KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

DEKLARACE z mezinárodní konference nevládních zemědělských organizací nových členských zemí EU

24/03/10

Zdroj: AK ČR

konané dne 23. března 2010 v Brně


k budoucnosti Společné zemědělské politiky po r. 2013

 

Požadujeme rovnoprávnost zemědělců v Evropské unii a udržitelnosti evropského zemědělství.

 

I. Zástupci zúčastněných zemí České republiky, Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska konstatují, že:

  1. Společná zemědělská politika (SZP) byla vytvořena už na začátku evropské integrace s cílem:
    • zvýšit produktivitu zemědělství,
    • zajistit odpovídající životní úroveň zemědělského obyvatelstva zvýšením příjmů zemědělců,
    • stabilizovat trhy,
    • zajistit plynulé zásobování,
    • zajistit spotřebitelům dodávky za rozumné ceny.
  2. Od devadesátých let proběhlo několik reforem SZP, které naznačují, jakými směry se může ubírat SZP i po r. 2013, s ohledem na nové globální výzvy – rostoucí poptávku po potravinách, zvyšující se cenové výkyvy na trhu, nárůst cen vstupů a spekulace v oblasti zemědělských komodit. Významnou roli hrají i nové výzvy k životnímu prostředí, klimatická nestabilita, zvýšení nebezpečí šíření chorob a škůdců, volatilita cen, jemuž je zemědělství nově vystavováno více než v minulosti.
  3. Nové členské země, se již v předvstupním období vyrovnávaly s jinými podmínkami, než jaké byly nastaveny pro evropské zemědělce ve starých členských zemích v původním modelu. Současně přijímaly některé další odlišné podmínky financování vyplývající převážně z aplikace kompenzačních mechanizmů snižované podpory cen po roce 1992 a navazujících reforem Společné zemědělské politiky.
  4. Ani poslední reforma, tzv. kontrola zdravotního stavu (Health-check), jejímž cílem bylo ověřit účinnost dosavadních reforem, však neodstranila nerovnosti ve výši plateb mezi jednotlivými členskými státy, zejména mezi „starými“ a „novými“ členskými zeměmi.
  5. Vlivem „dvoukolejné“ Společné zemědělské politiky EU a setrvávání na historických výhodách starých členských zemí EU se nové členské země vesměs dostávají  hluboko pod práh soběstačnosti a produkční schopnosti v řadě komodit. Zejména  v oborech cukrovarnictví, lnářství, škrobárenství, ovocnářství, zelinářství a v produkci vepřového masa. Nyní jsou ohroženy další sektory, zejména chov skotu a především produkce mléka daleko více, než ve starých zemích EU-15.
  6. Na pomalejším růstu zemědělské produkce v EU než v ostatních částech světa se po rozšíření podílí většinou pokles produkce v nových členských zemích.             Zemědělské trhy mají obecně stejné problémy a proto je třeba, aby staré a nové členské státy spolupracovaly a zajistily takové ceny, které pokrývají náklady zemědělským producentům  ve všech regionech Evropy, a to na základě rovných podmínek.

 

II. Zástupci zúčastněných zemí České republiky, Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska se shodují s následujícími širšími závěry kongresu:

  1. Od padesátých let minulého století se vlivem strukturálních změn, globalizace, technologického  pokroku, integračního procesu a celé řadě dalších vývojových tendencí měnila ekonomická  realita v níž EU působí. Cíle SZP však zůstaly nedotčeny. Revize SZP pro budoucí období po r. 2013 je příležitostí pro zdůraznění klíčové role SZP jako účinného nástroje k efektivnímu využití zemědělského potenciálu, při zabezpečování potravinové a energetické bezpečnosti, konkurenceschopnosti na globálním zemědělském trhu,udržitelného růstu, sociálních funkcí a  rozvoje venkova a při zohlednění nových výzev.
  2. Silná a efektivní SZP je základní součástí stabilní Evropy a musí plně zachovat svůj komunitární charakter a respektovat princip solidarity.
  3. S cílem dalšího rozvoje zemědělského podnikání a s ohledem na kolísání cen zemědělských komodit na trhu je nutné zabezpečit rovné podmínky a férovou a stabilní cenovou úhradu pro všechny zemědělce EU-27.
  4. Přímé platby bude nutné dále nespojovat s historickými parametry. Alokovat je podle kritérií zohledňujících nové výzvy např. zohlednit živočišnou produkci, posílit zaměstnanost. Jde především o odstranění historicky vzniklých rozdílů mezi starými a novými zeměmi EU-27.
  5. Přímé platby musí zůstat od 1.1.2014  prioritním nástrojem SZP na podporu a stabilizaci příjmů zemědělců a zabezpečení veřejných služeb, plně hrazeným z 1. pilíře rozpočtu EU. Proto se nedoporučuje, aby byly jakýmkoli způsobem  snižovány, modulovány či zastropovány.
  6. Přímé platby, stejně jako všechny ostatní přímé či nepřímé podpůrné nástroje musí být od 1.1.2014 aplikovány jednotným způsobem ve všech členských zemích EU tak, aby nedocházelo k nerovným podmínkám v podnikatelském prostředí a tím k další diskriminaci a konkurenčním nevýhodám některých členských zemí EU. Jde zejména o  různé národní přístupy ke zdanění, platby sociálního a zdravotního pojištění a výši národních dotací stejně tak, jako evropských plateb.
  7. SZP musí vytvářet, vzhledem k rostoucí volatilitě cen na trhu a rostoucí četnosti krizových situací a rizik, právní rámec k přijetí nových nástrojů podpory pojištění, zejména u komerčně nepojistitelných rizik v zemědělství.
  8. Zemědělství, jako nejslabší článek potravinové vertikály, musí být legislativně chráněno před monopolním chováním zpracovatelů a obchodních řetězců.
  9. Je potřebné, aby SZP prošla procesem zjednodušení s odstraněním nadměrné administrativní zátěže pro zemědělce a stala se novým integrujícím prvkem v oblasti zemědělství, životního prostředí a rozvoje venkova na úrovni členských zemí EU, při respektování principu rovného zacházení se zemědělci napříč celé EU.
  10. Je nutné posílit promoční a marketingovou politiku EU v oblasti zemědělství s cílem lepšení pozice v sektoru zabezpečující potraviny pro obyvatelstvo, udržení ekonomického postavení farmářů a zlepšení jejich postavení ve společnosti.

III. Zástupci zúčastněných zemí České republiky, Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska požadují:

 

  1. Rovné zacházení a stejnou úroveň přímých plateb zemědělců v rámci celé EU od roku 2014 a tím i zrušení historických referenčních dat pro jejich stanovení. Případné další přechodné období k vyrovnání přímých plateb po roce 2013 zásadně odmítáme.
  2. Zachovat silnou a efektivní Společnou zemědělskou politiku, nezvyšující podíl národního kofinancování plateb.

 

podpisy 
    

 

Brno, 23. března 2010