KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Klasifikace kultury

26/03/10

Zdroj: KIS Olomoucký

Orná půda

 Ornou půdou se rozumí zemědělsky obhospodařovaná půda, na které se pěstují v pravidelném sledu zemědělské plodiny a která není travním porostem podle § 3i zákona o zemědělství.
Za ornou půdu lze považovat také dvouleté i víceleté pěstování plodin na orné půdě, pokud je to v souladu s užívanou zemědělskou praxí (př. dvouleté pěstování rostlin na semeno, víceleté pícniny na orné půdě apod.). Při rozhodování je třeba vycházet ze znění zákona o zemědělství.
 
Za víceletou pícninu na orné půdě se nepovažuje porost s převahou travin, který se na daném pozemku vyskytuje více než 5 let.
 
  Travní porost
Pro účely zákona č. 252/1997 Sb., v platném znění, se rozumí travním porostem stálá pastvina, popřípadě souvislý porost s převahou travin nebo jiných bylinných pícnin, určený ke krmným účelům nebo k technickému využití, který může být nejvýše jednou za 5 let rozorán za účelem zúrodnění.
 
Rozdělení travního porostu na kategorie
Od 20.4.2005 bylo v LPIS systémově provedeno rozdělení kultury travní porost na následující kategorie:
• kategorie travní porost – stálá pastvina,
• kategorie travní porost – ostatní.
 
Definice kategorie travní porost – stálá pastvina
Definice stálé pastviny vychází z článku 2 Nařízení Komise (ES) č. 796/2004, ve znění Nařízení Komise (ES) č. 239/2005.
Stálou pastvinou je plocha se souvislým porostem travin nebo jiných bylinných pícnin, vyskytujících se na přírodních loukách nebo pastvinách nebo obvykle přítomných ve směsích osiv pro louky či pastviny v České republice, přičemž porost mohl vzniknout přirozeně nebo osevem, která po dobu pěti let a více nebyla zahrnuta do střídání plodin, bez ohledu na to, zda je travní porost na ploše stálé pastviny využíván k pastvě zvířat.
 
Definice kategorie travní porost – ostatní
Travní porosty neodpovídající výše uvedené definici stálé pastviny se považují za travní porosty ostatní. Jde zejména o porosty, které vznikly v rámci dotačních titulů vyplývajících z HRDP, jako např. zatravnění orné půdy a tvorba travnatých pásů na svažitých půdách a nesplňují podmínku existence travního porostu na pozemku po dobu alespoň 5- ti kalendářních let.
 
Jako travní porost nelze uznat:
pozemky ležící ladem,
plochy s rákosím, sítinou, jestliže takové plochy nejsou vymezeny v LPIS jako rašelinné a podmáčené louky,
plochy dřevin a ovocných dřevin o hustotě větší než 50 dřevin/ha a zároveň jednotlivě 
   zabírající plochu větší než 1000 m2,
plochy, které se využívají pro jiný hospodářský účel – např.pro volný výběh prasat, výběhy pro chovné stáje, stanové  tábory, sportovní letiště, travnaté sportovní plochy, veřejná prostranství, zatravněné součásti veřejných komunikací (náspy, příkopy) apod.
 
Hranice travních porostů
Hranice travních porostů – obecně ze zákona o zemědělství je možno jako zemědělský pozemek uznat jen souvislou plochu půdy, která je primárně určena pro zemědělské obhospodařování v souladu s podmínkami stanovenými zákonem ( tzn. musí na ní být umožněno zemědělské obhospodařování půdy, např. kultivace, sečení, pastva).
 
Příklad: Na straně související s komunikací je za hranici travního porostu možno považovat vnitřní hranu příkopu (hrana bližší k travnímu porostu), jestliže není příkop prokazatelně spásán hospodářskými zvířaty – tj. je uvnitř pastevního areálu (tato povolená výjimka platí jen u polních cest).
 
Zdroj: Metodické pokyny pro aktualizaci evidence půdy dle uživatelských vztahů vedené dle  zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství
Autor : ing František Smítal , www.agrovenkov.cz