KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Sněm rozhodne

04/03/10

Francouzský prezident Nicolas Sarkosy se v listopadu minulého roku postavil před televizní kamery a sdělil občanům Francie, že farmáři jsou ti, kteří na svých bedrech nesou největší tíhu hospodářské krize a že je jim třeba pomoci.
 

Následoval balíček podpor. Podobně se chovala v čele nové pravicové vládní koalice německá spolková kancléřka Angela Merkelová. Proč to udělali? Nejspíš proto, že dostali informace o tom, že propad HDP v zemědělství je dramaticky vyšší než v jiných resortech ekonomiky. Nejinak tomu z hlediska propadu HDP resortu zemědělství bylo u nás. Za tři čtvrtletí 2009 jsme zaznamenali meziroční propad o neuvěřitelných 22,8 %! To je číslo, které nedává žádný optimismus a znamená velmi špatnou výchozí základnu pro tento rok. Rozhodovat tedy bude aktuální ekonomický vývoj nejbližších měsíců a letošního roku jako celku.

Nedávno jsem měl možnost si poslechnout vystoupení generálního ředitele obří nadnárodní firmy Syngenta Romeua Stanguerlina z Brazílie, který opatrně signalizoval zlepšení ekonomického prostředí a oživení v tomto roce. Relevantní skutečnosti tomu ovšem nenasvědčují. Propad HDP naší ekonomiky v minulém roce dosáhl 4,3 % s tím, že nejsou viditelné známky obratu. Nezaměstnanost, která je barometrem ekonomiky a výrazně ovlivňuje spotřebitelskou poptávku, a tím i kýžené oživení ekonomiky v lednu, stoupla na 9,8 %. V sousední velké německé ekonomice, která má na nás největší vliv, je vývoj téměř identický. Do toho pasivní až téměř bezradní politici, kteří vyjma škrtů ve výdajové straně rozpočtu nemají žádný aktivní program. Sečteno a podtrženo, může se snadno stát, že krajně negativní vývoj resortu (propad produkce, tržeb, snižování stavů lidí, ale i dobytka a zvyšování dovozů potravin) bude pokračovat. Stupňování nervozity a napětí v terénu jakoby tento vývoj anticipovaly. Rodí se výzvy k demonstracím proti nečinnosti státu, proti obchodním řetězcům. Výzvy ke zvýšení tlaku na politiky před nadcházejícími volbami. Stupňuje se boj o rozdělení dotací a další. Mnohem naléhavěji než kdykoli předtím se nastoluje otázka – co dělat? Odpověď tentokrát není vůbec jednoduchá, nicméně – určitě ne hned se pouštět do krajních akcí, které by nezaručily výsledek. Na druhé straně určitě ne tyto akce paušálně odmítat a vsadit vše na kartu jednání. Apropós, vzpomene si někdo, kdy čeho zásadního jsme řekněme v uplynulých třech čtyřech létech pouze jednáním dosáhli? Já ne. Vždy, když o něco důležitého šlo, jsme museli použít síly a nebo hrozby síly. Bohužel, takové jsou reálie českého zemědělství, české politické scény a nám nezbývá, než se podle nich zařídit. My nemáme žádného Sarkozyho či Merkelovou, ale například Janotu, který nám chtěl zvýšit pozemkovou daň hned o 100 %.

Ale abych nebyl jako ta chytrá horákyně. Klíčový pro určení naší nejbližší politiky bude sněm agrární komory, který se uskuteční 11. března v Olomouci. Ten určí další postup a dá vedení komory potřebný mandát. Jsem si jist, že se delegáti sněmu rozhodnou správně. K tomu musí dostat dostatečné a objektivní informace. Očekávám, že představenstvo a vedení komory obdrží silný mandát, který bude spočívat v kombinaci obou způsobů dosažení našich cílů – jednání a tlaku. Jenom jednání by bylo málo a v dnešní zvlčilé době by k úspěchu nevedlo. Doba je natolik vážná, že o prostředcích obrany, chcete-li záchrany, se musí shodnout nejvyšší orgán rozhodující části českých zemědělců, a tím je XVIII. sněm Agrární komory ČR.

Jan Veleba