KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Vystoupení předsedy zemědělského výboru PSP ČR Jiřího Papeže na sněmu AK ČR

17/03/10

Zdroj: AK ČR

Dámy a pánové,

děkuji Vám za pozvání na Váš tradiční sněm. Vážím si toho. Dáváte mi pravidelně  příležitost sdělit Vám své názory, stanoviska a postoje i když na některé věcí mám třeba jiný názor.

 

Ve svém dnešním vystoupení bych se rád věnoval v trochu širším kontextu  dopadům finanční a hospodářské krize, vyrovnání podmínek mezi starými a novými zeměmi. To samozřejmě souvisí  s otázkou snižování „rozměru“ českého zemědělství  a to pak automaticky vede k tomu, že některá odvětví v zemědělském sektoru jsou ohrožena více, některá méně.

Pokusím se ve stručnosti vyjádřit ke všem zmíněným tématům.

  1. Dopady finanční a hospodářské krize:
    Dovolte mi, abych citoval slova nositele Nobelovy ceny za ekonomiku, který přednášel 26. února v Praze:
    „Amerika a Evropa si zvykla žít nad poměry,  lidé utrácejí cizí peníze  ve svůj vlastní prospěch. Největším problémem bude v budoucnosti udržet na uzdě státní výdaje“
    S tímto názorem bytostně souhlasím. Tato realita se významně dotýká i zemědělství v Evropě. V rámci tlaku na snížení výdajů z veřejných  rozpočtů jistě bude muset tomuto tlaku odolávat i zemědělský sektor. Proto si myslím, že konečné dopady finanční a hospodářské krize nelze ještě přesně určit. Dobře víte, že Maďarsko muselo přistoupit na podmínky Mezinárodního měnového fondu, před státním krachem je Řecko, dobře na tom není ani Španělsko a další země.
    Navíc, lidé začínají daleko více zvažovat své výdaje. To se rozhodně nevyhne ani trhu s potravinami.
    Cesta, jak se postavit možným propadům v hospodaření,  rozhodně není jednoduchá a já si v žádném případě nedělám ambice Vám radit, co máte dělat. Rozhodnutí musí udělat každý na své farmě a ve svém podniku.
    Já Vám mohu jen říct, co bych dělal já. Aktivity bych rozdělil do dvou oblastí. Co mohu ovlivnit sám na své farmě, ve svém podniku  a co mohu ovlivnit s pomocí  jiných.
    • Určitě bych udělal důkladnou inventuru v nákladech. To mohu ovlivnit. Cenu komodit mohu ovlivnit daleko méně. Rozhodně bych se snažil významně redukovat činnosti, které i po vyčerpání všech mých opatření stále zůstávají v červených číslech. Vím, že zavřít kravín je daleko obtížnější, než-li skončit s pěstováním lnu. Ale i to je součást strategie rozhodování. Restrukturalizace podniku je v době krize nezbytná. Nečinnost je cesta k zániku.  Považuji za zásadní v těchto úvahách nepočítat s dotacemi. Pravidelně používat dotace na krytí provozních nákladů považuji za ekonomickou sebevraždu.
    • Co mohu ovlivnit s pomocí jiných, to je nadstavba pro zvýšení ekonomické efektivity. Do této oblasti samozřejmě spadá Váš boj za výši dotací a snížení byrokracie. To je zcela legitimní boj a já jsem zde plně na vaší straně.
      Stejně, ale do této oblasti patří sdružování subjektů pro zajištění zpracování surovin a zajištění odbytu. Patří do této oblasti i zavádění nových technologií a hledání nových trhů a odbytišť. 
      V některých z těchto aktivit je velmi významná role státu, ať již v negativním smyslu nebo v tom pozitivním.
  2. Vyrovnání podmínek se starými členskými zeměmi.
    Na tomto místě si dovolím Vám připomenout některé své aktivity a aktivity mého týmu.
    Již srpnu v roce 2004 jsem jako stínový ministr ODS konstatoval, že vyjednané podmínky pro zemědělce jsou nedůstojné, zejména proto, že jsou staré státy proti novým zvýhodněné.
    Se svým týmem jsem objel  v roce 2005 všechny kraje a ptal se lidí na jejich názor na venkov a zemědělství. Na základě této diskuse jsem napsal program pro volby 2006. Součástí tohoto programu bylo „vytvoření tlaku na vyrovnání historicky stanovených podmínek financování zemědělství mezi jednotlivými státy unie“.
    V roce 2006 nastoupila na Mze  Milena Vicenová společně s mým dlouholetým asistentem Michalem Pospíšilem z mého týmu. Vím, že mnohým z Vás to vyvolá jen pohrdlivý úšklebek na tváři. Přesto si dovoluji sdělit, že s jejich pomocí byly nejen okamžitě vyrovnány  platby TOP-UP na maximálně možné, ale že byly zvoleny i priority pro české předsednictví.
    A jednou z priorit bylo i vyrovnání podmínek mezi starými a novými členskými státy. Výsledek je zřejmý. Již za působení Petra Gandaloviče se tento požadavek podařilo prosadit do legislativy při projednávání Health Check v závěru roku 2008. Současně se toto téma napevno usadilo jako téma pro jednání ministrů na neformální radě v Brně, ale to už byla vrcholná diplomacie v odpovědnosti jiných.
    Jsem rád, že se toto téma  stává  zcela zásadním při vyjednávání o podobě Společné zemědělské politiky i pro  období po roce 2013. Již dnes některé staré členské země v čele s Francií chtějí pro nás další přechodné období i po roce 2013, což znamená jen prodloužení nerovných podmínek pro české zemědělce. A to nesmíme připustit.
    Moje stanovisko je v této věci zcela jasné:
    Samozřejmě, že na jednom trhu jsou nutné jedny podmínky pro všechny, samozřejmě, že není možný ani den prodloužení přechodného období za rok 2013.
    To, jak to dopadne bude záležet nejen na současném ministrovi, který bude aktivně přítomen na neformální radě ministrů na konci května ve Španělsku, ale i na nově zvolené politické reprezentaci a na její odvaze se postavit rozjeté evropské mašině.
  3. Snižování rozměru českého zemědělství a ohrožená odvětví zemědělské výroby
    Toto téma je velmi obtížné. Podle mého názoru velmi úzce souvisí  s potravinářským průmyslem a jeho úspěchy či neúspěchy vobchodních strategiích. 
    Bude-li úspěšný obchod, nebude se zmenšovat rozměr zemědělství a nebudou ohrožena odvětví zemědělské výroby.
    Tady jste na jedné lodi.
    Co pro úspěch svých obchodních strategií dělají obchodníci potravinářských firem, to Vám musí odpovědět oni. Vždyť jste se přece vrátili ke spolupráci a Potravinářská komora je Vaším členem.
    Dotace zemědělcům to nespasí, protože jsou jen velmi často sanací obchodních neúspěchů zpracovatelů. Dotace mohou řešit krátkodobý výpadek, neřeší ale systém a strategii.
    Nevím, jak dalece je potravinářský průmysl schopen odolávat konkurenci ze zahraničí v oblasti nákladů. To je další důležitý prvek úspěchu.
    Společným nepřítelem se pak stal  velkoobchod a supermarkety, nyní dokonce napříč Evropou. Nejsem schopen tuto situaci ještě jasně vyhodnotit, ale mám obavy, aby nevedl k dalšímu snížení  produkce a tlaku na zpracovatelský průmysl v ČR.
    Cesta ven je hledání nových kanálů odbytu jak ve formě regionálních potravin a regionálních trhů, tak ve formě přímých prodejů.
    Stát může velmi výrazně pomoci hledáním nových odbytišť pro české potravináře v zahraničí. Tady cítím velký dluh státu a politických představitelů.
    Budu iniciovat diskusi na téma potravinová bezpečnost. V souvislosti s klimatickými změnami, prudkými výkyvy počasí, nedostatekem vody je nezbytné začít se vážně zabývat otázkou potravinové bezpečnosti občanů ČR.

Dámy a pánové,

Ještě jednou děkuji za možnost zde v Olomouci vystoupit.

 

Poslanec Parlamentu České republiky Ing. Jiří Papež