KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Vystoupení Miroslava Jirovského na sněmu AK ČR

17/03/10

Zdroj: Agrární komora ČR

 

Vážené delegátky, delegáti, kolegové,

zemědělství, jako neslabší článek potravinové vertikály, je v dlouhodobé krizi. Řešení především spatřuji v jednotném postupu směřujícímu:

  • Aktuálně v zastavení poklesu produkce, zejména živočišné výroby, ve stabilizaci ekonomiky podniků zemědělské prvovýroby a ve vyvedení českého zemědělství z propadu cen za legislativní a exekutivní podpory státu na cenovou úroveň Německa.
  • Následně by mělo navázat oživení produkce při snižování jednotkových nákladů a prosazování české potravinářské produkce na domácím i zahraničním trhu. Ekonomiku nevyřešíme dalším útlumem, jak se nám často veřejně doporučuje. Východiskem z krize je růst produkce, což prohlásil i nový eurokomisař pro zemědělství Ciolos ve svém vystoupení na agrosalonu v Paříži.

 

Proč se zmiňuji o jednotném postupu? Protože stabilizace poměrů v českém zemědělství nemůže být jen zbožným přáním zemědělců, ale musí být i základním krédem agrární politiky ČR vyjádřené v připravované „vizi českého zemědělství po roce 2010“.

 

V průběhu roku 2009 jsme otázku krizového stavu zemědělství jakož i problematiku mléčné krize několikrát nastolili na jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR, tzv. tripartity. Z těchto důvodů bylo nakonec rozhodnuto, že zástupci tripartity za zemědělce, se mnou  předseda OSPZV – ASO Bohumír Dufek, budou o problémech zemědělství jednat přímo s premiérem Janem Fischerem za účasti ministra zemědělství Šebesty. Jednání proběhlo v polovině měsíce února t.r. s tím, že hlavními body byly:

 

  • Informace o situaci v zemědělství. Premiér souhlasil s tím, že situace v zemědělství není dobrá, ale naše argumenty snad přispěly k tomu, že nyní situaci chápe jako kritickou.
  • Navýšení plateb národních doplňkových plateb TOP UP pro rok 2010 ještě za této vlády. Premiér sdělil, že nic nemění na příslibu posílit TOP UP o 1,5 mld. Kč z PF ČR dodatkem k novele zákona o PF.  Dodatek byl doporučen v ZEV dne 17.2. jednomyslně. Druhým krokem by měl být převod peněz z PGRLF, který musí schválit vláda. Třetím krokem doplnění TOP UP z rezerv MZe.
  • Realizace opatření zvyšujících přidanou hodnotu zemědělských výrobců na cenách potravin, systém kontrol MF a ÚOHS v obchodních řetězcích.  

 

Jednání napomohlo k tomu, že pro jednání tripartity jsou v současné době připravovány zprávy o ekonomické situaci v zemědělství a ke koncepci a vztahům k Evropské unii. Rovněž se připravuje zpráva o kontrolách ÚOHS a MF v obchodních řetězcích. Díky těmto jednáním  situaci plně chápe i nás sociální partner – OSPZV – ASO se kterým jsme se dohodli, že v kolektivní smlouvě vyššího stupně pro rok 2010 nebudeme přistupovat k navyšování sazeb v tarifních stupních.  

 

Zemědělský svaz dlouhodobě vyhodnocuje klesající podíl prvovýroby na přidané hodnotě potravin a zneužívání podnákladových cen obchodními řetězci. Za  období uplynulých deset let se obchodní marže potravinářského zboží (bez DPH) zvýšily z 16,5% na 22,2%.  Proto jsme podporovali návrhy různých zákonů včetně zákona o významné tržní síle, který je platný od 1.2.2010. Kontroly v řetězcích jsou ze strany ÚOHS zahájeny a kontroly MF na podnákladové ceny jsou připraveny.

 

Svaz nyní připravuje podklady k podání na Ministerstvo financí a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Vybrali jsme 6 potravinářských výrobků a zajistili informace o slevách ve všech obchodních řetězcích v ČR se zaměřením na pokles cen pod zpracovací náklady. Využijeme podkladů ČSÚ o cenách zpracovatelů a počátkem měsíce dubna je předáme k šetření na MF a ÚOHS. Budeme vyžadovat postihy nejen dle zákona o významné tržní síle, ale i dle zákona o cenách a případně za porušení dalších zákonů  (daňové úniky – krácení DPH).

 

V rámci mého vystoupení se musím také vyjádřit k nepravdivým výrokům Svazu marginálních oblastí, poškozujících všechny zemědělce. Za poslední léta byla v ČR, na rozdíl od zemí bývalé EU-15, provedena výraznější orientace na decouplované platby,  ve prospěch omezení závislosti na produkci. Tím pro zemědělce se snižující se produkcí na hektar výrazně narůstá podíl plateb a podpor na celkových příjmech, zvláště v marginálních oblastech. Naše produkce se trvale snižuje a je nyní bohužel sotva poloviční ve srovnání s průměrem EU-15. Kritika o české nadprodukci je směšná, pro náš necelý 2% podíl na jednotném trhu pro 500 milionů obyvatel. Rozebírání důvodů v mediích pro a proti rozdělení plateb nás ve veřejnosti může jedině poškodit. Je to pouze k diskusi odborné, podle mne patřící i na tento sněm.

 

  1. Na rozdíl od přímých plateb, u kterých bude platba SAPS až v roce 2013 pod průměrem EU-15 o 68 € na hektar, tak průměrná platba vyrovnávacího příspěvku v LFA  je v ČR oproti průměru zemí EU-25  o 51 € na hektar vyšší, proti Slovensku o 60 € vyšší.
  2. Součástí platby SAPS, vyplácené rovněž v marginálních oblastech, je v ČR i platba za mléko ve výši 91 mil.€. Tzn., že platba za mléko zvyšuje platby SAPS o cca 11% a to i u 90% zemědělců, kteří mléko neprodukují.  Proto kritika Svazu marginálních oblastí o krácení SAPS o 3,5% na podporu krav s tržní produkcí mléka je nepodložená.
  3. Platba TOP-UP byla vyplácena na ornou půdu, ale na základě rozhodnutí MZe se sazba od roku 2008 přepočítává na zemědělskou půdu, čímž  se rovněž zvýhodňují marginální oblasti.
  4. Platba TOP-UP byla původně vyplácena jen na přežvýkavce, ale  rozhodnutím MZe se od roku 2008 navíc zvýhodnila platbou na KBTPM, za rok 2008 ve výši 2 939,70 Kč na kus a za rok  2009 ve výši 3 280,40 Kč na kus – za oba roky vyšší podpora v celkové výši 6 220 Kč na KBTPM (+ platby na přežvýkavce v roce 2008 ve výši 1 669,40 Kč/VDJ a v roce 2009 ve výši 1 461,30 Kč/VD).

 

Čeho chce Svaz marginálních oblastí dosáhnout konstatováním, že snížením plateb SAPS podle článku 68 o 3,5% a rozdělením chovatelům dojných krav dochází k poškození zemědělců v marginálních oblastech? Má snad zjištěno, že dojné krávy jsou pouze mimo marginální oblasti?

 

Jen připomínám, že v krajích Vysočina a Jihočeském, kde je většina podniků v LFA a ve kterých je téměř polovina všech dojnic ČR, zemědělské podniky utrpěly v loňském roce nejvyšší ekonomické ztráty. Za hluboce mylný názor, poškozující všechny zemědělce, považuji rovněž argumentaci SMO o nákladech na mléko téměř na úrovni ceny minulého roku. Neuznání ztráty  chovatelů dojených krav diskvalifikuje autory odborně. 

         
Úprava plateb  na rok 2010 je pouze  vyrovnáním podpor dojených krav na úroveň KBTPM, a to z prostředků Bruselu v průměru cca 400 Kč na 1 kus (vládou schváleno toto pondělí) a připraveným přesunem ze SAPS 3,5% plateb v průměru cca 2.100 Kč na 1 dojnici, rozpětí 0 – 2800 Kč. V průměru to bude stejná částka, jaká je připravována navíc pro KBTPM navíc z plateb TOP-UP na přežvýkavce – 2.500 Kč. Nezapočítávám do součtu platby TOP-UP na VDJ všech přežvýkavců ani možnosti dané v Programu rozvoje venkova  (Barrosův balíček, welfare).

 

Stanoviska Svazu marginálních oblastí považuji za nekorektní, bohužel i škodící dalším požadavkům zemědělců do budoucích jednání s vládou, parlamentem, z čehož v plné míře mají tito „ochránci“ rovné výhody.        

 

Několik poznámek k výsledku hospodaření zemědělských podniků za rok 2009. Již v průběhu uplynulého roku jsme spolu s komorou upozorňovali na výrazný propad ekonomiky podniků zemědělské prvovýroby. Propad tržeb za rozhodující komodity jsme kvantifikovali na 20 mld. Kč, z toho u obilovin o 10 mld. Kč a u mléka o 6 mld. Kč. Naše odhady a šetření potvrdil i ČSÚ zjištěním, že ceny zemědělských výrobců se v roce 2009 oproti roku 2008 snížily na 75,2%. Rovněž EUROSTAT zveřejnil odhad, že v ČR se příjmy ze zemědělské činnosti na pracovní jednotku snížily o 24,1% oproti snížení o 12,2 % v průměru zemí EU-27. Koncem měsíce února zveřejnil odhad výsledku ČSÚ, který metodikou souhrnného zemědělského účtu dospěl k tomu, že loňská zemědělská produkce se snížila o 21 mld. na 97,4 mld. Kč (ze 118,8 mld. Kč za rok 2008, tzn. snížení o 18,1%).

 

Rozcházíme se ve výši odhadu hospodářského výsledku, především z důvodu rozdílné metodiky, u nás z podvojného účetnictví, u ČSÚ  podle  metody Souhrnného zemědělského účtu. Podnikatelský důchod ČSÚ předběžně vykalkuloval na výši 3,17 mld. Kč (oproti 9,82 mld. Kč za rok 2008, tzn. snížení o 67%). Podle našeho názoru je podnikatelský důchod na nižší úrovni, neboť ČSÚ pracuje s některými nadhodnocenými položkami, zejména u mezispotřeby a dotací. Pro ověření našich odhadů provedl Zemědělský svaz předběžný odhad hospodářského  výsledku, který se ukázal horší než jsme očekávali. Do šetření bylo zapojeno 482 podniků hospodařících na 746 tis. ha zemědělské půdy. Podniky zapojené do šetření vykázaly v průměru záporný hospodářský výsledek  – 992 Kč na hektar zem. půdy se značnými rozdíly mezi kraji.

 

Z dlouhodobější perspektivy je pro nás životně důležitou otázkou nastavení principů a pravidel Společné zemědělské politiky EU po roce 2013. Problém je například v tom, že v Brusel dosud pracuje s pozicí ČR schválenou v roce 2008 za Topolánkovy vlády. Ta zejména preferovala zásadní redukci výdajů na 1. pilíř – přímé platby a odstranění zbývajících ochranných opatření. Bylo doporučováno především podpořit rozvoj venkova, ochranu životního prostřední a biodiverzitu, bezpečnost a kvalitu potravin. Tuto pozici je podle nás nutné urychleně změnit.

 

Při dalších jednáních o budoucnosti SZP s MZe a v rámci seskupení COPA/COGECA společně s komorou především prosazujeme odstranění dvoukolejné SZP, dosažení rovné přímé platby a opatření posilující konkurenceschopnost agrární produkce. Produkci chceme především podpořit odpovídající cenovou úhradou a přímými platbami za „veřejné služby“, tzn. za zvýšené kvalitativní, bezpečnostní a environmentální standardy, které EU oproti jiným zemím vyžaduje. Rozsah produkce musí odpovídat potravinové i energetické bezpečnosti každé členské země EU a EU jako celku. Potřebný produkční a plošný rozměr zemědělství je základem pro plnění funkcí sociálních a environmentálních ve vekovském prostoru. Oceňujeme, že tato filozofie se promítá do ministerstvem zemědělství zpracovaného materiálu Východiska pro pozici ČR pro jednání o reformě rozpočtu EU – SZP.  Rozměr českého zemědělství by měl být rámcově stanoven materiálem „vize českého zemědělství po roce 2010“, připravovaného rovněž ministerstvem zemědělství.  Další naše přístupy a požadavky na SZP po r. 2013:

  • Požadujeme zajistit rovné zacházení, stejnou úroveň přímých plateb mezi zemědělci celé EU a zrušení historických referenčních základů pro stanovení plateb již od roku 2014, a to bez přechodného období.
  • Platby požadujeme podmínit aktivním zemědělským podnikáním, základem by měla být aktuální výměra obhospodařované zemědělské půdy, zatíženost živočišnou výrobou (přežvýkavci) a počet pracovníků.
  • Odmítáme tzv. „nacionalizaci“ plateb (tzn. zavedení jejich národního kofinancování), uplatňování stropů (pro velké podniky), modulaci a některá další opatření spojená s kontrolou zdraví farem – Health Check.
  • Platby podmínit kvalitou produkce, ochranou životního prostředí a udržením či vytvářením pracovních příležitostí na venkově.
  • V rámci pravidel SZP doporučujeme zapracovat i pravidla (limity) pro poskytování národních plateb a podpor, srovnat jejich výši k přímým platbám s cílem, aby o konkurenceschopnosti zemědělství dané země nerozhodovala síla národních rozpočtů.
  • Uplatnit stejnou výši podpory plateb na sociální a zdravotní pojištění zemědělců a pokud část plateb hradí stát, zahrnout ji do limitu národních plateb a podpor.
  • Nezahrnovat platby a dotace do daňového základu – tím posílit konkurenceschopnost zemědělských podniků při případném poklesu rozpočtu kapitoly 2 unijního rozpočtu.

 

Za tyto principy bychom se měli postavit všichni jednotně, neboť jsou základem pro přežití českého zemědělství do roku 2020. Proto by se měly stát  součástí usnesení tohoto sněmu. Pro jejich prosazení musíme získat spojence zejména z nových členských zemí EU – kongres konaný 23.3.2010 v Brně.

 

Jak usnesení tohoto sněmu, tak připravovaná vize českého zemědělství, by po etapě útlumu a krize měly směřovat k podpoře produkčního zemědělství, což je základní podmínkou k tomu, aby se agrokomplex stal prosperujícím odvětvím národního hospodářství. Celá tato rozvětvená vertikála by svým potenciálem, přidanou hodnotou a vytvářením pracovních míst přispěla k růstu ekonomiky celé země.

Sněm AK ČR 11.3.2010 – ing. Miroslav Jirovský, předseda Zemědělského svazu ČR

Zařazeno v Agrární komora ČR