Jako reprezentant regionální samosprávy a hejtman Jihomoravského kraje, který je typický právě svým zemědělským charakterem, si dnes a denně uvědomuji, jakou má zemědělství a s ním související obory zásadní úlohu pro zachování a údržbu kulturní krajiny a jakým zásadním způsobem ovlivňují náš každodenní život. Velmi si té nelehké práce vážím. Vážím si i velmi plodné a dlouhodobé spolupráce s Agrární komorou ČR i dalšími profesními organizacemi, které reprezentují toto odvětví. Ale vím, že tu nejsem dnes jen proto, abychom si vyměňovali zdvořilostní fráze, ale že ode mne, jako reprezentanta důležité politické strany, očekáváte také jasné slovo ohledně budoucnosti zemědělské politiky a že chcete plným právem slyšet, co můžete od politické reprezentace naší strany očekávat.

Vize a programové zásady, které zde předkládám i jménem svých spolupracovníků, vznikly ve spolupráci a v diskusi s mnohými ze zde přítomných. Naše vize a strategie nejsou dogmatem, ale jsou nadále otevřeny kritické diskusi a připomínkám z vaší strany a já osobně je budu vždy vítat. Slibuji vám, že skončilo období, ve kterém se ministr zemědělství bavil pouze s vybranými lidmi a organizacemi, já jsem připraven mluvit se všemi a všem velmi pozorně naslouchat. Naši vizi zemědělské politiky bych krátce charakterizoval čtyřmi základními principy a poté se u některých důležitých bodů zastavím podrobněji.

• Naše politika bude  komplexní – zahrnuje všechna odvětví důležitá pro zdravý rozvoj  celého venkovského prostoru – zemědělství, v návaznosti na něj potravinářský a zpracovatelský průmysl, lesnictví a vodohospodářskou politiku. Je politikou, která zahrnuje komplexně problematiku rozvoje venkova.
• Naše politika musí být konzistentní a sebevědomá v celoevropském kontextu, aktivně prosazovat a hájit oprávněné strategické zájmy našich zemědělců a potravinářů. Jejím základním mottem musí být rovnoprávný vztah mezi členskými státy Evropské unie bez ohledu na délku jejich členství a nediskriminační přístup k jednotlivým členům Evropské unie.
• Naše politika musí být dlouhodobě udržitelná, ekologicky šetrná, přinášející zlepšení života pro všechny obyvatele venkovského prostoru a musí hájit ekonomické zájmy těch, kteří toto zlepšení přinášejí – zemědělců a  producentů těchto tzv. kladných externalit.
• Naše politika musí mít i  strategickou vizi – za tu považujeme pro budoucnost především čistou vodu, kdy využijeme polohy České republiky na evropském rozvodí.

Vliv krize na stav v zemědělství a potravinářství, fatální propojení zemědělských prvovýrobců a potravinářů

Naše zemědělství a potravinářství prochází v současné době hlubokou krizí. Krizí, která je důsledkem celosvětové ekonomické situace, důsledkem nezodpovědnosti takzvaných investičních poradců, analytiků trhu a bankéřů, nezodpovědných obchodníků s iluzemi. Jako u mnoha obdobných případů v minulosti jsou potrestáni ti, kteří krizi nezavinili, ti kteří vytvářejí reálné výrobky a hodnoty a kterým se v důsledku krize snížily příjmy nebo se v důsledku propadu příjmů omezil jejich trh a k nimž, bohužel, směřuje podstatně méně potřebné veřejné pomoci než k těm, kteří jsou za vznik krize odpovědní.

Příklad za všechny je současná výše pomoci sektoru mléka ze strany EU, která je podle mne nedostatečná a ve srovnání s masívní pomocí bankám, které stály u zrodu krize a zavinily ji, nemravně nízká. To není kritika našeho ministerstva zemědělství, to udělalo v rámci daných možností maximum, to je kritika způsobu uvažování některých evropských elit.

Tato krize navíc poukázala na fatální propojení zemědělských prvovýrobců a zpracovatelů, problém jednoho je budoucím problémem druhého a naopak. Budeme proto i nadále podporovat všechny metody přímé i nepřímé integrace výrobkových vertikál a systém dlouhodobých dohod  a smluv, odbytových organizací

Plně se hlásíme k tomu, že je nutné v případě krize a problémů pomoci, a to i ve formě nutných a potřebných finančních injekcí. Budeme důsledně prosazovat posílení všech dostupných ekonomických nástrojů a opatření ke zvýšení a udržení potřebného finančního toku do zemědělství, programu rozvoje venkova a investiční podpory zpracovatelského průmyslu.  Je to především:

• zachování úrovně podpor z rozpočtu Společné zemědělské politiky a do její změny dodržování závazku plného dofinancování TOP-UP
• vyšší míra využití nástrojů pomocí PGRLF a na tržním principu usnadnění přístupu k bankovním úvěrům,  především pomocí poskytování garancí a dotace úroku z úvěru, program faktoringu pohledávek, podpora trhu se zemědělskou půdou, podpora pojištění nepojistitelných rizik
• podpora dlouhodobých smluvních dodavatelsko-odběratelských vztahů, podpora přímé a nepřímé integrace ve výrobkových vertikálách, podpora odbytových organizací a sdružování producentů za účelem dosažení lepší vyjednávací pozice, podporovat vertikální integraci a kooperaci prvovýroby, zpracovatelů a distribuce na tržních kapitálových principech.
• v důsledku přebytku zemědělské potravinářské produkce posílení, produkce biopotravin, jako potřebného diverzifikačního opatření, včetně vytváření potřebných  distribučních kanálů a marketingové podpory.

Proto jsme prosadili i dorovnání zemědělských podpor ze státního rozpočtu ve výši 1,5 mld. korun, protože pevně věříme, že takto investované peníze se státnímu rozpočtu vrátí ve formě zvýšeného výkonu ekonomiky nebo třeba zachováním pracovních míst, především na venkově, kde je zemědělství stále důležitým zaměstnavatelem.

Nebudeme opakovat a nepřipustíme návrat pasivního přístupu vlády ODS, která se zabývala pouze okrajovými problémy zemědělství a potravinářství a nebyla schopna za tři roky definovat jakoukoli smysluplnou zemědělskou politiku. Promrhala historickou příležitost zahájit v době českého předsednictví zásadní a kvalifikovanou diskusi o potřebné reformě společné zemědělské politiky Evropské unie.

Takový pasívní a škodlivý přístup končí, my obnovíme dynamiku těchto potřebných procesů a vrátíme českému zemědělství a potravinářství jeho hrdost, zasloužené postavení a rovnoprávný přístup nejen v Evropské unii, ale i v globální ekonomické soutěži.

• Je nutné formulovat zemědělskou politiku, na principech vyrovnaného a dlouhodobě udržitelného postoje, jak v  produkčním rozměru zemědělství, tak rozměru environmentálnímu a sociálnímu, formulovat ji jako komplexní přístup k ochraně a rozvoji venkova, venkovského prostoru, zemědělství, lesnictví a vodohospodářství, nerozlišovat mezi jednotlivými organizačními formami podnikání v zemědělství nebo velikostí a zaměřením jednotlivých  podniků a podnikatelů.
• Neomezovat zemědělskou produkci, ale aktivně hledat a podporovat její odbyt, včetně alternativního využití zemědělské půdy k produkci biomasy určené zejména pro využití energetickým způsobem – tedy podporu agroenergetiky, kde budeme požadovat takovou úpravu legislativy a vyhlášek, aby na tyto zdroje nebylo pohlíženo jako na zdroje nespolehlivé a aby se z hlediska připojitelnosti  do sítě zásadně odlišily od větrných a fotovoltaických elektráren a byly upřednostněny.
• Zemědělská politika = komplexní politika, nikoliv jenom politika pro zemědělce, je to politika pro celý venkov, pro jeho obyvatele bez rozdílu, ve které se musí najít každý, tedy od drobného zemědělce s biologickou produkcí po enviromentálně šetrnou zemědělskou velkovýrobu. V rámci této politiky s využitím spolupráce s regionálními samosprávami podporovat všechna potřebná zlepšení podmínek života na venkově – především přístup k veřejným službám, dopravní obslužnosti, podporu školství a kultury, spolkové činnosti a činnosti společenských organizací.
• Jasně formulovat požadavek na  lepší koordinaci postupů ministerstev odpovědných za politiku rozvoje venkova, MZe, MMR a MŽP, sjednotit a zjednodušit řídící principy Programu rozvoje venkova.
• Odstranit a nadále nepřipustit nerovné postavení a jakoukoli diskriminaci mladších členů Evropské unie oproti původní 15 a naopak vyvinout tlak na srovnání neoprávněných produkčních omezení a finančních rozdílů při poskytování podpor z rozpočtu Společné zemědělské politiky EU.
• Maximální podporu technologické modernizaci zemědělské výroby a potravinářské výroby, včetně podpory zavádění moderních technologií,  vylepšení genofondu, podpora diverzifikace zemědělské výroby, rozvoji agroturistiky a „gastroturistiky“ a služeb souvisejících jednak se zdravým přístupem k životu, jednak s aktivním využíváním volného času.
• Podpora zemědělskému školství a výzkumu, urychlení zavádění nových poznatků do praxe a rozvoj precizního zemědělství.

postavení ČR v globalizovaném světě, kvalita potravin, dopravní vzdálenosti, hygienické a zdravotní předpisy a jejich vliv na konkurenceschopnost v rámci Evropy i celosvětové ekonomické soutěže – ochranná cla, používání náhražek, dovoz sociálního, ekologického a jiného dumpingu, potraviny a životní styl, výchova spotřebitele, Regionální potravina a Klasa

Existence globalizace je objektivní fakt, jak říká jistý český velikán: „Nemusíme s tím souhlasit, nemusí se nám líbit, ale to je tak všechno, co proti tomu můžeme dělat.“ Jsem přesvědčen o tom, že se nelze pouze pasivně podřizovat globalizačním jevům a trpně jím přihlížet. Evropské zemědělství a potravinářství postupným dlouhodobým historickým vývojem dospělo k existenci a prosazování jistých standardů a přístupů. Prosazujeme například správnou zemědělskou praxi, která v sobě zahrnuje mnoho ekologických, hygienických, ale i pracovně právních a sociálních standardů a norem. Prosazujeme kontrolu produkce potravinářských surovin a jejich zpracování, hygienické a zdravotní standardy.

Já souhlasím s tím, že v mnoha případech jsou tato nařízení složitá a i nepřehledná a možná i nadbytečná, ale to není důvod k jejich zrušení, to je maximálně důvodem k aktivnímu tlaku na jejich racionalizaci, vylepšování, přizpůsobení se novým vědeckým poznatkům, ale nikoli na jejich likvidaci.

Nejde o to bránit dovozu zahraničních potravin a zemědělské produkce, která je vyprodukována v souladu s evropskými pravidly, ale musíme být zásadně proti dovozu potravin a surovin, které tyto normy nesplňují. Není možné si pod heslem volné ekonomické soutěže v globálním měřítku dovážet hygienický, zdravotní, sociální nebo ekologický dumping.

Není možné, aby výsledkem globální ekonomické soutěže v potravinářství a zemědělství byly potraviny složené z laciných náhražek místo dostupných a bezvadných surovin z domácí  zemědělské produkce. Přece není možné nadále trpně přihlížet k „ekonomickým“ trendům, které způsobují, že průměrná potravina ujede v Evropské unii 1500 km, než se dostane od producenta k zákazníkovi na stůl.

My musíme začít s takovou politikou, která povede k výchově spotřebitele, k propagaci zdravých a kvalitních potravin především z domácí produkce. K tomu ostatně již dlouho slouží soutěž Regionální potravina a Klasa, která ve spolupráci Asociace krajů, Potravinářské komory ČR, Agrární komory ČR a MZe dlouhodobě propaguje kvalitní potraviny domácí produkce. Ale je třeba tuto propagaci zintenzívnit, naučit spotřebitele sahat do správných regálů, zabudovat problematiku těchto potravin i do moderních life-stylových aktivit a zdravého životního stylu.

zákon o významné tržní síle s odvoláním na sliby učiněné na minulém veletrhu a výhled co s tímto zákonem budeme podnikat v budoucnu

Již v v tomto volebním období jsme prosadili přijetí zákonné úpravy, která bude regulovat nekontrolované počínání velkoobchodních řetězců na našem trhu – zákon o významné tržní síle. Jsem rád, že tento zákon byl ve spolupráci s Potravinářskou a Agrární komorou ČR vypracován a parlamentem schválen. Jsem si vědom toho, že se nejedná o úplně bezproblémovou právní normu, že bude třeba ji ve spolupráci s odbornou veřejností upravovat a vylepšovat. Ale jde o první reálný pokus začít regulovat a omezovat některé problematické a sporné praktiky v obchodním styku a z tohoto pohledu se jedná o důležitou a průlomovou normu.

První krok byl sice učiněn, ale teď před námi stojí úkol toto první dobyté předpolí rozšířit, upevnit a dále rozvíjet. A já se k tomuto úkolu znovu hlásím a slibuji, že až se zde zase spolu sejdeme, bude tento zákon běžně užívanou normou v boji s nekalými praktikami řetězců a bude institucionálně promítnut do činnosti příslušných kontrolních orgánů, protože respekt k němu si vynutíme pouze důslednou a kvalifikovanou kontrolou jeho dodržování a postihováním jeho porušování.

budoucnost Společné zemědělské  politiky, českého zemědělství a potravinářství, rovnoprávný přístup

Dlouhodobě jsem přesvědčen o tom, že české zemědělství a potravinářství jsou spojené nádoby, které neodmyslitelně patří k sobě a nelze je bez problémů od sebe oddělit. Proto jsem přesvědčen o tom, že problematika přiměřené ochrany trhu Evropské unie, rozumná regulace velkoobchodních řetězců a nadnárodních firem je v našem zájmu a budeme intenzívně tato témata prosazovat při jednání o reformě Společné zemědělské politiky.

Není možné nadále mlčky přihlížet k tomu, že zemědělství tzv. „starých“ členských států je podporováno podstatně více z unijních zdrojů, než je tomu u „nových“ členů a ani nebudeme přihlížet k tomu, že jsou na našem trhu diskriminovány domácí potraviny jenom proto, že majitel distribučního řetězce je z jiné země.

ČR by v budoucnu mohla stát na pozici vyšší liberalizace zemědělské politiky v rámci EU a Společné zemědělské politiky pokud bude snižován rozpočet zemědělské kapitoly. Ovšem pouze za podmínek rovného přístupu a zákazu převodu možnosti podpory zemědělské produkce na úroveň státních rozpočtů jednotlivých členských zemí.

Na druhé straně se musíme maximálně snažit o udržení oprávněných dovozních bariér. Vyšší liberalizací nesmí dojít k ohrožení základních principů evropského charakteru zemědělství, tedy environmentální šetrnosti a přiměřenosti, produkce kladných externalit, dodržování principů best practice a precizního zemědělství, dodržování vysokých hygienických standardů a zdravotní nezávadnosti.

ČR by měla iniciovat hlubokou diskusi o posílení proexportní politiky EU. Rozhodující by měla být hledání nových odbytišť i jednání s Ruskem o odstranění netarifních bariér pro dovoz zemědělské a potravinářské produkce.

Je třeba okamžitě zahájit seriózní diskusi všech zainteresovaných  stran a  nově formulovat  postoje ČR k reformě zemědělské politiky, nové finanční alokaci, přetrvávající diskriminaci nově přistoupivších zemí a jejich nerovnoprávné postavení v přístupu k dotačním prostředkům z EU, formulovat novou komplexní strategii pro rozvoj venkova, zemědělství, potravinářského průmyslu, lesnictví a vodohospodářské politiky.

Vážené kolegyně, kolegové, pokusil jsem se představit alespoň v základním výčtu postoje, které budeme zaujímat k zemědělské problematice. Rámec mého dnešního vystoupení mi nedovoluje zabývat se mnoha dalšími aspekty a podrobnostmi, které by Vás nepochybně zajímaly a na které chcete znát odpověď. Já ale pevně věřím, že budete mít po parlamentních volbách možnost tyto otázky legitimně nastolit a my jsme je připraveni řešit. Naší i Vaší vizí je prosperující a spokojený venkov, prosperující zemědělství a potravinářství a pro tento cíl jsme připraveni učinit vše potřebné, ale k tomu bude zapotřebí naší společné tvrdé práce. Já jsem k tomu připraven a domnívám se, že Vy také.