tím tento podpůrný instrument ztratí smysl.
Na intervenční nákup obilí jako na záchranou síť již nadále nelze spoléhat.

 

Dosud malý rozsah má i využití biomasy zejména z rostlinné výroby pro energetické účely.
V současné době je v provozu asi 110 zemědělských bioplynových stanic o průměrném výkonu 600 KW elektrické energie. Do konce roku 2013 by mohla být z programů Programu rozvoje venkova podpořena výstavba dalších 100, z programu Ministerstva průmyslu a obchodu 80 a s podporou Ministerstva životního prostředí 20. Na konci roku 2013 bychom tak mohli mít v provozu 310 stanic, které spotřebují siláž a senáž ze 77 500 ha.

Plocha zemědělské půdy na které se pěstují plodiny a nemají užití pro tuzemskou výživu lidí ani pro krmení zvířat se však odhaduje na 680 tis. ha. To je skoro devětkrát víc než bude plocha využití pro bioplynové stanice v roce 2013. Přitom se počítá s využitím až 120 tis. ha pro výrobu biolihu, která se zatím také nesměle rozbíhá.

K rozsáhlejší náhradě zhodnocovacího procesu v živočišné produkci využitím rostlinné produkce pro energetické účely je potřeba vytvořit nezbytné předpoklady:

  • vyřešit problémy s připojením bioplynových stanic do rozvodné sítě elektrické energie. Dávají stabilní výkon po celý rok na rozdíl od slunečních a větrných elektráren, jejich rozšíření pro výhodné ceny energií, již ohrožuje špičkové přetížení rozvodné sítě. Je nutné dotáhnout schválení takzvané připojovací vyhlášky,
  • vytvořit podmínky pro napojení bioplynu na plynovod a využití plynu v místě kde to lze učinit efektivněji jak k výrobě tepla tak i elektřiny,
  • prosadit v novele zákona 180/2005 od r. 2011 podporu nejen výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, ale i tepla,
  • prosadit další zvýšení podílů bioložky v motorových palivech. Od dubna, místo 4,5 % MĚŘO v motorové naftě na 6,3 % a místo 3,5 % biolihu v automobilovém benzínu na 4,5 %. To však nejsou konečné hranice. Jezdí už také vozidla na čistá biopaliva.

 

Dámy a pánové,

v minulém roce jsme zažili obrovský výkyv agrárních trhů směrem dolů, zejména u obilí a mléka. Potvrdilo se, že stávající stabilizační mechanizmy společné zemědělské politiky nejsou sto takové šoky zmírňovat. K tomu se ještě tyto mechanizmy omezují a nejsou nahrazovány novými. I loňský rok je důkazem co neviditelná ruka trhu dokáže, že nic nesrovná, ale tlačí odvětví k zániku. Není to totiž neviditelná ruka, je to ruka těch, kteří mají silnější postavení ve výrobkové potravinové vertikále a silnější ruka těch, kteří mají i více než dvojnásobné podpory ve srovnání s českými zemědělci.

Omezit vydírání obchodních řetězců, toho silnějšího článku ve vertikále, se asi na šestý pokus nakonec podařil schválením zákona o významné tržní síle. Platí krátce a po dohodě s naším členem Potravinářskou komorou čekáme jak se k jeho dodržování postaví kontrolní orgány, zejména Úřad na ochranu hospodářské soutěže a Ministerstvo financí se svou cenovou kontrolou.

Evropská komise se k problému nerovnoprávného postavení v potravinové vertikále postavila tak, že začala průzkum cen v cenových okruzích, farmářských, zpracovatelských a spotřebitelských cen. Opatření však zatím nejsou žádná.

Podobná situace je ve vytvoření účinného nástroje na evropské úrovni k omezování nepříznivých důsledků výkyvů agrárních trhů i ze změn klimatických podmínek.
Místo vytváření evropských zdrojů například z tak zvané modulace se doporučuje členským zemím vytvářet národní fondy či podporovat pojistné.

Pokud jde o podporu pojistného, podařilo se nám prosadit maximální podporu v pojištění plodin i hospodářských zvířat. Je to maximum co zatím Evropská komise připouští.

Horší je to s prosazením rizikového fondu o jehož zřízení při PGRLF již několik let usilujeme. Důsledky hospodářské krize, které na zemědělce doléhají a ještě se stupňují, by měly přesvědčit vládu i parlament o účelnosti takového fondu. Obnovit jednání o vzniku rizikového fondu je nutností.

Národní rizikové fondy však nejsou řešením pro konkurenceschopnost Evropy, jsou výzvou pro soutěž národních rozpočtů, pro další krok k nacionalizaci společné zemědělské politiky a zakládání další nerovnosti mezi zemědělci členských států. Očekáváme, že příchodem nového komisaře pro zemědělství a rybolov Daciana Ciolose se tyto pokusy o nacionalizaci SZP neprosadí.

Bez obdobného systému jako jsou anticyklické platby farmářům v USA se Evropa neobejde. Jak dlouho však bude trvat než se k tomu dospěje? Co do té doby zbude z evropského zemědělství, co zbude ze zemědělství členských států se schodkovými rozpočty jako je naše republika?

 

Životně důležité pro naší další existenci je vyrovnání podmínek Společné zemědělské politiky EU mezi starými a novými členskými zeměmi.

Základem pro jednání o této otázce byla konference nevládních organizací 12 nových i starých zemí EU, kterou svolala agrární komora 1. června 2009.

Podařilo se schválit deklaraci, která požaduje vyrovnání podmínek společné zemědělské politiky v platbách mezi novými a starými zeměmi EU. Rekapitulovala také požadavky na řešení krize ve výrobě mléka. S rovnými podmínkami souhlasily tehdy i představitelé agrárních organizací starých zemí EU, přítomní na konferenci. Deklarace byla předána ministrovi zemědělství Petru Gandalovičovi, který v té době předsedal radě zemědělských ministrů EU a tehdejší zemědělské komisařce unie Marian Fischer Boel.

Již předtím jsme vyčíslené nerovné podmínky medializovali. V plné nahotě jsme je předvedli také na mezinárodní demonstraci v Praze 12. března za účasti osmi tisíc zemědělců z osmi členských zemí unie.

K boji za rovné podmínky využíváme i studii, kterou zpracovali nezávislí odborníci na akademické půdě Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně pod vedením profesorky Věry Bečvářové. Studie jasně prokazuje zaostávání evropského zemědělství za světovým vývojem a zaostávání nových členských zemí za starými členskými zeměmi EU. Tuto publikaci měli delegáti loňského sněmu k dispozici. K vašemu využití je nyní i sborník, který jsme připravili s Českým statistickým úřadem a který dává přehled o vývoji českého zemědělství ve vývojových řadách a ukazuje srovnání.
Další jednání k vyrovnání podmínek jsem vedl spolu s předsedou Slovenské polnohospodářské a potravinářské komory u generálního tajemníka a na předsednictvu COPA v Bruselu. Bylo to 12. ledna tr. 11. a 12. února jsme se slovenskými kolegy za mohutné podpory polských kolegů prezentovali na zasedání prezidia COPA společný česko – slovenský argumentační materiál, který vzbudil velký rozruch.

Musím říci, že v hlavách představitelů starých zemí unie je další přechodné období s nerovnými podmínkami a proto budeme v tlaku pokračovat, respektive ho budeme stupňovat.

Ke zvýšení tlaku na vedení COPA jsme svolali na 22. a 23. března do Brna Konferenci nevládních agrárních organizací nových členských zemí EU 12. Zájem o tuto konferenci projevují i představitelé nevládních organizací starých zemí. Hledáme další spojence, mám příslib osobní účasti a podpory na konferenci od zemědělského rady velvyslanectví USA.

Musíme však dokázat, aby se k našemu úsilí připojily i státní orgány, respektive aby se připojily k nedávnému prohlášení ministrů zemědělství nových členských zemí ve Varšavě. Naše ministerstvo se k tomu zatím nepřipojilo.

V rámci nástrojů a působení společné zemědělské politiky EU na podnikatelské prostředí v naší zemi je nezbytné přijmout českou agrární koncepci.

Byl to již požadavek z našeho minulého sněmu. Tehdejší ministr zemědělství Petr Gandalovič vyhlásil pseudokoncepci směřující k dalšímu snížení agrární produkce v této zemi, kterou jsme na velkém shromáždění v Lucerně rázně odmítli.
Teprve po změně ministra zemědělství jsme docílili ustavení pracovního týmu pro strategické otázky. Nyní se sestavují dílčí pracovní skupiny. V týmu máme svého zástupce a navrhujeme zastoupení také v pracovních skupinách.

Zatím jsou evropská a v jejich rámci i naše pravidla nastavena antiprodukčně s mnoha omezujícími opatřeními s podporou krajinotvorných a environmentálních funkcí. Je potřeba po důkladné analýze rozhodnout, zda v tom budeme pokračovat, pokračovat v neustálém snižování agrární produkce a dovážet potraviny ze zemí kde zemědělce více podporují? Nebo, zda se vydáme cestou modernizace u perspektivních oborů, soustředíme investice do kompletních a efektivních výrobkových systémů.

Zda soustředíme podpory na tyto projekty, nebo budeme dál poskytovat v podstatě sociální dotace a dotovat extensitu na polovině území republiky.
 
Současný tlak krizových projevů nutí podnikatele k rozhodnutí co dál, bez ryze českého zemědělství a bez konkrétních kroků k jejímu naplnění hrozí rozsáhlé opouštění podnikání v odvětví. Doufejme, že se to konečně vyjasní a bude přijata skutečně prorůstová koncepce.

Napomoci k osvětlení problémů a východisek by měl přispět i seminář Úspěšné podnikatelské projekty v zemědělství – východiska z krize, který pořádáme v rámci výstavy TECHAGRO 2010 24. března v Brně.

 

U PGRLF se podařilo prosadit vstřícná opatření ke zmírnění důsledků krize.

Na náš návrh byla obnovena podpora provozních úvěrů a bylo obnoveno také částečné ručení za zemědělské a zpracovatelské úvěry.

Podařilo se také prosadit nový program (zatím alespoň do r.2012) na podporu nákupu zemědělské půdy náhradou za starý, který byl časově omezen.

Fond také nově finančně podporuje tzv. factoring, to je odkup pohledávek specializovanými firmami.

Z finančních prostředků fondu je také na náš návrh dotováno zemědělské pojištění v maximálním rozsahu, který Evropská komise připouští.

Je potřeba říci, že fond také plně dotuje DPH u nákladů na projekty obcí, neboť v prvých kolech příjmu žádostí nebyla DPH uznatelnou položkou.

Takové využití fondu je možné díky jeho finančnímu posílení, které se podařilo projednat.

Bohužel programy fondu jsou méně využívané zejména pro přísné podmínky finančního zdraví. Tyto podmínky je nezbytné přehodnotit s ohledem na dopady hospodářské krize.

 

Významné kroky se udělaly v nepotravinářském využití zemědělské produkce.

Díky práci komoditní rady AK se podařilo výrazně navýšit garantovanou výkupní cenu u zemědělských bioplynových stanic, která zajišťuje rozumnou rentabilitu a především diverzifikaci tržeb s jistotou na 20 let. Do cenového rozhodnutí se podařilo zakotvit každoroční revizi nákladů na pěstování biomasy dle dat ČSÚ. V případě většího navýšení těchto nákladů v budoucnosti dojde k úměrnému navýšení ceny elektřiny a to ještě zvyšuje jistotu tohoto oboru. Podařilo se prosadit snížení spotřební daně u vysokopodílových směsných paliv –tj. oddanění podílu biopaliva ve směsi obsažené včetně čistých rostlinných olejů a biometanu z bioplynu. Chci z tohoto místa za velmi přínosnou práci této komoditní radě poděkovat.

Díky opakovanému požadavku a protestu Agrární komory u ministra Gandaloviče došlo k přehodnocení jeho rozhodnutí o zrušení zemědělských agentur Mze na okresech.

Řada požadavků členstva se podařila prosadit v realizaci Programu rozvoje venkova.

Díky práci zástupců Agrární komory v pracovních skupinách a v monitorovacím výboru došlo k výraznému zjednodušení získání investiční dotace například snížení počtu kódů, zjednodušování nahlašování změn, výrazné snížení sankcí při nedodržení podmínek a později zrušení prokazování finančního zdraví. Došlo k rozumnému přezávazkování 3. a 6. kola v zemědělských opatřeních, které reflektovalo nízké procento těch, kteří budou skutečně projekt realizovat.

Podařilo se projednat bodové zvýhodnění u projektů na prasata a nosnice.

Podařilo se vyjednat výjimku na splnění finančního zdraví u projektů na drůbež a prasata vzhledem k objektivní tíživé situaci v letech 2007 a 2008.

Ke schválení je připraven individuální ozdravovací program pro chovy prasnic.

Podařilo se prosadit řadu dalších opatření.
Po mnoha protestech při zrušení podpory školního mléka vládou M. Topolánka se podařilo u ministra Šebesty jeho znovuzavedení.
Ve zlepšení financování významně pomohlo rychlejší vyplácení přímých plateb již od 16. října návazně doporučení Rady ministrů EU.
Na evropské úrovni bylo také konečně povoleno křížové zkrmování masokostní moučky od 1.1. 2011.

V rámci zavádění systému křížové kontroly (Cross-compliance) byl významně snížen původně navrhovaný počet kontrolních bodů, včetně navrženého počtu subjektů. Je potřeba zdokonalit systém výběru subjektů počítačem, aby se nekontrolovaly v řadě případů stále tytéž podniky.

Významné úpravy se podařilo prosadit i v rámci nově připravených „Zásad správné zemědělské praxe“ (GAEC).

Podařilo se také změnit formulace, podle kterých měl být hospodář sankciován za něco, co nemohl ovlivnit, rovněž došlo k přizpůsobení GAEC č. 3, týkající se organických látek v půdě v podmínkách praxe.

Návazně na petici k zákonu o prodeji státní půdy byl navržen kompromisní návrh, který obsahoval většinu požadavků našeho členstva. V průběhu projednávání v parlamentu však došlo k takovým změnám, že byly naše hlavní požadavky vypuštěny a novela zákona byla formulována tak, že by sloužila především spekulantům se zemědělskou půdou. Proto jsme raději požádali o zastavení projednání a stažení novely. Na historii iniciativ spojených s tímto zákonem, jenž patří pro zemědělskou praxi ke klíčovým, je nejlépe vidět, jaké jsou v ČR vytvářeny pro farmáře podmínky. V tomto případě je to ne Brusel, ale naši zákonodárci a státní administrativa.
V rámci Českého předsednictví EU byla také odložena redefinice oblastí se ztíženými podmínkami LFA, až po roce 2013.

 

Mnoho úsilí jsme vynaložili na propagaci českých potravin. V devíti krajích proběhly soutěže o nejlepší regionální potravinu, které měly širokou publicitu. Poprvé se také podařilo prezentovat regionální potraviny na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích i na Národní výstavě hospodářských zvířat a potravinářské výstavě SALIMA v Brně.
 K podpoře těchto snah byla letos získána významná podpora z prostředků Ministerstva zemědělství, kterou má organizovat Potravinářská komora ve spolupráci s Agrární komorou, Krajskými úřady a Krajskými agrárními komorami. K tomu jsme uzavřeli příslušné dohody, jak s Potravinářskou komorou, tak s Asociací krajů. Vítězům krajských soutěží by měla být udělována značka Regionální potravina.
Je třeba ocenit spolupráci s Asociací krajů, která se konečně rozběhla v celé republice ku prospěchu zemědělců.
 
Byl také založen marketingový fond.
Práce spojené s jeho budováním řídí Marketingový výbor který byl založen rozhodnutím představenstva AK ČR na jednání dne 28. srpna 2009 v Českých Budějovicích. Důvodem je vlastní aktivita v propagaci tuzemské zemědělské produkce. Osloveni a zapojeni do spolupráce a finančního plnění společného fondu byly všechny subjekty, které jsou provázané na prvovýrobu a jichž se osud českého zemědělství bezprostředně týká. Cílem je v dlouhodobém horizontu změnit myšlení spotřebitelů a společnosti ve směru podpory a vnímání zemědělců ČR a jejich práce, tak jak je tomu běžné ve většině zemí EU15. Jsou zpracovány variantní řešení PR aktivit, dle celkových prostředků k jejich krytí. Základem je vzájemná solidarita všech zemědělců bez ohledu na formu a velikost podnikání, podložená samozřejmě racionálním a transparentním nakládáním se získanými příspěvky.
Práce Marketingového výboru není jednoduchá a postupuje pomalu, nicméně postupuje. Došlo k určitému přeskupení plánu činnosti, filozofie.
Chci delegátům sněmu sdělit, že Marketingový výbor sice se zpožděním, ale přece jenom zahajuje svoji konkrétní činnost a členské organizace dostanou v průběhu několika dní podrobné informace.
AK ČR ve spolupráci s vybranou PR společností zpracovala a prostřednictvím SZIF podala k EK projekt na propagaci mléka a mléčných výrobků, s celkovým rozpočtem 9 mil. Kč v tříletém harmonogramu. Projekt byl v prvním, podzimním kole zamítnut a vrácen k dopracování, které následně proběhlo na základě konzultací s DG Agri, SZIF a MZe ČR. Projekt byl podán v požadovaném termínu do 15. února 2010. Pokud bude projekt k 15. červnu schválen, je předpoklad spuštění stanovených aktivit na podzim tohoto roku.

Naši zástupci se také účastní práce Odborné komise pro značku KLASA, která navrhuje ministrovi nastavení a zdokonalování pravidel a Hodnotící komise, která podrobně hodnotí jednotlivé žádosti a výrobky, zda vyhovují nastaveným kritériím a mají skutečně nadstandardní vlastnosti.
Při posledním jednání sněmovny společenstev vznikly pochybnosti o hospodárnosti při nakládání s prostředky zejména na propagaci KLASY. Dokonce byl vysloven požadavek, aby udělování značky Klasa převzala Agrární komora a Potravinářská komora. 
V každém případě se ukazuje nezbytnost koordinace při propagaci zemědělských a potravinářských výrobků.

Pomáhali jsme také při zmírňování následků povodní.
AK ČR v souladu se zákonem č.117/2001 Sb., o veřejných sbírkách zřídila dne 3.7. 2009 u ČSOB „Konto povodňové solidarity“, za účelem shromáždění podpory subjektům postiženým povodněmi z června 2009. Konto bylo uzavřeno k 30. září 2009 a shromáždilo se na něm 563.614 Kč.
 Rozhodnutím představenstva AK ČR byla pomoc nasměrována do oblastí Moravskoslezského, Olomouckého a Jihočeského kraje, v poměrné částce 187.833 Kč na kraj po zaokrouhlení a odpočtu 144 Kč na administraci.
Na základě tohoto rozhodnutí AK ČR požádala o vytipování nejvíce postižených subjektů, které byly v níže navrženém rozsahu zohledněny.

RAK Ostravsko, 2 subjekty:

Zemspol Studénka a.s.
Multip Moravia s.r.o.

AK Olomouckého kraje, 3 subjekty:

p. Zdeněk Váhala
p Josef Prachař
AGRO A.R.W.

RAK Jihočeského kraje, 4 subjekty:

AGRO Čejetice s.r.o.
ZEMPO – VOS, a.s.
p. Václav Smitmajer
p. Václav Horník

 

Pomoc na odstraňování následků povodní z června 2009 ve vlastní režii a v přímé distribuci zajistila RAK Královehradeckého kraje – kamion materiální pomoci v hodnotě 70.000 Kč a finanční sbírka v celkovém objemu 767.000 Kč, na které se podíleli zemědělci z okresu Jičín (339.000), Náchod (153.000), Hradec Králové (125.000), Rychnov nad Kněžnou (80.000) a Trutnov (70.000). Tyto prostředky pomohly po konzultaci s místně příslušnými OAK subjektům v oblasti Nového Jičína, Životic a Jeseníku.

Další pomoc vypsání finanční sbírky pro zemědělce v postižených oblastech, zorganizovala KAK Ústeckého kraje, které se podařilo díky ochotě a zájmu široké veřejnosti, obcí, podnikatelů a neziskových organizací shromáždit celkem 303.000 Kč. tato pomoc byla předána k využití především zemědělcům v Jihočeském kraji.
Vážené delegátky, vážení delegáti, sečteno a podtrženo – členové AK ČR přispěli postiženým povodněmi celkovou částkou 1.703.614 Kč. To ukazuje na mravní sílu naší organizace a je třeba všem, kteří přispěli a těm, kteří pomoc organizovali poděkovat.

 

Velmi dramatické bylo vyjednávání o platbách na rok 2010.
V původním návrhu státního rozpočtu byla, zcela v rozporu s vyjednanými podmínkami při vstupu do EU, navržena na národní doplňkové platby nula. Vyjednaný objem představuje 7 mld. Kč. Po našem jednání u předsedy vlády za účasti ministrů financí a zemědělství byla do návrhu rozpočtu zapracována 1,5 mld. Kč. Dalších 1,5 mld. Kč bylo doplněno po prosincové demonstraci, kterou Agrární komora svolala na Hradčanské náměstí a po průvodu před poslaneckou sněmovnou, kde byl požadavek předán skupině poslanců. Zbytek se předpokládá doplnit ze zdrojů Pozemkového fondu, PGRLF, vnitřní pokladniční správy MFa a úspor v kapitole Mze.

Splnění naprosté většiny našich požadavků bychom nedosáhli bez protestních akcí, které jsme byli nuceni organizovat, když vyjednání běžnými způsoby selhala.
Na kritickou situaci v českém zemědělství ukazuje taková radikalizace členské základny, že jsme zorganizovali šest protestních akcí – nikdy předtím jich tolik nebylo.

Na 12. března jsme svolali demonstraci, které se zúčastnilo 8.000 lidí v Praze před MZe, celkem z osmi zemí k vyrovnání podmínek SZP EU a záchraně dojeného skotu.

Předali jsme deklaraci s požadavky komisařce pro zemědělství a rozvoj venkova M. Fischer Boel a ministru zemědělství ČR Petru Gandalovičovi při příležitosti konání „ Konference k politice kvality zemědělských produktů a potravin “.Výsledek nevedl ke konkrétním jednáním o pomoci, ale výrazně upozornil politiky v ČR i v EU a dále novináře a širokou veřejnost na tíživou situaci v sektoru a potřebu ji řešit. Byla vyjádřena podpora od vybraných svazů Německa a Rakouska, tedy i starých zemí EU15.

29. dubna v Chlumci nad Cidlinou, jsme organizovali protest 500 lidí u památníku Selského povstání, který byl doplněn výjezdy techniky v šesti krajích ČR, šlo o opětovné a důrazné upozornění na problémy v chovu dojeného skotu a nízké výkupní ceny mléka se snahou zapojit do řešení MZe.

22. června se naši lidé zúčastnili v Lucemburku shromáždění cca 5.000 farmářů z mnoha zemí EU k upozornění EK na dlouhodobě trvající krizi v sektoru výroby mléka a nízké ceny.
 
29. června se uskutečnily protestní jízdy techniky na dálnicích a silničních komunikacích za účasti asi 4.000 lidí k opětovnému upozornění na pasivní politiku státu a EK a na absenci pomoci při oživení výkupních cen mléka.

29. a 30. října se konalo protestní vylévání mléka na deseti místech České republiky. AK ČR tuto individuální iniciativu vybraných zemědělských podniků, které tento čin charakterizovaly jako akt zoufalství nad dlouhodobě podnákladovou výkupní cenou mléka podpořila.

2. prosince 2009 jsme v Praze na Hradčanském náměstí a před Poslaneckou sněmovnou Parlamentu organizovali shromáždění cca 5.000 lidí k prosazení požadavku na uvolnění 1,5 mld. Kč ze zdrojů státního rozpočtu pro posílení národního dorovnání přímých plateb, tzv. TOP UP pro rok 2010. K pozměňovacímu návrhu podanému poslancem L. Skopalem (ČSSD) byla získána podpora 106 poslanců (ČSSD, KSČM, částečně KDU ČSL a nezařazení) k navýšení.

 

K částečnému krytí nákladů na demonstrace a zviditelnění kritické situace byl zřízen mléčný fond.

Příspěvky na jeho činnost od jednotlivých subjektů shromažďoval na samostatném účtu Zemědělského svazu ČR. Celkem bylo získáno 449.810 Kč a na aktivity spojené s upozorněním na kritickou situaci v komoditě mléko a klesajících stavech dojnic bylo vynaloženo celkem 324.691 Kč. V tom jsou například výdaje spojené s přímou organizací protestů dne 8. března, které činily 84.349 Kč, dále byly jednotlivým OAK částečně hrazeny náklady na dopravu autobusy, apod.

Zůstatek ve výši 125.119 Kč bude převeden na účet Marketingového fondu při AK ČR.

Spolupracujeme s Národní sítí Místních akčních skupin a jsme zapojeni do národní sítě pro venkov.

Zúčastnili jsme se aktivně národní konference venkova, která naše požadavky na opatření ke zmírnění dopadů krize a vyrovnání podmínek společné zemědělské politiky podpořila.

Spoluorganizovali jsme také představení Místních akčních skupin na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích.

Specifika rozvoje venkova a úloha zemědělství v něm jsou publikovány v samostatné příloze našich informačních novin AGRObase.

Výrazně jsme pokročili v medializaci našich problémů a naší práce.

Kromě týdenní stránky v Zemědělci, čtvrtletníku AGRObase a na internetovém portálu apic se dostáváme i do celostátních deníků a magazínů. Prakticky žádná událost, která se týká agrárních odvětví se neobejde bez našeho komentáře, který přebírá ČTK, rozhlasové stanice a denní tisk. Zvláště silné působení vyvolávají naše vystoupení v televizích, zejména v nedělním hojně sledovaném pořadu – Otázky Václava Moravce.

Pořádáme minimálně jednu tiskovou konferenci měsíčně k aktuálním tématům za hojné účasti novinářů.

Rezervy máme zejména v práci s regionálními sdělovacími prostředky, zejména ze strany některých krajských, regionálních a okresních komor.

Od minulého sněmu jsme se zúčastnili 78 připomínkových řízení k právním předpisům.

 

Dále jsme rozšířili a zpřehlednili náš internetový portál apic.ak.cz. Nově jsme na něm také zavedli diskusní sekci Fórum, podsekci Elektronická pošta, možnost výběru zasílání zprávy z denních a týdenních souhrnů, v sekci komodity byla vyčleněna podsekce statistické informace. Dále byla vytvořena sekce Dotace. Byla provedena i částečná změna grafiky.

 

Bohatá je i zahraniční činnost komory.

AK ČR je řádným členem sdružení nevládních zemědělských organizací COPA – COGECA se sídlem v Bruselu a účastní se jejich pravidelných jednáních od úrovně pracovních skupin, po Prezidium. Řádná jednání pracovních skupin pro jednotlivé komodity, či jmenované strategické okruhy témat pokrývá cca 60 jmenovaných expertů z řad členských společenstev komory. Zúčastňujeme se také měsíčních jednání politicko organizačního výboru, který doporučuje závěry pro předsednictvo.

Druhé funkční období ve funkci 2. viceprezidenta COPA pro otázky východních zemí plní v současné době prezident AK ČR Jan Veleba.

Spolupracujeme také s dalšími členskými organizacemi při koordinaci a prosazování společných témat jako je pomoc sektoru mléka, odbyt obilí pro vnitrozemské státy, Společná zemědělská politika 2014 – 2020, aj.

I přes naše opakované výzvy hodnotíme jako slabou spolupráci AK ČR s poslanci Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu, vzešlými z voleb roku 2009. S poslancem za ODS Hynkem Fajmonem existuje rámcová dohoda o vzájemném podpoře k hájení témat a priorit České republiky, která v praxi zatím nemá přílišného plnění. Poslanec Robert Dušek (ČSSD) neprojevil žádný zájem o spolupráci.

Zlepšila se spolupráce se Stálým zastoupením ČR při EU a zapadá do našich aktivit za prosazení rovných podmínek při reformě SZP.

V roce 2009 se uskutečnila 3 jednání nevládních agrárních organizací V4 a stálého pozorovatele Ukrajiny.
Během jednání V4 jsou diskutována aktuální témata jako ceny a odbyt komodit, podpory zemědělství a venkova i strategické otázky Společné zemědělské politiky a zaujímána společná stanoviska a požadavky k jejich řešení a následně jsou zpracovány do závěrečného komuniké. Ta jsou následně tlumočena a projednávána na úrodni národních vlád a politik, i směrem k Evropské komisi, Evropskému parlamentu, či sdružení nevládních organizací COPA – COGECA.

Významnou pozici si v Bruselu vydobyl náš stálý zástupce.

Význam jeho činnosti spočívá v oficiálním pokrytí jednání pracovních skupin, výborů a Prezidia COPA COGECA a v trvalé komunikaci se zaměstnanci a dalšími členy těchto organizací pro AK ČR významných témat. Zároveň získává a sestavuje pro potřeby AK ČR každý týden přehled aktuálních informací, které jsou zveřejňovány v interní sekci APIC. Prostřednictvím této přímé vazby ve strukturách COPA COGECA a s provázáním na Stálé zastoupení ČR při EU, DG Agri, apod., udržuje každodenní kontakt s děním s nevládními a EU institucemi v Bruselu. Jeho práci je třeba vysoce ocenit.

 

Řadu úkolů jsme plnili v odborném vzdělávání, školství a poradenství.
V oblasti zemědělského školství se zasazujeme o zlepšení stavu v odborném vzdělávání včetně odborného školství. Cílem je větší počet absolventů, kteří se aktivně zapojí do výroby v zemědělských podnicích. Školská komise se touto otázkou intenzivně zabývá.Chceme se podílet na projektu Národní soustava kvalifikací, který umožní získání dílčích kvalifikací, a tím možnost větší zaměstnanosti. Chceme se podílet na projektu Národní soustava povolání, jehož předmětem je vytvoření charakteristik povolání tak, aby to odpovídalo měnícím se podmínkám. Připravujeme se na projekt UNIV II.- Systém, který by měl ověřovat v praxi výsledky z jednání sektorových rad, které jsou součástí Národní soustavy kvalifikací. Ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR se účastníme projektu „Nová závěrečná zkouška“, kde se nyní naplňuje veřejná zakázka „Zajišťování participace zaměstnavatelů“. Byl podán projekt „Inovace v terciárním vzdělávání.“, kde jsme partnery Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně a COOP. Našim úkolem zde bude zajistit praxi pro studenty a stáže pro doktorandy. V plánu je další projekt, který bychom měli podávat opět ve spolupráci s již zmiňovaným partnerem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, na téma: ´Partnerství a sítě´. Také tady bude úzce spojeno školství a zemědělská praxe. Od října 2009 se připravuje projekt z Evropského sociálního fondu jehož garantem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

Jsme členy Asociace vzdělávacích zařízení pro rozvoj venkovského prostoru, kde jsme v kontaktu se zemědělskými středními školami. Naše snaha, zlepšit praktickou výuku na školních statcích, se nyní přenesla na vytvoření standardů funkčního, rentabilního školního hospodářství, aby splnilo požadavky praxe, ale i výuky.

Spolupracujeme se všemi univerzitami, které vychovávají zemědělské odborníky, naši zástupci jsou v jejich vědeckých radách i radách výzkumných ústavů.

Naše Agrární poradenské a informační centrum se v roce 2009 věnovalo dokončení realizace 29 seminářů z Programu rozvije venkova na téma: Aktuální poznatky v postupech chovu mléčného skotu, Využívání alternativních zdrojů biopaliv a energií a Dodržování předpisů a směrnic týkajících se zemědělství a životního prostředí.
Do konce roku 2009 probíhala administrace těchto akcí se Státním zemědělským intervenčním fondem.

V roce 2009 se Agrární komora zapojila do poradenství v rámci dotačního titulu „Vstupní konzultace“ a stala se poradenským místem, kam může kdokoliv zavolat, napsat e-mail nebo se dotázat písemně či ústně na otázky týkající se problematiky zemědělství.

Dále jsme připomínkovali aktualizovaná pravidla PRV – opatření I.3.4. Využívání poradenských služeb.
Podíleli jsme se na tvorbě pravidel pro fungování poradenského systému v zemědělství v ČR, ustavovaly se nové obory poradenství, zjednodušovala administrace a akreditace poradců, aby se zvýšilo využívání a čerpání poradenských služeb zemědělskou výrobou.

Zúčastňujeme se jednotného evropského šetření ekonomiky zemědělských podniků FADN. I když je již nezanedbatelná finanční motivace, počet šetření subjektů ubývá. V této souvislosti nebude od věci se začít zabývat důvěryhodností interpretace získaných dat. Zvýšení počtu podniků především zaměřených na speciální plodiny, podniků bez půdy a podniků fyzických osob je úkolem okresních agrárních komor.

 

Dámy a pánové

Nedílnou součástí zprávy představenstva je i schůzová činnost a vnitřní záležitosti komory.
Představenstvo agrární komory se mezi sněmy sešlo šestkrát a zabývalo se všemi otázkami obsaženými v této zprávě. Na každém jednání představenstvo projednává příspěvkovou morálku členstva. Vedení komory ve složení prezident, viceprezidenti, předseda dozorčí rady, tajemník, vedoucí zahraničního oddělení a poradce prezidenta se scházelo každý měsíc.

Jedním z nejobtížnějších rozhodování představenstva bylo o systému TOP-UP na rok 2010 a rozdělení obálky na přežvýkavce. Na prosincovém jednání byly probrány všechny možné varianty a nakonec byly vybrány kompromisní.

Pokud jde o obálku přežvýkavců shodlo se představenstvo převahou 95 % hlasů na návrat k rozdělení v roce 2008 s tím, že každá kategorie bude krácena stejným podílem jako je krácení celé obálky. Rovněž v otázce, zda se vrátit zpět v poskytování plateb TOP-UP pouze na ornou půdu, dospělo představenstvo po seznámení se s konkrétními možnostmi k názoru ponechat platby na zemědělskou půdu. Je to jediná možná varianta. Při návratu k orné půdě by se musela odečíst výměra krmných plodin ve výchozím roce 2007. Takové podnikové údaje však nejsou k dispozici.

Obě kompromisní a vyvážená rozhodnutí, která sbližují podporu dojného a masného skotu byla ostře napadána buď pro neznalost souvislostí, zviditelňování osob nebo pro bezohledné prosazování skupinových zájmů.
Znovu se ukázalo, že představenstvo komory je orgán reprezentující celé podnikatelské spektrum v agrárních odvětvích včetně regionálního zastoupení a odborných společenstev a jeho rozhodnutí jsou vyvážená tak, aby nezvýhodnila jednu skupinu členstva na úkor druhé.

Členskou základnu Agrární komory tvoří k dnešnímu dni 58 okresních, 2 regionální, 12 krajských agrárních komor a 31 odborných členských společenstev.

Z členství bylo vyloučeno pouze Sdružení Biotech Morava pro neplnění členských povinností. Členové AK ČR sdružení v Okresních agrárních komorách obhospodařují 1,7 mil.ha zemědělské půdy. Počet členů v okresních a regionálních komorách je 3255, z toho je 2857 zemědělských organizací včetně 1602 soukromě hospodařících rolníků, kteří mají 35 % zastoupení v okresních a regionálních orgánech.

Stále nemáme dokompletovanou elektronickou evidenci členstva. Problémy s předáváním údajů přetrvávají u 13 okresních agrárních komor a u většiny členských společenstev. Přitom jde o velmi důležité opatření k pořádku v členských řadách i pro účast komory v různých projektech.

Žádám proto představitele okresních komor a společenstev, kteří tak dosud neučinili, aby tuto evidenční členskou povinnost splnili.

 

Vážení hosté, vážení delegáti, dámy a pánové.

Přestáli jsme rok 2009, jeden z nejsložitějších v novodobé historii českého zemědělství. Velmi těžké období nás čeká do příštího sněmu.

Do roku 2010 jsme vstoupili s vyčerpanými rezervami, pokračuje propad cen většiny komodit a platby, které by měly z části tento propad eliminovat lze očekávat až koncem třetího čtvrtletí.

Měli bychom se soustředit na dokončení všech opatření, která zmírní důsledky hospodářské krize a umožní udržet i když redukované, nejohroženější odvětví zemědělství.

Do roku 2010 jsme také vstoupili v pokračující politické nestabilitě, která má speciálně pro nás neblahé důsledky. Naléhavě potřebujeme, aby po volbách dosedl na Těšnov ministr zemědělství, který bude mít silnou pozici a který začne věci bez prodlení a s velkým důrazem a nasazením řešit. Po dlouhé sérii střídání ministrů v krátkých časových úsecích považujeme tuto záležitost za klíčovou. Takovému ministrovi nabídneme spolupráci a pomoc, přičemž bude třeba zapomenout a neplést do našich postojů a pozic politiku.
 
Velký zápas musíme svést na mezinárodním poli v bruselských strukturách pro rovnoprávné podmínky podnikání v rámci Společné zemědělské politiky EU po roce 2013. S tím je spojena naše budoucnost. Česká Agrární komora je připravena sehrát ve spolupráci se Slovenskou polnohospodárskou a potravinárskou komorou roli lídra a sjednotitele v rámci nevládních agrárních organizací nových zemí. Dokladem toho je mezinárodní konference, kterou za 12 dní za podpory jihomoravského hejtmana Michala Haška pořádáme v Brně.

Je ale tristní, že na úrovni vlády podpora společnému postupu v této záležitosti v rámci státních administrativ nových zemí chybí. ČR stojí stranou mezinárodních podpůrných aktivit k vyrovnání podmínek se starými zeměmi EU. Například v únoru ve Varšavě.
 
V rámci této společné unijní zemědělské politiky musíme prosadit reálnou prorůstovou agrární koncepci naší republiky.

Zdůrazňuji nejdůležitější úkoly, soubor dalších je obsažen v tezích které jste obdrželi.

Doporučuji, abyste se v diskuzi vyjádřili ke zprávě představenstva i k těmto tezím tak, abychom se po zapracování Vašich připomínek mohli jimi do příštího sněmu řídit.

Závěrem chci po konzultaci s vedením, předsednictvem a dozorčí radou AK ČR vyjádřit názor ještě na dvě stěžejní záležitosti. A sice na další taktiku prosazování našich požadavků. Není naší vinou, realita je zkrátka taková, že za poslední roky jsme jenom jednáním nedosáhli téměř ničeho. Vždy jsme museli použít kombinace metod jednání a tlaku. Doporučoval bych od tohoto scénáře neustupovat.

Je možné, že po volbách se konečně dočkáme silného a odpovědného ministra zemědělství a že konečně se budeme moci soustředit na normální práci. Během posledních let tomu však tak nebylo.

Tou druhou záležitostí je stoupající nervozita v našich řadách a souboj o rozdělení dotací. To, co v minulém roce za našimi zády provedlo Mze, a sice snížilo platbu VDJ dojeným kravám, což bylo dílo předchozího ministra a výrazně zvýšilo platbu kravám bez tržní produkce, pokládáme za velkou nespravedlnost a zlý úmysl rozeštvat zemědělce. Představenstvo AK se dokázalo pro tento rok shodnout při vědomí speciálních připravovaných podpůrných programů pro dojené krávy na dobrém kompromisu. To, co ale jako reakci na celý vývoj předvedl SMO, to se vymyká zdravému rozumu. Chci vás paní delegátky a páni delegáti jménem představenstva AK ČR důrazně požádat o zdrženlivost, konstruktivní přístup a jednotu. Pokud bychom to v této době, která je pro české zemědělství doslova zlomová nedokázali, pak prohrajeme všechno.

Věřím, vážení účastníci sněmu, že dnes dospějeme ke správnému a závaznému usnesení, jehož naplnění bude ku prospěchu českých agrárních odvětví a venkova.
 
Děkuji za pozornost a přeji úspěšný další průběh sněmu.

Na XVII. sněmu AK ČR dne 11.3.2010 přednesl Ing. Jan Veleba, prezident